|
|
Stav organické hmoty v půdě jako indikátor dopadu různých způsobů hospodaření v zemědělské krajině
Severová, Kristýna
Diplomová práce hodnotí vliv různých agrotechnických opatření (osevního postupu, zpracování půdy a organického hnojení) na obsah celkového oxidovatelného uhlíku (Cox). Sledování probíhalo ve dvou dlouhodobých stacionárních polních pokusech vedených na hlinité luvické černozemi v řepařské výrobní oblasti. V prvním pokusu, vedeném v letech 1989 – 2017, byl hodnocen vliv dvou osevních postupů (s 33,3 % a 66,6 % zastoupením obilnin) a čtyř způsobů zpracování půdy k ozimé pšenici, jarnímu ječmeni a cukrovce. U ozimé pšenice a jarního ječmene byly zařazeny následující varianty zpracování půdy: 1 - orba na 0,22 m; 2 - orba na 0,15 m; 3 - přímé setí do nezpracované půdy a 4 - mělké kypření na 0,10 m. U cukrovky to byly varianty: 1 – orba na 0,28 m; 2 – orba na 0,22 m + kypření na 0,40 – 0,45 m; 3 – orba na 0,28 m + výsev vymrzající meziplodiny; 4 – orba na 0,22 m + výsev vymrzající meziplodiny. V druhém polním pokusu, vedeném v letech 1977 – 2017, byl hodnocen vliv organického hnojení při monokulturním pěstování obilnin (střídání ozimé pšenice a jarního ječmene). Zařazeny byly tři varianty organického hnojení: 1 – sklizeň slámy, 2 – sklizeň slámy a pěstování meziplodiny na zelené hnojení a 3 – zaorávka slámy. Měření obsahu oxidovatelného uhlíku bylo provedeno v roce 2017, v prvním i druhém pokusu u jarního ječmene. Vliv osevního postupu na obsah Cox byl statisticky významný. Vyšší obsah byl u osevního postupu se 33,3 % zastoupením obilnin (1,71 %), nižší u osevního postupu s 66,6 % zastoupením obilnin (1,62 %). Vliv různého zpracování půdy na obsah Cox byl také statisticky průkazný. Nejvyšší hodnota (1,70 %) byla zaznamenána na variantě 2 (s orbou na 0,15 m u obilnin a s orbou na 0,22 m + kypřením na 0,40 – 0,45 m u cukrovky) a nejnižší (1,62 %) na variantě 3 (s přímým setím u obilnin do nezpracované půdy a u cukrovky s orbou na 0,28 m + výsevem vymrzající meziplodiny). Varianty 1 a 4 zaujímaly střední postavení. Vliv hloubky odběru na obsah Cox byl statisticky významný. Nejvyšší hodnota byla zjištěna v hloubce odběru 0,10 – 0,20 m (1,72 %) a nejnižší v hloubce odběru 0,20 – 0,30 m (1,59 %). V druhém polním pokusu byl vliv organického hnojení na obsah oxidovatelného uhlíku statisticky významný. Nejvyšší průměrná hodnota byla zjištěna na variantě 2 s meziplodinou na zelené hnojení (2,01 %) a nejnižší na variantě 1 se sklizní slámy (1,87 %). S hloubkou odběru zde obsah Cox klesal.
|
host ::
RSS.