|
|
Synchronizace říje plemenic skotu a její úspěšnost
SUKOVÁ, Denisa
Reprodukce a mléčná produkce jsou považovány za hlavní faktory ovlivňující celou ekonomiku chovu skotu. Dlouhodobě sledujeme zhoršující se reprodukci v chovech skotu. Možností, jak reprodukci zlepšit, je zařazení synchronizačních protokolů do managementu reprodukce. Cílem práce bylo, na základě analýzy dat, zjistit úspěšnost inseminace po synchronizaci říje a vyhodnotit reprodukční ukazatele. Sledování probíhalo od ledna 2017 do června 2018. Sledovaný soubor tvořilo 310 plemenic holštýnského skotu s úrovní užitkovostí 10 335 kg mléka. Data byla získaná ze zootechnické evidence a programu Farmsoft. Úroveň reprodukce v chovu byla vyhodnocena jako špatná. Hodnoty reprodukčních ukazatelů byly následující: inseminační interval - 63 dnů, servis perioda - 124 dnů, mezidobí - 407 dní, interinseminační interval - 35 dnů, inseminační index - 2,63 a zabřezávání po první inseminaci - 33,23 %. Výborného výsledku dosáhl jen inseminační interval, protože plemenice byly zařazeny 31 až 38 dnů po porodu do synchronizačního protokolu Presynch. Bylo zjištěno, že krávy po synchronizačním programu Presynch měly březost po první inseminaci 36,6 %, zatím co plemenice inseminované na vyhledanou říji měly březost po první inseminaci pouze 28 %. Procento březosti po první inseminaci u synchronizovaných krav se téměř shoduje s průměrem ČR (37,1%). Hormonální preparáty v rámci Presynchu zvýšily náklady na reprodukci u jedné krávy o 211 Kč.
|
|
|
Studium vlivu mykotoxinů ve výživě zvířat
SUKOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá mykotoxiny, jejich vlivem na zdraví a užitkovost hospodářských zvířat. Mykotoxiny jsou sekundární toxické metabolity plísní. Úvodní část práce se zabývá základní charakteristikou plísní a mykotoxinů. Poté je popsáno rozdělení mykotoxinů. Podstatnou část práce tvoří charakteristika jednotlivých mykotoxinů a jejich působení na zdraví a užitkovost hospodářských zvířat. Velký důraz je kladen na prevenci vzniku a dekontaminaci mykotoxinů v krmivu. V závěru práce je uvedena legislativa a limity.
|
|
|
Informovanost žáků druhého stupně základních škol v oblasti ochrany obyvatelstva v Jihočeském kraji
SUKOVÁ, Denisa
V životě každého z nás mohou nastat neočekávané situace, jako jsou živelní pohromy, havárie spojené s únikem nebezpečných látek nebo rozsáhlé dopravní nehody. Ke zmírnění následků těchto mimořádných událostí slouží zákonné normy a organizační opatření, která přijímá stát. Jedním z úkolů státu je právě ochrana společnosti, která v sobě zahrnuje i ochranu obyvatelstva. Ke zmírnění následků mimořádných událostí mohou také přispět sami občané. Proto je důležité občany v tomto směru vzdělávat, aby byli schopni adekvátní reakce. V rámci vzdělávání obyvatelstva je důležité vštěpovat základní pravidla ochrany a pomoci již dětem od útlého věku. Oblast ochrany člověka za mimořádných událostí je tak součástí rámcových vzdělávacích programů jak pro předškolní, tak i základní a střední vzdělání. Teoretická část předložené diplomové práce se zabývá právě tématikou ochrany obyvatelstva. V úvodu je ochrana obyvatelstva popisována z pohledu historického. Následně je popsán současný stav, nejenom z hlediska České republiky, ale rovněž je krátce popsán i v kontextu s Evropskou unií a politicko-vojenskou organizací NATO. Dále je v práci popsán systém vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva na základních školách. Nedílnou součástí teoretické části práce je také kapitola zabývající se integrovaných záchranným systémem. Teoretickou část práce uzavírá kapitola statistické metody. Cílem diplomové práce bylo zjistit úroveň znalostí žáků 6. a 9. tříd v oblasti ochrany obyvatelstva na vybraných školách v Jihočeském kraji a následně informovanost žáků těchto tříd porovnat. V rámci práce byla stanovena hypotéza: "Žáci 9. tříd základních škol v Jihočeském kraji mají statisticky významně lepší znalosti v oblasti ochrany obyvatelstva nežli žáci 6. tříd." K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotézy bylo nutné vytvořit dotazník zaměřený na danou tématiku, a uskutečnit dotazníkové šetření. Výzkumný soubor tvořilo 100 žáků 6. tříd a 100 žáků 9. tříd z osmi základních škol Jihočeského kraje. Dotazník předložený žákům obsahoval 15 otázek. K otázkám, ve kterých žáci projevili nedostatečné znalosti, se řadí především otázky zaměřené na první pomoc. Z hodnocení otázek vyplývá, že pouze 25 % dotazovaných žáků ví, jaká je frekvence stlačení hrudníku při resuscitaci dospělého člověka a 54 % žáků ví, jak se zachovat v situaci, kdy je někdo zasažen elektrickým proudem vysokého napětí. Další problémovou oblastí je znalost signálů. Pouze 51 % respondentů zná signál "Všeobecná výstraha" a ví, co dělat v případě, že tento signál zazní. Signál "Akustická zkouška sirén" zná pouze 21 %. Naopak k tématům, ve kterých žáci prokázali dobré znalosti, se řadí např. tísňová telefonní čísla, (85 % správných odpovědí), složky integrovaného záchranného systému (87 % správných odpovědí) nebo evakuace (86 % správných odpovědí). Celkově odpověděli žáci 6. tříd na všechny otázky v 52,9 % správně, žáci 9. tříd v 58 %. Prostřednictvím metod deskriptivní a matematické statistiky byla testována a následně potvrzena zvolená hypotéza. Zpracovaná data jsou prezentována v kapitole "Výsledky" a následně jsou zhodnoceny v kapitole "Diskuze" Přínosem práce je získaný obraz znalostí žáků druhého stupně základních škol v oblasti ochrany obyvatelstva. Výstupy práce byly poskytnuty zúčastněným školám.
|
|
|
Vznik sekundárních nádorů po ozáření pro karcinom prsu
SUKOVÁ, Denisa
Jedním z nejčastěji se vyskytujících nádorů u žen je karcinom prsu. Incidence karcinomu prsu je veliká a jeho výskyt stoupá po 50. roce věku. V roce 2009 bylo nově diagnostikováno 5 975 žen. I přes fakt, že je léčba karcinomu prsu obzvláště v raných stádiích velmi úspěšná, zůstává karcinom prsu nadále nejčastější onkologickou příčinou smrti u žen. V roce 2009 podlehlo tomuto zhoubnému onemocnění 1 607 žen. Hlavní léčebnou modalitou je chirurgická léčba. Karcinom prsu je středně chemosenzitivní a radiosenzitivní, z čehož vyplývá možnost léčby za pomoci chemoterapie i radioterapie. Mezi další léčebné modality patří léčba hormonální a biologická. Radioterapie je medicínský obor, který využívá účinků ionizujícího záření k léčbě maligních i benigních onemocnění. Při aplikaci ionizujícího záření musejí být dodržovány toleranční dávky orgánů a tkání. Následkem překročení těchto tolerančních dávek je vznik závažných změn a komplikací snižujících kvalitu života. Protože se prodlužuje doba přežívání onkologicky nemocných, stává se více důležitým studium pozdních účinků onkologické léčby. Jedním ze závažných pozdních nežádoucích účinků je vznik sekundárního nádoru. Praktická část práce je zaměřena na problematiku radiačně indukovaných nádorů u žen, které byly radioterapeuticky léčeny pro karcinom prsu. Výzkumný soubor tvoří pacientky, které byly v letech 2000?2004 ozařovány v nemocnici v Českých Budějovicích. Celkový soubor tvoří 516 pacientek, které byly ozářeny na oblast prsu či hrudní stěny. U těchto pacientek jsem sledovala případný vznik duplicitního nádoru, jeho lokalizaci, typ a dobu latence. Dále jsem se zaměřila na výpočet relativního rizika. Po ukončení léčby zářením vznikl sekundární nádor u 32 pacientek, tj. u 6,2 %. U jedné z pacientek byly zjištěny dva nové nádory, celkem tedy bylo diagnostikováno 33 sekundárních nádorů. Nejvíce zastoupenými typy z nově vzniklých nádorů byly karcinomy druhostranného prsu a nemelanomové kožní nádory (bazaliomy). Oba typy nádorů byly zastoupeny v počtu sedm. Dále bylo zjištěno šest nádorů plic, tři nádory rekta a po dvou případech nádory hrdla děložního, ledvin a močového měchýře. Kromě toho byl jednou zjištěn duplicitní nádor mozku a mozkových plen, myelom, nádor štítné žlázy a nádor těla děložního. Duplicitní nádory byly v 58 % případů lokalizovány mimo ozařovanou oblast. V ozařované oblasti byly zjištěny celkem čtyři z šesti nově vzniklých karcinomů plic, tři ze sedmi nově vzniklých nádorů kůže a sedm nádorů v kontralaterálním prsu. Doba latence do vzniku duplicitních nádorů se pohybovala od dvou do dvanácti let. Medián doby latence činil sedm let. Do pěti let od ozáření vzniklo celkem 14 sekundárních nádorů, tj. 42 % z celkového počtu. Nejvíce duplicitních nádorů vzniklo do deseti let po ozáření. V této kategorii bylo diagnostikováno 17 duplicit, tj. 52 %. U jednoho typu nádoru (3 %), nádor mozku a mozkových plen, činila doba latence 12 let. Dále jsem se zabývala výpočtem relativního rizika. Zjištěné hodnoty relativního rizika byly pro všechny typy nádorů větší než 1. Nejnižší hodnota relativního rizika byla zaznamenána u nádoru kůže, kde činila 1,939. Naopak nejvyšší hodnotu relativního rizika jsem zaznamenala u novotvaru těla děložního. Zde dosahovalo relativní riziko hodnoty 48,78. Tímto výpočtem relativního rizika jsem potvrdila hypotézu, že po ozáření nádoru prsu je vyšší počet duplicitních nádorů ve srovnání s výskytem nádorů v běžné populaci. I přes zvýšené hodnoty relativního rizika je přínos radioterapie v onkologické léčbě nezastupitelný. Při použití radioterapie je však nutné s jistým rizikem vzniku pozdějších komplikací počítat.
|
|
|
Využití rekvalifikací na úřadech práce pro zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce
SUKOVÁ, Denisa
Bakalářská práce se věnuje využití rekvalifikací na úřadech práce, čímž by měla být zvýšena uplatnitelnost uchazečů a zájemců o zaměstnání na trhu práce. Úvodní část práce je zaměřena na teoretické vymezení této problematiky, včetně souvisejících témat. Prvním hlavním cílem výzkumu je zmapování názorů uchazečů a zájemců o zaměstnání evidovaných na Úřadu práce ve Strakonicích na uplatnitelnost příjemců rekvalifikace na trhu práce.. K testování hypotéz a primárnímu sběru dat je použito kvantitativního šetření, metoda dotazování, technika dotazník. Pro potřeby výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1: Příjemci rekvalifikace hodnotí rekvalifikaci jako méně účelnou než uchazeči a zájemci o zaměstnání, kteří tuto službu zatím nevyužívali. Hypotéza 2: Uchazeči a zájemci o zaměstnání shledávají jako dostupnější nespecifickou rekvalifikaci než rekvalifikaci specifickou. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že hypotéza 2 se potvrdila, zatímco hypotéza 1 potvrzena nebyla. Druhým hlavním cílem je zmapovat názory poradců na úřadech práce na využití rekvalifikací. Výzkum byl doplněn kvalitativním šetřením, při kterém byla použita metoda dotazování, technika polořízený rozhovor. Rozhovory byly vedeny s odbornými pracovníky na úřadech práce, které se rekvalifikacemi zabývají. Bylo zjišťováno, jakým způsobem jsou rekvalifikace prováděny a jaký mají názor na jejich význam. Rozhovory byly prováděny face to face. Z kvalitativního šetření vzešla hypotéza. Hypotéza 3: Zaměstnankyně úřadu práce hodnotí rekvalifikaci pozitivně nejen proto, že příjemci získávají nové znalosti a dovednosti, ale i proto že podpoří jejich psychiku, která je při hledání zaměstnání také velice důležitá.
|
host ::
RSS.