|
|
Pracovní podmínky sociálních pracovníků v organizacích
SMOLÍKOVÁ, Martina
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak jsou sociální pracovníci spokojeni s pracovními podmínkami v organizacích. Za dílčí cíl bylo stanoveno, jak probíhá adaptační proces u nově nastupujících sociálních pracovníků. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je koncipována tak, aby vystihla pojetí sociální práce, sociálních služeb, profesi sociálního pracovníka a pracovní podmínky v organizacích. Pro praktickou část diplomové práce byla zvolena smíšená strategie výzkumu pomocí schématu QUAN-qual (The QUAN-Qual Model). Hypotézy byly testovány pomocí Chí kvadrát testu dobré shody - X2 a znaménkového schématu s hladinou významnosti 0,05, 0,01 a 0,001. V kvalitativní části byla použita technika rozhovoru dle návodu a data byla zpracována pomocí otevřeného, selektivního a axiálního kódování. Kvalitativní výzkum doplňuje kvantitativní část o poznatky ředitelů vybraných organizací poskytujících sociální služby. Kvantitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce, který byl směrovaný jednak na ředitele organizací poskytujících sociální služby, tak i na sociální pracovníky v šesti náhodně vybraných krajích na území České republiky. Na výzkumu se podílelo 396 ředitelů a 331 sociálních pracovníků organizací poskytujících sociální služby (proběhl totální výběr organizací z Registru poskytovatelů sociálních služeb, bylo osloveno 1245 organizací poskytujících sociální služby). V souvislosti s cíli diplomové práce byly stanoveny dvě hypotézy. Obecná hypotéza (hypotéza 1) zjišťující závislost délky praxe a vzdělání sociálních pracovníků na spokojenosti sociálních pracovníků s vybranými pracovními podmínkami a hypotéza 2 zabývající se délkou zapracování nového sociálního pracovníka dle cílové skupiny organizace. V rámci obecné hypotézy byla potvrzena statisticky významná souvislost mezi vzděláním a spokojeností s kolektivem. V ostatních případech nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi proměnnými. U hypotézy 2 neexistuje statisticky významná souvislost mezi zaměřením organizace z hlediska cílové skupiny a délky zapracování nového sociálního pracovníka. V rámci výzkumné otázky zjišťující, jaké jsou pracovní podmínky sociálních pracovníků z pohledu jejich manažerů vyplynulo 5 kategorií pracovních podmínek (zázemí při výkonu, platové ohodnocení, pracovní benefity, týmovost, vztah nadřízený versus podřízený a 2 kategorie související s nespokojeností sociálních pracovníků (nespokojenost sociálních pracovníků a řešení nespokojenosti). Mimo to 3 kategorie související s adaptačním procesem (postupy adaptačního procesu, délka adaptačního procesu a seznámení s pracovními podmínkami). Rozhovory byly realizovány s 24 informanty. Výsledky mé diplomové práce jsou dílčí částí celkových výsledků projektu GAJU s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Získaná data budou použita k dalším rozšiřujícím výzkumům, popřípadě mohou být využita k vytvoření návrhu na zlepšení řízení organizací v sociální oblasti.
|
|
|
Zkušenosti studentů Jihočeské univerzity s dobrovolnictvím v zahraničí
SMOLÍKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tématem zahraničního dobrovolnictví. Práce obsahuje 9 podkapitol teoretické části. V první podkapitole se věnuji vymezení pojmu dobrovolnictví v obecné rovině. Druhá podkapitola poukazuje na dobrovolnictví v České republice. Další podkapitoly obsahují historii dobrovolnictví v České republice, legislativní ukotvení dobrovolnictví, poté typy a oblasti dobrovolnické činnosti. Následující čtyři podkapitoly jsou již věnovány zahraničnímu dobrovolnictví, které je hlavním tématem bakalářské práce. V podkapitole číslo šest poukazuji na dobrovolnictví ve Spojených státech amerických a na dobrovolnictví v Evropských státech, v dalších podkapitolách se věnuji realizaci dobrovolnických pobytů v zahraničí, neziskovým organizacím, které zprostředkovávají zahraniční dobrovolnictví a jednotlivým programům zahraničního dobrovolnictví, které dané neziskové organizace nabízejí zájemcům o zahraniční dobrovolnictví. K realizaci výzkumné části bakalářské práce byl použit kvantitativní typ výzkumu, metoda dotazování, technika dotazníku. Výběrový soubor byl tvořen studenty Jihočeské univerzity. Výzkum byl realizován respondenty z jednotlivých fakult Jihočeské univerzity. Cílem teoretické části bylo informovat studenty o dobrovolnictví v zahraničí a poskytnout studentům náhled, který by jim mohl být užitečný, pokud by se rozhodli pro dobrovolnickou činnost v zahraničí. Cílem praktické části bylo zjistit povědomí studentů o dobrovolnictví v zahraničí, jejich zájem o dobrovolnictví v zahraničí a současné zkušenosti s dobrovolnickou činností. Z výzkumu vyplynulo, že většina respondentů by mělo zájem o dobrovolnickou činnost v zahraničí. Zastoupení respondentů se zkušenostmi s dobrovolnictvím v zahraničí bylo procentuálně nízké, avšak byly zjištěny jejich konkrétní zkušenosti v této oblasti.
|
|
|
Příspěvek na péči a kontrola jeho využívání
SMOLÍKOVÁ, Martina
K 1.1.2007 dochází ke koncipování nové sociální dávky - příspěvku na péči. Tato dávka je vymezena Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Tvorba tohoto zákona přinesla do této oblasti mnoho zásadních změn. Nejen, že se vytvořilo nové pojetí samotných sociálních služeb, jejich druhů, forem a podmínek poskytování, ale zavedl se i nový přístup k finančním zdrojům pro osoby, které v nepříznivé sociální situaci pomoc potřebují. Do té doby fungující příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu nahradil právě příspěvek na péči. Ten je koncipován jako jediná peněžitá dávka systému sociálních služeb. Jedná se tzv. o dotaci na hlavu, jejíž ideou je myšlenka, že ten, kdo péči potřebuje, je finančně alespoň do určité míry samostatný a může si dle svého výběru potřebnou službu "koupit". Stupeň závislosti na pomoci jiné osoby se stanovuje ve čtyřech stupních - to má umožnit podrobné, spolehlivé a přitom vysoce individuální zhodnocení potřeb osob. Hlavním cílem diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti s kontrolami zaměřenými na využívání příspěvku na péči, dílčími cíli bylo identifikovat limity procesu kontrol z pohledu sociálních pracovníků a detekovat oblasti nejčastějších nedostatků v rámci realizovaných kontrol. Kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, použita byla technika polostrukturovaného rozhovoru. Koncepce rozhovoru byla postavena na 6 okruzích. Sběr dat probíhal v lednu až březnu 2016. Výzkumný soubor tvořilo 10 sociálních pracovníků zvolených účelovým výběrem na jednotlivých kontaktních místech Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky České Budějovice. Z výsledků práce vyplynulo, že kontroly využívání příspěvku na péči jsou prováděny pravidelně a na všech kontaktních pracovištích Úřadu práce dle stejného metodického pokynu, tzn. že jednotliví sociální pracovníci dodržují stejný postup. Sociální pracovníci jsou při procesu kontrol limitování především personálně, to znamená nedostatkem zaměstnanců na odděleních, rozhodujících o dávce příspěvek na péči. Práce přinesla zpětnou vazbu v rámci provádění kontrol výplaty jedné z nepojistných sociálních dávek Příspěvku na péči, a může tak podnítit diskusi k případným následným modifikacím.
|
|
|
Institut jednotného výplatního místa nepojistných sociálních dávek
SMOLÍKOVÁ, Martina
Cílem každého státu v dobách krize je šetřit na výdajích. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je zreformovat sociální systém. V České republice probíhá Sociální reforma systému nepojistných sociálních dávek. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat zkušenosti referentů nepojistných sociálních dávek s probíhající sociální reformou a změnami, které v souvislosti s touto reformou proběhly. Dne 1.1.2012 došlo ke sloučení výplatních míst dávek státní sociální podpory, dávek hmotné nouze a dávek pro osoby se zdravotním postižením. Rozhodování a administrace těchto dávek je od tohoto data prováděno jediným orgánem, kterým je Úřad práce ČR. Tento krok měl přinést možnost efektivnějšího řízení a administrace dávek i lepší kontrolovatelnost využití prostředků státu. Od 1.1.2012 lze vyřídit veškeré služby - jak v oblasti zaměstnanosti, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi i dávek pro osoby se zdravotním postižením prostřednictvím Úřadu práce ČR. Kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, použita byla technika polostrukturovaného rozhovoru. Koncepce rozhovoru byla postavena na 6 okruzích. Sběr dat probíhal v únoru a březnu 2014. Zkoumaným souborem bylo 9 referentů nepojistných sociálních dávek zvolených účelovým výběrem na jednotlivých kontaktních místech Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky České Budějovice. Z výsledků práce vyplynulo, že jednotliví referenti zatím spatřují v provedené reformě spíše nevýhody. Návrhy na zlepšení ze svého pohledu nemají nebo jsou pouze malého rozsahu. Největší problém vidí ve změnách v programovém vybavení, dále pak ve vzniku a následném zániku S-Karty. Prostřednictvím této karty sociálních systémů měly být vypláceny veškeré nepojistné sociální dávky, v budoucnu i dávky důchodového zabezpečení. Práce přinese zpětnou vazbu na zrealizované dílčí reformní kroky v rámci výplaty nepojistných sociálních dávek, a může tak podnítit diskusi k případným následným modifikacím.
|
|
| |
host ::
RSS.