|
|
Prostor města ve švédské literatuře počátku 20. století se zaměřením na romány Hjalmara Söderberga
Stiessová, Helena ; Hartlová, Dagmar (oponent) ; Humpál, Martin (vedoucí práce)
Cílem této práce je zmapovat situaci ve švédské a české literatuře na přelomu 19. a 20. století s důrazem na obraz velkoměsta, a s pomocí interpretace konkrétních děl poukázat na rozdíl, který mezi těmito literaturami vzniká a který dohromady dává o to zajímavější a širší pohled na možnosti velkoměsta v literárním prostoru obecně. Reálná situace na přelomu století byla dílem optimistická s ohledem na rozmach civilizace, dílem byla pesimistická, jak tomu bývá v obdobích přechodu. Prostor velkoměsta byl jedním z nových fenoménů, a jeho vliv na člověka byl tak zásadní, že se vztah těchto dvou jednotek stal důležitou součástí fikčních světů. Jedním z těch, kdo městu rozuměli a chápali jeho ulice, náměstí a pohostinství jako domov, byl finančně vetšinou zabezpečený mladý muž s pasivním postojem k životu, který bez cíle a městem prochází se zájmem o pozorování okolí. Flanér, aniž by se aktivně angažoval v tom, co vidí, je součástí městského prostoru, je jím utvářen a s městem duševně souzní. Spisovatelem, v jehož díle hrají švédská metropole Stockholm ajejí flanér hlavní roli, je Hjalmar Soderberg (1869 - 1941). Soderbergovy postavy formované městským prostorem procházejí určitými změnami, od dětsky bezstarostného Tomase Webera z románu Forvillelser (1893) k pasivnímu a nešťastnému Martinu Birckovi (Martin Bircks...
|
host ::
RSS.