Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The application of atmospheric circulation classifications in the interpretation of climate model outputs
Stryhal, Jan ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Beranová, Romana (oponent)
Využití klasifikací atmosférické cirkulace v interpretaci výstupů z klimatických modelů Mgr. Jan Stryhal Automatizované klasifikace polí atmosférické cirkulace (zkráceně cirkulační klasifikace) jsou nástrojem hojně užívaným v synoptické a dynamické klimatologii ke studiu atmosférické cirkulace a vazeb mezi atmosférickou cirkulací a nejrůznějšími atmosférickými, environmentálními a společenskými jevy. Aplikace cirkulačních klasifikací na výstupy dynamických modelů atmosféry prodělaly od prvních studií před zhruba 30 lety značný rozvoj, odrážející rychlý rozvoj statistiky, výpočetní techniky a přirozeně také klimatologického výzkumu, který se tváří v tvář paradigmatu antropogenních klimatických změn stává více a více závislým na simulacích atmosféry. Nekoordinované využívání nejrůznějších statistických přístupů v analýze výstupů globálních modelů klimatu a jejich ensemblů a nahodilý výběr cirkulačních proměnných, prostorových a časových domén a referenčních datových souborů vyústily v potřebu srovnávacích studií, které by objasnily, nakolik je srovnání klasifikací ve dvou datových souborech citlivé k subjektivním volbám. Tato práce reaguje na tuto potřebu zaměřením na roli, jakou hrají v podobných výzkumech volba klasifikační metody a v případě validace modelů volba referenční reanalýzy atmosféry. Za...
The application of atmospheric circulation classifications in the interpretation of climate model outputs
Stryhal, Jan ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Beranová, Romana (oponent)
Využití klasifikací atmosférické cirkulace v interpretaci výstupů z klimatických modelů Mgr. Jan Stryhal Automatizované klasifikace polí atmosférické cirkulace (zkráceně cirkulační klasifikace) jsou nástrojem hojně užívaným v synoptické a dynamické klimatologii ke studiu atmosférické cirkulace a vazeb mezi atmosférickou cirkulací a nejrůznějšími atmosférickými, environmentálními a společenskými jevy. Aplikace cirkulačních klasifikací na výstupy dynamických modelů atmosféry prodělaly od prvních studií před zhruba 30 lety značný rozvoj, odrážející rychlý rozvoj statistiky, výpočetní techniky a přirozeně také klimatologického výzkumu, který se tváří v tvář paradigmatu antropogenních klimatických změn stává více a více závislým na simulacích atmosféry. Nekoordinované využívání nejrůznějších statistických přístupů v analýze výstupů globálních modelů klimatu a jejich ensemblů a nahodilý výběr cirkulačních proměnných, prostorových a časových domén a referenčních datových souborů vyústily v potřebu srovnávacích studií, které by objasnily, nakolik je srovnání klasifikací ve dvou datových souborech citlivé k subjektivním volbám. Tato práce reaguje na tuto potřebu zaměřením na roli, jakou hrají v podobných výzkumech volba klasifikační metody a v případě validace modelů volba referenční reanalýzy atmosféry. Za...
Teplotní inverze v mezní vrstvě nad Prahou
Stryhal, Jan ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Teplotní inverze v mezní vrstvě nad Prahou Abstrakt Hlavním cílem této práce je analýza inverzí teploty v mezní vrstvě atmosféry (MVA) nad Prahou. V úvodní části je věnována pozornost vymezení pojmu MVA a dále některým teoretickým aspektům zvrstvení vzduchu. V hlavní části rešerše jsou shrnuty poznatky o inverzích teploty, zejména vlivu tvaru reliéfu a charakteristik aktivního povrchu na jejich rozvoj při různých typech počasí a dále metodám jejich zjišťování. S ohledem na téma práce jsou dále popsány hlavní vlivy formující inverze teploty v pražské oblasti. Těžištěm práce je analýza časové řady profilových měření teplot z radiosondážní stanice v Praze-Libuši. Je otestována homogenita časové řady a na vybraném úseku jsou z dat odvozeny všechny přízemní inverze a výškové inverze s horní hranicí do výšky 2000 metrů nad povrchem se svými základními parametry (mocnost, teplotní skok, gradient teploty, datum a termín pozorování). Tyto záznamy jsou dále analyzovány ve smyslu popisu denního a ročního chodu, dlouhodobých trendů a souvislostí se synoptickou situací. Odhalené trendy jsou hodnoceny v kontextu se známými trendy různých meteorologických prvků a jevů v Česku a Praze a je otestována jejich statistická významnost. Některé ze zjištěných změn jsou porovnány s daty z Prostějova a bavorského Kümmersbrucku....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.