Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výskyt škůdců česneku kuchyňského v závislosti na nadmořské výšce
Sapáková, Eva
Škůdci česneku kuchyňského byli sledováni na pěti studijních plochách -- Nedakonice (178m), Olomouc (241 m), Dolní Němčí (256 m), Suchá Loz (306 m) a Vápenky (484 m) v letech 2010 -- 2012. Výskyt škůdců byl zjišťován různými monitorovacími metodami během vegetace na ozimých odrůdách Dukát a Blanin. Dále bylo hodnoceno poškození 13 odrůd uskladněného česneku. Celkem bylo zjištěno pět druhů škůdců ve vyšší početnosti, nejvýznamnějším škůdcem byla květilka cibulová (Delia antiqua Meigen, 1826), která se vyskytovala na všech studijních plochách ve všech letech trvání pokusu. Květilka cibulová způsobuje průkazně větší napadení na okraji studijních ploch (32,3 larev) než v jejich středu (16,3 larev). Pro první výskyt houbomilky česnekové (Suillia univittata von Roser, 1840) je důležitá nejenom odpolední teplota, ale především teplota v noci, která nesmí klesnout pod 1°C, a to alespoň tři po sobě následující dny. Nejvíce imag krytonosce cibulového (Oprohinus suturalis Fabricius, 1775) bylo na studijní ploše v Dolním Němčí v odrůdě Blanin (43,1imag/m2). Nejvyšší početnost imag chřestovníčka cibulového (Lilioceris merdigera Linnaeus,1758) je při teplotách 18 -- 24 °C za suchého a slunečného počasí. Nejvyšší početnost vlnovníka česnekového (Aceria tulipae Keifer, 1938) byla zjištěna na odrůdě Plovdiv Rogosh (polovybíhající do květu), až 1500 jedinců na jednom stroužku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.