|
|
Povědomí o rizicích vzniku hypertenze u lidí zvolených věkových skupin
TROJANOVÁ, Veronika
Arteriální hypertenze je civilizační onemocnění, které patří mezi nejčastější onemocnění kardiovaskulárního systému a zároveň je nejčastější příčinou mortality a morbidity v České republice. Často probíhá asymptomaticky, proto je důležitá komunikace s širokou veřejností o rizikových faktorech vysokého krevního tlaku. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje charakteristiku krevního tlaku a onemocnění hypertenze, popisuje rizikové faktory, vyšetřovací metody, léčbu a komplikace vysokého krevního tlaku. Dále je zaměřena na roli sestry v prevenci hypertenze, edukaci pacienta s hypertenzí a věkové skupiny a výskyt hypertenze. Byly použity odborné české i zahraniční bibliografické zdroje z oboru ošetřovatelství, medicíny, psychologie a sociologie. Na základě získaných informací byly zvoleny tři cíle. První cíl si kladl za úkol zjistit, zda jsou lidé v určitých věkových skupinách informováni o tom, které rizikové faktory ovlivňují vznik hypertenze. Druhý cíl měl za úkol zjistit, zda jsou lidé v určitých věkových skupinách edukováni o prevenci hypertenze. A poslední cíl měl zjistit, zda dospělí lidé v určitých věkových skupinách dodržují preventivní opatření. V návaznosti na tyto cíle bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Informace vztahující se k dané problematice byly získány formou kvalitativního výzkumného šetření. Jako technika sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo 12 všeobecných sester, 16 osob bez hypertenze a 16 pacientů trpících hypertenzí. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na nahrávací zařízení. Pokud s nahráváním nesouhlasili, byly rozhovory zaznamenávány do záznamových archů. Rozhovory byly prováděny do saturace odpovědí. Nahrané rozhovory a sepsané údaje v záznamových arších byly následně přepsány. Získaná data byla kódována a byly k nim vytvořeny kategorie a podkategorie, které byly pro lepší přehlednost zpracovány ve schématech pomocí aplikace SmartArt. Vzniklá schémata byla následně popsána. Bylo zjištěno, že polovina osob bez hypertenze ve všech věkových skupinách byla obvykle informována o rizikových faktorech hypertenze od všeobecné sestry a lékaře. Druhá polovina respondentů nebyla nikdy informována o rizikových faktorech hypertenze. Pacienti trpící hypertenzí nejčastěji uváděli, že byli informováni svým ošetřujícím lékařem. Z rozhovorů s dotazovanými všeobecnými sestrami ale vyplynulo, že většina sester informuje všechny lidi o rizikových faktorech hypertenze. Podle nich starší lidé potřebují více informací, které je nutné opakovat, protože hůře chápou. Dále jsme zjistili, že většina všeobecných sester zapojených do našeho výzkumu edukují dospělé lidi o prevenci hypertenze. Z výpovědí většiny osob bez hypertenze a pacientů trpících hypertenzí ve všech věkových skupinách bylo ale zjištěno, že nebyli nikdy informováni o prevenci hypertenze. Podle čtyř všeobecných sester pacienti dodržují preventivní opatření. Ostatní sestry uvedly, že občas, jak kdo, anebo že nedodržují preventivní opatření. Předpokládáme, že když dotazovaní dospělí lidé, kteří byli rozděleni do zvolených věkových skupin, nemají žádné informace o prevenci hypertenze, tak nemohou dodržovat žádná preventivní opatření. Výstupem diplomové práce je edukační brožura, která může umožnit pacientům trpícím hypertenzí a osobám bez hypertenze se orientovat v problematice této nemoci. Tuto brožuru mohou sestry využít k edukaci lidí o rizikových faktorech hypertenze, se kterými se setkávají během vykonávání svého povolání. Dále by tato diplomová práce mohly být použita jako studijní materiál pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity.
|
|
|
Problematika komunikace dětských sester s rodiči pacientů daných etnických skupin
TROJANOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké bariéry se vyskytují během komunikace dětských sester s rodiči pacientů patřících do daných etnických skupin a jak se s těmito problémy vypořádávají. Přesněji se jednalo o etnikum vietnamské, romské a ukrajinské. Teoretická část se zabývala pojmy spadajícími do problematiky multikulturního ošetřovatelství, obecnými zásadami o komunikaci a jejích formách. Dále popsala tři etnické skupiny žijící na území České republiky, společně s charakteristikou jejich specifik v oblasti kultury, zdraví a komunikace. Výzkumná část diplomové práce byla rozdělena do tří etap. První etapu tvořily rozhovory s dětskými sestrami v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost a sestrami pracujícími na dětském oddělení a také doplňující rozhovory s rodiči dětských pacientů patřících do jiné etnické skupiny, které zaznamenávaly pohled na komunikaci z jejich strany. Druhá etapa výzkumného šetření se zabývala pozorováním komunikace dětských sester se zástupci etnických skupin v praxi. Jednalo se o tři pozorování ve třech různých ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Během této části výzkumu byly zjištěny nedostatky, které se při komunikaci vyskytují. Na základě těchto poznatků byla postavena třetí etapa výzkumu. Jejím cílem bylo podat dětským sestrám doporučení, která mohou zefektivnit jejich komunikaci v praxi. Na závěr byly sestry seznámeny s vytvořenou informační brožurou, která obsahuje poznatky o tom, jak komunikovat s cizinci. Z výzkumného šetření vyplynulo, že největším problémem během komunikace se zástupci jiných etnických skupin je dle dětských sester především neznalost cizích jazyků, ale zároveň i nedostatek poznatků ohledně kulturních a komunikačních specifik, kterými se zástupci vietnamského, romského a ukrajinského etnika vyznačují. Zároveň bylo zjištěno, že sestry jeví o informace ohledně problematiky multikulturního ošetřovatelství velký zájem.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u zlomenin stehenní kosti u dětí do pěti let
TROJANOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o děti na náplasťové extenzi a jejich hospitalizací na lůžkovém dětském oddělení. Problematika zlomenin u dětí je stále aktuálním tématem, jelikož je málo literatury o ošetřovatelské péči o tyto děti. Děti se zlomeninou stehenní kosti do pěti let se nejčastěji léčí konzervativním způsobem za pomoci náplasťové extenze. Stanovili jsme si dva hlavní cíle práce. Prvním cílem práce bylo zjistit, jak dítě zvládá hospitalizaci na lůžkovém dětském oddělení. Druhý cíl byl zaměřen na specifika ošetřovatelské péče u dětí do pěti let se zlomeninami stehenní kosti na lůžkovém dětském oddělení. K těmto cílům jsme si stanovili čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaký má přínos hospitalizace dítěte se zlomeninou stehenní kosti s matkou na lůžkovém dětském oddělení. Druhá výzkumná otázka se věnuje uspokojováním potřeb dítěte se zlomeninou stehenní kosti. Třetí otázka zjišťuje specifika ošetřovatelské péče u dětí do pěti let se zlomeninou stehenní kosti. Poslední se zabývá možnými komplikacemi, které z ošetřovatelského hlediska mohou vzniknout u dětí do pěti let se zlomeninou stehenní kosti. K vypracování bakalářské práce bylo využito kvalitativního výzkumného šetření za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami a rodiči dětí na náplasťové extenzi. Rozhovory probíhaly v období od 16. 2. 2013 do 31. 3 ve dvou nemocnicích v Praze a v jedné nemocnici v Brně. Výzkumný soubor tvořilo šest sester pracujících na dětském oddělení a pět rodičů hospitalizovaných na dětském oddělení se svými dětmi. Získané údaje byly zpracovány do kategorií v modulu Microsoft Word a poté byly tyto kategorie okomentovány. Výsledky poukazují na to, jak dítě zvládá hospitalizaci na lůžkovém dětském oddělení a jaká jsou specifika ošetřovatelské péče. První výzkumná otázka se zabývala hospitalizací dítěte se zlomeninou stehenní kosti na lůžkovém dětském oddělení. Zjistili jsme, že děti na náplasťové extenzi jsou obvykle hospitalizovány se svými rodiči. Hospitalizaci zvládají dobře, protože se o ně převážně starají rodiče. Sestry uvedly, že pro dítě je lepší hospitalizace s rodičem, protože je zvyklé na péči od matky či otce a je klidnější. Druhou výzkumnou otázkou jsme zjišťovali potřeby dítěte na náplasťové extenzi. Došli jsme k závěru, že o veškeré potřeby dítěte se stará matka či otec. Z potřeb jsme zjišťovali hlavně výživu, hygienu, vyprazdňování a pohyb. Potřeba výživy se u těchto dětí zajišťuje vleže na lůžku a krmí se nejčastěji lžičkou. Pokud je dítě krmeno kojeneckým mlékem, podává se mu přímo z prsu matky nebo z kojenecké lahve odstříkaným mlékem. Hygiena se provádí též v lůžku a to za pomoci umělohmotného umyvadla a žínek. U potřeby vyprazdňování jsme došli k závěru, že se děti na náplasťové extenzi převážně vyprazdňují v lůžku do plen. Pohyb mají děti, které jsou umístěné na náplasťové extenzi, omezený a zajišťují si ho převážně samy. Třetí výzkumná otázka zkoumala specifika ošetřovatelské péče u dítěte s náplasťovou extenzí. Zjistili jsme, že se extenze upravuje dle potřeby pomocí ,,speciálních obvazů" a elastických obinadel. Veškerá ošetřovatelská péče se provádí vleže v lůžku. Čtvrtá výzkumná otázka se zabývala ošetřovatelskými komplikacemi, které u těchto dětí mohou vzniknout. Všechny sestry se zmínily o možnosti vzniku defektu pod náplastí. Došli jsme k názoru, že je důležitá zvýšená péče o pokožku na dolních končetinách. Tato práce by měla sloužit k seznámení s náplasťovou extenzí a k následnému odstranění chyb, které se mohou v péči o dítě se zlomeninou stehenní kosti na náplasťové extenzi vyskytovat.
|
host ::
RSS.