|
|
Vliv věku na vybrané prenatálni výsledky a kojení
Fontániová, Simona ; Lukšová, Markéta (vedoucí práce) ; Tomášková, Zuzana (oponent)
Pro svou bakalářkou práci jsem si vybrala téma Vliv věku na vybrané prenatální výsledky a kojení. Práce obsahuje část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se snažím přiblížit obtíže spojené s těhotenstvím. V první kapitole jsem se zaměřila na rizikové těhotenství a porod. Následně poruchy délky těhotenství, kam patří potrat, předčasný porod, ektopické těhotenství a potermínové těhotenství. V druhé kapitole pokračuji významem kojení a zároveň zmiňuji problémy při kojení, které matky mohou trápit. Ve třetí kapitole se věnuji klasifikaci novorozence a porodnímu poranění. Pro praktickou část výzkumné práce jsem zvolila dotazník, který se prostřednictvím internetu dostal k rodičkám různých věkových kategorií. Na základě výzkumu jsem zjistila, že věk hraje důležitou roli v životě ženy během těhotenství. Vyšší věk ženy má negativní dopad jak na schopnost otěhotnět tak na samotný porod a následné kojení. Klíčová slova: kojení, rizikové těhotenství, vyšší věk rodičky, těhotenství, porod, mateřské výsledky, novorozenecké výsledky, porodní hmotnost, novorozenecká žloutenka, potrat, porodní poranění plodu
|
|
|
Rozvoj zvládání zátěže rodičů dětí se speciálními potřebami
TOMÁŠKOVÁ, Zuzana
Narození dítěte s postižením je vždy mimořádná událost v lidském životě. Rodina je vystavena situaci, pro kterou nemá předem připravený scénář. Speciální potřeby jsou odlišné, často nad rámec běžných potřeb dětí, odlišné bývají i vývojové podmínky a perspektivy. Rodiče mohou prožívat zklamání, pocit závislosti na ostatních a jejich pomoci. Situace je pro ně nová a neznámá, proto se učí často, aniž by si to uvědomovali, rozvíjet nové přístupy k dítěti, k sobě samému či ke světu. Tématem této bakalářské práce je ?Rozvoj zvládání zátěže rodičů dětí se speciálními potřebami.? Má bakalářská práce by měla přinést autentické informace o situaci rodičů s postiženým dítětem, výpovědi o jejich problémech a potřebách a také možnost náhledu do životního příběhu rodičů. Bakalářská práce je založena na kvalitativním výzkumu. Data a informace jsem shromažďovala pomocí polostrukturovaných rozhovorů vedených s rodiči dětí se speciálními potřebami. V teoretické části bakalářské práce jsem se snažila postupovat vždy od obecného vysvětlení k podrobnějšímu rozepsání tématu. V úvodních kapitolách teoretické části se zabývám problematikou stresu a zvládání zátěže. Dále se zaobírám tématem rodiny, její funkcí a problematikou rodin s dítětem se speciálními potřebami a s ní spojenou otázkou nevhodných výchovných postojů. Neoddělitelnou částí mé bakalářské práce je kapitola s názvem ?Zvládání zátěžových situací.? V této kapitole se podrobně zabývám postupnými fázemi vyrovnávání a přijetí dítěte s postižením a zmiňuji se o problematice sociálního stigmatu, se kterou se rodič dítěte se speciálními potřebami může potýkat. Ve čtvrté kapitole se zabývám možnostmi opory při zvládání této náročné situace. Zmiňuji se o postoji rodiny a přátel k těmto rodičům a podrobněji pojednávám o zdrojích, typech a rozsahu sociální opory. V následující kapitole popisuji syndrom vyhoření, jeho příznaky a rizikové faktory vedoucí k tomuto syndromu. Většinou matka zůstane s dítětem doma a pečuje o něj. Postižené dítě může vyžadovat až celodenní péči, ta je velmi náročná a vysilující, proto může být syndromem vyhoření ohrožena. V posledních kapitolách teoretické části jsem se snažila vymezit a specifikovat problémy a postižení dětí, s jejichž rodiči jsem vedla rozhovory a zmínit nejčastější postižení dětského věku. Popsala jsem spinální svalovou atrofii, epilepsii, mentální retardaci a její klasifikace a nakonec motorické postižení a dětskou mozkovou obrnu V empirické části mé bakalářské práce jsem si nejprve stanovila výzkumné cíle. 1) Zjistit, co představuje pro rodiče dětí se speciálními potřebami největší zdroje zátěže. 2) Zjistit, jak se z pohledu samotných rodičů rozvíjí jejich schopnost se s touto zátěží vyrovnávat. 3) Zjistit, co pro rodiče dětí se speciálními potřebami představuje zdroje opory. Odpovědi na tyto tři základní otázky přináším v kapitole s názvem ?Interpretace výsledků výzkumu.? Největší zdroje zátěže pro rodiče dětí se speciálními potřebami představovalo počáteční zjištění a vyrovnávání se s postižením svého dítěte. Toto vyrovnávání považují respondentky za nejbolestivější a nejnáročnější období v péči o jejich postižené dítě. Poněkud překvapivě se jako další významný zdroj zátěže jeví i jednání s těmi, kdo mají pomoc poskytovat ? např. vyřizování příslušných dokumentů na úřadech. Na zbylé výzkumné otázky, jaké schopnosti pomáhají rodičům situaci zvládat a jaké zdroje opory mají k dispozici, respondentky uvádějí, že jim v této náročné životní situaci nejvíce pomohl manžel a rodina, zařízení (jehož název kvůli anonymitě respondentů nebudu zveřejňovat) a kontakt s ostatními rodiči v podobné životní situaci. Za neúčinnou nebo nedostatečnou formu pomoci pak považují naopak písemné informace o postižení jejich dítěte, respektive malou dostupnost takovýchto relevantních informací v českém jazyce.
|
host ::
RSS.