|
|
Nádorové mikroprostředí sarkomů měkkých tkání a jeho prediktivní význam v moderní onkologické léčbě
Ozaniak, Andrej ; Ozaniak Střížová, Zuzana (vedoucí práce) ; Büchler, Tomáš (oponent) ; Posová, Helena (oponent)
Sarkomy (Soft tissue sarcomas/STSs) jsou maligní nádory mezenchymálního původu, vyznačující se extrémní heterogenitou v histologické skladbě, biologickém chování i klinickém projevu. Většina se vyznačuje chemorezistencí a radiorezistencí. Klíčovým prognostickým faktorem pro celkové přežívání a riziko vzdálených metastáz je histopatologický stupeň diferenciace neboli grade nádoru. Grade ovšem nemá vliv na riziko lokální recidivy. Radikální chirurgický zákrok je často jedinou možnou léčebnou modalitou nebo minimálně hraje hlavní roli v terapii. U generalizovaného onemocnění jsou možnosti léčby značně omezené. Chemosenzitivita STSs je všeobecně velmi nízká, s výjimkou některých méně častých podtypů, a celkově činí jenom 5-10 %. Radioterapie je v mnoha případech standardní součástí léčebného protokolu. Podává se zpravidla v neoadjuvantním nebo adjuvantním podání, ovšem její využití u generalizovaných pacientů je okrajové a nezlepšuje prognózu. Protinádorová imunoterapie je terapeutická modalita, která využívá fyziologických schopností buněk imunitního systému v boji proti nádorovému onemocnění. Není tedy založena na cílené eliminaci rychle proliferujících nádorových buněk, nýbrž na stimulaci imunitních buněk za účelem likvidace nádorových antigenů. V oblasti imunoterapie měkkotkáňových sarkomů bylo...
|
|
|
Tumor-infiltrating T cells and their role in adoptive cell immunotherapy of cancer
Střížová, Zuzana ; Smrž, Daniel (vedoucí práce) ; Vannucci, Luca Ernesto (oponent) ; Posová, Helena (oponent)
Protinádorová imunoterapie se stala jednou z hlavních terapeutických možností v léčbě metastatických onemocnění. Přestože tato terapie změnila dlouho zavedená terapeutická schémata a zvýšila přežívání onkologických pacientů, část pacientů s nádorovými chorobami stále neodpovídá na tuto léčbu. V našich studiích jsme se pokusili zachytit hlavní příčiny rezistence pacientů k protinádorové imunoterapii. Systematicky jsme definovali hlavní limitace adoptivního buněčného transferu. Zaměřili jsme se na dva klíčové mechanismy, zodpovědné za rezistenci nádoru k imunoterapii. Těmito mechanismy je jednak snížená schopnost adoptivně přenesených imunitních buněk prostoupit do prostředí tuhého nádoru, a jednak apoptóza (buněčná smrt) imunitních buněk v nádorovém mikroprostředí spouštěná prostřednictvím receptorů smrti. V našich experimentech jsme hledali terapeutické cíle a buněčné populace, které by mohly skrývat potenciál pro cílenou intervenci v oblasti rezistence k protinádorové imunoterapii. Z našich dat vyplývá, že imunitní buňky paratumorální tkáně skrývají tento potenciál a přinášejí nové možnosti implementace protinádorové imunoterapie do léčebných algoritmů maligních onemocnění.
|
host ::
RSS.