|
|
Společenstvo epigeických brouků aktivního vápencového lomu
TULACHOVÁ, Marie
V této práci bylo studováno společenstvo epigeických brouků v činném vápencovém lomu Černý Důl. Lokalita se nachází v ochranném pásmu Krkonošského národního parku přibližně 7 km od Vrchlabí. Byla použita metoda padacích pastí, jako konzervační médium byl vzhledem k povaze místa zvolen netoxický nasycený roztok NaCl. Pasti byly umístěny na horních třech z pěti etáží lomu, na každé z nich bylo položeno 50 pastí. Celkem bylo odchyceno 2024 jedinců řádu Coleoptera. Nejčetnější byly čeledi Carabidae (1825 ks), Silphidae (158 ks) a Staphylinidae (24 ks). Celkem bylo na etáži 0 odloveno 726 jedinců, 813 na etáži 1 a 485 na etáži 2. Nejpočetněji se vyskytovaly druhy Pterostichus melanarius (529 ks), Abax parallelepipedus (455 ks) a Abax ovalis (339 ks). Bylo zaznamenáno 11 eurytopních druhů, 17 antropogenních druhů a 1 reliktní druh (Cychrus attenuatus). Byl zjištěn index antropogenního ovlivnění společenstev střevlíkovitých ISD jako 34,74, tedy společenstvo "ovlivněné". Z čeledi Staphylinidae byl nejčetnější druh Platydracus stercorarius (6 ks), z čeledi Silphidae druh Nicrophorus vespilloides (100 ks).
|
|
|
Početnost perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) na vybrané lokalitě v jižních Čechách
TULACHOVÁ, Marie
Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) je kriticky ohrožený druh. Její přežití záleží na zachování stavů hostitelských ryb (pstruh obecný, Salmo trutta m. fario), na kterých ranná vývojová stádia živočicha parazitují . Mnohem důležitější je ale zachování vhodného životního prostředí čistých chladnějších řek s příslušným extenzivním managementem okolní krajiny. Pro udržení populací perlorodky říční v České republice je nezbytné znát její místní nároky na životní podmínky. V této práci byl sledován vliv teploty na početnost populací a monitorována změna kvantity jedinců na sledované ploše po zavedení nového potravního prvku. Ten byl zrealizován vytvořením živného potůčku, protékajícího přes přilehlou louku a široce ústícího do řeky. Při sledování počtů byly perlorodky rozlišeny na juvenilní a adultní jedince a výsledky byly pro obě skupiny vyhodnoceny zvlášť. Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi jednotlivými lety, a to u juvenilních i adultních perlorodek. Výjimkou byl pouze rok 2009, kde u adultních jedinců rozdíl nalezen nebyl. Dále byl zaznamenán výrazný vzrůst pozorování juvenilních jedinců během letního období. Křivka početnosti měla srovnatelný průběh s teplotní křivkou daného období. Vliv teploty na početnost ale nebyl statisticky průkazný.
|
|
|
SOCIÁLNÍ STRUKTURA STÁDA ZEBER CHAPMANOVÝCH (Equus quagga chapmani)
TULACHOVÁ, Marie
Souhrn Zebra Chapmanova (Equus quagga chapmani) je poddruh zebry stepní. Od ostatních se rozeznává podle okrové nebo špinavě bílé základní barvy, výrazných mezipruhů a nohou pruhovaných až nad kopyta. Populace se vyskytují se po celé jižní Africe, téměř ve všech biotopech. Tento poddruh zebry žije v harémovém uspořádání {--} vůdčí hřebec se stará o jednu až šest klisen a jejich potomky. Rodinné stádo je doprovázeno mládeneckými skupinami složenými z hřebců nebo odrostlého potomstva. Harémy jsou velmi stabilní, ke změnám dochází pouze minimálně. Zebry budou sledovány metodou intervalového snímkování, dva dny v rozmezí týdne až měsíce od sebe Pozorování zeber bylo prováděno v ZOO Liberec. Ze sledování denního režimu je zřejmé, že většinu času tráví zebry příjmem potravy. Z vyhodnocení početnosti kontaktů a odečtení kontaktů označených jako agresivní vyplynulo, že existuje určitá preference jedince. Po zohlednění faktorů věku klisny, příbuznosti, říje a počasí se ukázalo, že ani jeden z nich nemá vliv na upřednostňování určité klisny. Tento problém by bylo vhodné dále zkoumat na jiných skupinách zeber stepních ať už v lidské péči nebo žijících volně a rozšířit také faktory, které by mohly mít na preferenci vliv.
|
host ::
RSS.