|
|
Činnost integrovaného záchranného sysému při ochraně obyvatelstva před možným zavlečením vysoce nebezpečné nákazy do ČR leteckým transferem
TOUSECKÝ, Peter
V současné době rozvojem moderního turismu do všech destinací světa je riziko zavlečení vysoce nebezpečné nákazy (VNN) do České republiky (ČR) leteckým transferem více než pravděpodobné, proto nelze tuto hrozbu podcenit. Současnou Evropskou životní úrovní obyvatelstva ČR se stalo již každodenní součásti našeho života cestování do celého světa leteckým transferem, kdy čas na překonání vzdálenosti z dob minulých se díky letecké dopravě dostal na hranici několika hodin. Obyvatelé ČR se jednoznačně člení do rizikové skupiny při možném ohrožení VNN. Tato diplomová práce pojednává o biologickém agens, které označujeme podle patogenity, ohrožení personálu a možné léčby a profylaxe. Dělí se do čtyř skupin, jež vyžadují jistý stupeň zabezpečení proti nákaze a jejich šíření. Jedná se o stupně BSL - 1, BSL - 2, BSL - 3, BSL - 4. Nejzávažnější hrozbu představuje skupina BSL - 4, kdy není dostupná profylaxe a léčba. Zde můžeme zařadit různé virové hemorrhagické horečky (VHF), které jsou provázeny mohutným krvácením ze všech tkání, tyto můžou být způsobeny filoviry, arenaviry, bunyaviry a flaviviry. Konkrétní původci jsou viry Ebola, Marburg, Lassa, Junin (argentinská VHF), Machupo (bolivijská VHF), Sabia (brazilská VHF), Guanarito (venezuelská), horečka Rift Halley, Hanta virus, virus Varioly, Syndrom akutního respiračního selhání (SARS) a další. Nelze však podcenit ani hrozbu biologického agens skupiny BSL - 3, kde jednoznačně patří historii dobře známý Bacillus anthracis ve všech svých formách. Nebezpečnost VNN spojená s turismem spočívá především v inkubační době, která je většinou srovnatelná pobytu v exotické zemi, kdy turisti již při nasednutí do letadla a návratů zpět do ČR jsou VNN plně zasaženi. Přenos VNN, který se pak dále šíří v uzavřeném prostoru pro cestující letadla kapénkami, je pro nákazu ideální. Mezi problematickou oblast patří jednoznačně i chřipkový virus Pandemic 2009 (H1N1) svým pandemickým účinkem, který ukázal možné cesty identifikace nákazy a ochrany obyvatelstva ČR se všemi dopady.
|
|
|
Analýza rizik, prevence a následná krizová opatření při možném zavlečení nemoci SARS
TOUSECKÝ, Peter
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma {\clqq}Analýza rizik, prevence a následná krizová opatření při možném zavlečení nemoci SARS``. V současné době bezesporu patří pojem Syndrom Akutního Respiračního Selhání (SARS) mezi fenomén možného ohrožení obyvatelstva, kdy počínaje 12. březnem 2003 byl Světovou zdravotnic{$\neg$}kou organizací (WHO) definován. Riziko SARS a jeho šíření po celém světě, kdy přímo v České republice (ČR) se nejednalo o zjištění výskytu tohoto onemocnění, v současné době zapadlo již v zapomnění. Je tedy více než nutností obyvatelům ČR připomenout základní aspekty vzniku této nemoci a její další možný dopad v případě opětovného výskytu SARS ve světě a možného zavlečení do ČR, nebo blízké sousední země, kdy součástí mé práce je mimo jiné i provádění osvěty formou anonymního dotazníku oslovením 80 respondentů a výsledek dále zapracován. K uvedenému tématu mě motivovala v letech pandemie SARS ve světě práce v bezpečnostním sboru, který mimo jiné měl za úkol monitorovat a odvracet příliv běženců z oblasti 3. zemí do Evropy, kdy jednoznačně z hlediska vzniku a výskytu SARS bezpochyby tato oblast k těmto patřila, když fakta tuto skutečnost jednoznačně prokazují. Zejména v roce 2003 byl na státních hranicích, již nově vytvořených se Slovenskou republikou, v katastru obce Strání Květná, okresu Uherské Hradiště monitorován příliv více jak 1000 běženců. Odhady ale v tomto úseku vycházely z počtu kolem 5000 běženců, kteří za pomocí převaděčů nelegálně tuto oblast státní hranice ČR používali pro transfer do státu vyspělé Evropy, zejména Německa. Příslušníci ozbrojených sborů v této době museli čelit náporu běženců, kdy v prvopočátcích nebyli nijak připraveni a vůbec chráněni na předmětnou nákazu SARS. V této době jsem se o uvedený problém zejména ve vztahu k přenosu nákazy zajímal a z nastudovaných informací jednoznačně usoudil, že obava při styku s běženci na tomto postu byla zbytečná z důvodu inkubační doby SARS maximálně do 10 dnů, kdy tranzit běženců v těchto případech ze země původu zejména Číny do ČR byl prokazatelně ověřen na dobu 1 - 3 měsíců. Z uvedených osobních poznatků tedy jednoznačně vyplývá, že informovanost obyvatelstva o možném opětovném zavlečení nemoci SARS do Evropy a poté do ČR je nutná.
|
host ::
RSS.