|
|
Role sestry v péči o adolescenty s nadváhou či obezitou
SOROKANETS, Viktorie
Tato diplomová práce je zaměřená na roli dětské sestry v péči o adolescenty s nadváhou či obezitou. Dětská sestra hraje klíčovou úlohu v podpoře zdraví dětí a dospívajících v primární péči. Sestra je v mnoha případech prvním člověkem, kterému se rodina nebo dítě svěří se svými starostmi a obavami týkajícími se zdraví. Dětská sestra je osobou, jejíž profesní zaměření je určováno potřebami děti, je odborníkem, který by měl využít každou příležitost ke konzultaci o zdravém životním stylu dítěte a rodičů, je podstatným a nenahraditelným členem týmu, jenž o dítě či dospívajícího pečuje (Sikorová, 2012). Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část je zaměřená na obezitu jako takovou, je zde popsaná patogeneze, komplikace a následky, dále prevence a léčba. V další kapitole jsme se zaměřili na úlohu sestry v ordinaci dětského lékaře a popsali jsme v ní roli sestry při vyšetření adolescenta s obezitou či nadváhou, informovanost sestry a adolescenta v oblasti dětské obezity, zásady komunikace sestry s obézním adolescentem a jeho edukace. V závěru teoretické části jsou zmíněny psychosociální dopady obezity na adolescenta, jako je sociální izolace, diskriminace a riziko vzniku poruchy přijímání potravy. Druhou polovinu práce tvoří empirická část, která byla prováděná dvěma způsoby výzkumu. První část výzkumu byla realizovaná kvantitativní formou šetření, v rámci kterého byly pomocí elektronických dotazníků osloveny dětské sestry v ordinacích praktických dětských lékařů. Otázky v dotazníku byly zaměřeny na vzdělání sester v oblasti dětské obezity, edukaci adolescentů, spolupráci s rodinou a jinými odborníky. Výzkumný soubor tedy tvořily dětské sestry, které vykonávají svou profesi v celé České republice. V druhé části výzkumného šetření byla použita metoda dotazování, a to technikou rozhovoru. Jednalo se o polostrukturovaný rozhovor s obézními adolescenty. Každý rozhovor obsahoval 24 otázek a trval v průměru 20 - 25 minut. Rozhovory s adolescenty byly zaměřeny na znalost pojmu Body Mass Index, na zdravotní a psychické následky, na jejich osobní život, vztahy s vrstevníky, partnerské vztahy i možnosti využití služeb výživového poradce. Oslovili jsme 15 respondentů ve věku od 16 do 20 let, všichni byli z Jihočeského kraje. U nezletilých adolescentů museli s výzkumem souhlasit rodiče. Dotazník byl přístupný online a jeho vyplnění nezabralo příliš času, přesto z přibližně 400 rozeslaných, se vrátilo pouze 154 plně vyplněných. Návratnost dotazníků tedy činila přibližně 40 %. Na začátku jsme si stanovili dva cíle. Účelem prvního cíle bylo zmapovat roli sestry v přístupu k obézním adolescentům. Z výsledků vyplynulo, že dětské sestry se snaží v oblasti dětské obezity vzdělávat, zajímají se o problematiku dětské obezity, dále se snaží adolescenty trpící nadváhou edukovat o správné životosprávě. Dále také usilují o spolupráci s rodinou dítěte a i s dalšími odborníky, jakými jsou endokrinolog, kardiolog, výživový poradce atd. Druhým cílem práce bylo zjistit, jak obézní adolescenti vnímají vlastní osobu. Názory byly samozřejmě různé, někteří jedinci si nadváhu (obezitu) nepřipouštěli, jiní v sobě spatřovali "tlouštíky", "valící se koule", "ošklivé a zbytečné, kterým nic nesluší". Někteří trpí depresemi, jiní se to snaží neřešit. Pro naplnění účelu kvantitativního šetření jsme si stanovili celkem tři hypotézy. H1: Sestra edukuje adolescenty v oblasti zdravé výživy. Hypotézu jsme statisticky potvrdili, protože z výzkumu vyplynulo, že sestry opravdu adolescenty edukují o správné životosprávě. H2: Sestra se neustále vzdělává v oblasti problematiky obezity. Výsledky ukázaly, že sestry se účastní vzdělávacích seminářů s danou problematikou a že se i dále vzdělávají. I tuto hypotézu jsme potvrdili. H3: Sestra spolupracuje s rodinou obézních adolescentů. Také v tomto případě se stanovená hypotéza potvrdila.
|
|
|
Kvantifikace základních a speciálních ošetřovatelských výkonů na standardních jednotkách dětského oddělení
SOROKANETS, Viktorie
Abstrakt Kvantifikace základních a speciálních ošetřovatelských výkonů na standardních jednotkách dětského oddělení Tato práce se skládá ze dvou části, z teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá historii pediatrie, vzděláním a kompetencema dětských sester, dnešní pediatrickou péči a spektrem poskytovaných služeb. Dále je zde zvlášť popsaná základní a speciální ošetřovatelská péče. Vzhledem k omezenému rozsahu bakalářské práce, pozornost byla věnována stěžejním činnostem dětských sester. V rámci první části výzkumného šetření jsme si stanovili dva cíle a pět hypotéz. Cílem práce bylo provést inventarizaci základní a speciální ošetřovatelské péče na standardních jednotkách dětského oddělení. Dále jsme vytyčili tyto hypotézy: H1: Nejčastěji prováděným základním ošetřovatelským výkonem je péče o osobní hygienu pacienta. H2: Nejčastěji prováděným speciálním ošetřovatelským výkonem v kategorii ?Podávání léků? je podávání léků per os. H3: Nejčastěji prováděným speciálním ošetřovatelským výkonem v kategorii ?Sledování? je sledování tělesné teploty. H4: Nejčastěji prováděným speciálním ošetřovatelským výkonem v kategorii ?Speciální a diagnosticko terapeutické výkony? jsou odběry biologického materiálu. H5: Nejčastěji prováděným speciálním ošetřovatelským výkonem v kategorii ?Jiné činnosti ve vztahu k pacientovi? je příjem pacienta. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní formou. Výzkumný soubor tvořilo 49 sester standardních dětských oddělení pěti vybraných nemocnic a to v Nemocnici České Budějovice, a.s., Nemocnici Prachatice, a.s., Nemocnici Strakonice, a.s., Nemocnici Písek a.s., Nemocnici Český Krumlov, a.s. Druhá část výzkumného šetření bylo vyhodnocení vybraných ošetřovatelských výkonů. Ze základní ošetřovatelské péče se jednalo o přípravu jídla, krmení a přebalování dítěte. Ze speciální ošetřovatelské péče podávání léků per os, per rectum, dále aplikace injenkcí i.v., infuze a její sledování, asistence při vyšetření, odběr krve a stolice, účast na vizitě a předávání pacienta. Každý výkon byl naměřen 10krát a dále výsledek byl sečten a vydělen jejich počtem, tak jsme určili průměrnou hodnotu. Hypotézy byly testovány pomocí Kruskal ? Wallis testu, kde jsme stanovili hodnotu mean rank (průměrné pořadí) a na jejíž základě jsme potvrdili či nepotvrdili stanovené hypotézy. V oblasti základní ošetřovatelské péče, kde jsme porovnávali tři kategorie, nejvyšší hodnota (463,68) nám vyšla u péče o výživu. První hypotézy jsme tedy nepotvrdili. Dále v oblasti speciální ošetřovatelské péče v kategorii ?Podání léků? nejvyšší hodnota (403,07) byla u připravy léků a podání per os. Hypotézu jsme znovu nepotvrdili. V kategorii ?Sledování? jsme hypotézu potvrdili, protože nejvyšší hodnota (539) se objevila u sledování tělesné teploty. Následuji ?Speciální a diagnosticko ? terapeutické výkony?, kde jsme opět hypotézu nepotvrdili, protože nejčastějším výkonem je příprava dítěte na vyšetření (662,21). Na základě výpočtu řádného aritmetického průmeru v poslední kategorii ?Jiné činnosti ve vztahu k pacientovi?, kdy nejvyšší hodnota (8,09) nám vyšla u vyplňování ošetřovatelských diagnóz, jsme hypotézu rovněž nepotvrdili. Výsledky pozorovací části sloužili pro vytvoření pracovní verze počítačového programu, jehož cílem bude vyhodnocení minutové ošetřovatelské zátěže u sledovaného počtu pacientů. Tento program je předpřipravený pro další rozpracování.
|
host ::
RSS.