|
|
Vliv obezity na následnou péči u pacientů po cévní mozkové příhodě
TAUCHENOVÁ, Jana
Současný stav Teoretická část diplomové práce je rozdělena do čtyř samostatných kapitol. První kapitola pojednává o cévních mozkových příhodách. Další kapitola charakterizuje následky nemoci v různých oblastech lidského života. V třetí kapitole je definován pojem následná péče a čtvrtá kapitola se zabývá obezitou. Cíle práce a výzkumné otázky Cílem diplomové práce je zmapování vlivu obezity na následnou péči pacientů po cévní mozkové příhodě. Výzkumné otázky: - Jak ovlivňuje obezita mobilitu pacientů po CMP? - Jak ovlivňuje obezita hygienickou péči pacientů po CMP? - Jak ovlivňuje obezita běžné denní aktivity pacientů po CMP? - Jaký dopad má obezita na rozvoj soběstačnosti u pacientů po CMP? Kvalitativní šetření bylo realizováno prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pacienty po CMP, kteří byli hospitalizováni na oddělení následné péče. Další rozhovory byly vedeny s všeobecnými sestrami, které poskytují ošetřovatelskou péči pacientům po CMP. Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořilo 11 všeobecných sester, které pracují na různých stanicích nemocnice následné péče, a 16 pacientů, kteří jsou hospitalizování na těchto odděleních po prodělané CMP. Výsledky Analýzou získaných informací bylo zjištěno, že obezita ovlivňuje zejména mobilitu pacientů po CMP. Zároveň představuje fyzickou a psychickou zátěž pro ošetřující personál, ale i pro pacienty. Problémem se ukázala skutečnost, kdy většina pacientů nevnímá obezitu jako překážku, která ovlivňuje jejich celý jejich život. Závěr Diplomová práce přinesla pohled na problematiku vlivu obezity na následnou péči u pacientů po cévních mozkových příhodách. Zjištěné skutečnosti by měly vést k zamyšlení nad otázkou prevence obezity z hlediska rizika vzniku CMP i následné péče, ale i potřebu edukační činnosti.
|
|
|
PROBLEMATICKÉ CHOVÁNÍ SESTER V PÉČI O PACIENTY LÉČEBNY DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH
TAUCHENOVÁ, Jana
Teoretická část bakalářské práce je rozčleněna do pěti samostatných kapitol. V první kapitole jsou charakterizovány léčebny dlouhodobě nemocných, pozornost je věnována poskytované péči, její kvalitě a rovněž typu pacientů, kteří jsou zde hospitalizováni. Druhá část se zabývá vysvětlením pojmu všeobecná sestra, rozebírá její osobnost, roli, pracovní zátěž a vztah k pacientům. Třetí kapitola definuje pojem pacient, zaměřuje se na pacientovu roli i postavení v rámci léčebny dlouhodobě nemocných. Čtvrtá kapitola se zabývá samotným chováním sester, jež je definováno jako produktivní či neproduktivní chování, včetně profesionálního chování sester, které má základy v Etickém kodexu. Pátá kapitola je věnována komunikaci v ošetřovatelství, neboť komunikace patří mezi základní dovednosti sester a prostupuje celou ošetřovatelskou péčí. Komunikace se dělí na verbální a neverbální. Dále je popisována interpersonální komunikace. Teoretickou část ukončují kapitoly věnované komunikaci s pacientem a s příbuznými. Prvním cílem bakalářské práce je zmapovat chování sester pohledem pacientů hospitalizovaných v léčebně dlouhodobě nemocných a odkázaných na péči ošetřujícího personálu. Druhým cílem je zmapovat chování sester pohledem rodinných příslušníků a blízkých osob pacientů, kteří jsou hospitalizováni v léčebně dlouhodobě nemocných. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, jež byla realizována formou rozhovorů. Potřebná data byla získána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s pacienty léčebny dlouhodobě nemocných a s příbuznými či známými pacientů. Rozhovory byly vedeny na základě předem připravených otázek, případně doplňujících otázek, které reagovaly na odpovědi dotazovaných. Prostřednictvím pokládaných otázek bylo zjišťováno, jaké chování sester považují pacienti za problematické a jak na pacienty působí celkově chování sester v léčebně dlouhodobě nemocných. Rovněž byla zkoumána souvislost mezi věkem pacienta a chováním sester při poskytování ošetřovatelské péče. Rozhovory s příbuznými se zaměřovaly na to, jaké chování sester považují rodinní příslušníci za problematické. Rozhovory se uskutečnily v léčebně dlouhodobě nemocných v Plzeňském kraji. S ohledem na zachování anonymity dotazovaných není uveden přesný název zařízení. Rozhovory byly zaznamenávány písemně, protože bylo respektováno přání dotazovaných nepoužívat nahrávací zařízení. Přepisy rozhovorů jsou uloženy na CD a tvoří součást bakalářské práce. Výzkumné šetření bylo doplněno pozorováním přístupu sester k pacientům léčebny dlouhodobě nemocných při poskytování ošetřovatelské péče. Z analýzy získaných informací vyplývá rozdílnost názorů pacientů a příbuzných na chování sester, jež je považováno za problematické. Pacienti i příbuzní shodně označili za problematické chování nedostatečné respektování intimity a soukromí pacientů při poskytování ošetřovatelské péče, zejména při vyprazdňování. Jako další problematický prvek v chování byla označena hlučnost, razantnost a neodbytnost jak sester, tak pomocného zdravotnického personálu. Bylo rovněž poukázáno na nepatřičné chování sester k pacientům při poskytování ošetřovatelské péče, nerespektování práv pacientů a nedodržování Etického kodexu sester ani Etického kodexu zdravotnického pracovníka nelékařských oborů. Všechny tyto výsledky byly potvrzeny i pozorováním sester při ošetřování pacientů. Pozorování rovněž potvrdilo souvislost mezi věkem pacienta a chováním sester při poskytování ošetřovatelské péče. Bakalářská práce poskytla náhled na problematiku chování sester vůči pacientům v léléčebně dlouhodobě nemocných. Zjištěné skutečnosti budou zpracovány jako podklad pro interní seminář dané léčebny, který bude uskutečněn v rámci provozních schůzek ošetřovatelského personálu. Výsledky výzkumu mohou přinést zlepšení kvality ošetřovatelské péče, zejména v oblasti empatického chování sester a ostatního ošetřovatelského personálu v přístupu k pacientům LDN.
|
host ::
RSS.