|
|
Alelopatický potenciál rostlin z rodu saturejka
SLOVÁKOVÁ, Karolína
Tato práce se zabývala studiem alelopatického potenciálu saturejky horské (Satureja montana L.). Využitím semen, květů, silice a vodných výluhů z prýtů byl zjišťován vliv na klíčivost, délku kořínku a prýtu a hmotnost sušiny 8 vybraných druhů rostlin (hořčice bílá - Sinapis alba L., salát hlávkový - Lactuca sativa L., jetel plazivý - Trifolium repens L., jílek jednoletý mnohokvětý - Lolium multiflorum Lam. a 4 byliny z čeledi hluchavkovité - Lamiaceae: saturejka zahradní - Satureja hortensis L., tymián obecný - Thymus vulgaris L., meduňka lékařská - Melissa officinalis L. a šalvěj lékařská - Salvia officinalis L.). Zároveň byla sledována účinnost rostlin saturejky na výskyt plevelů v polních podmínkách. Z hlediska využití saturejky horské jako bioherbicidu se jako nejúčinnější jeví použití silice, následují květy saturejky horské a poté vodné výluhy z nati saturejky před květem. Vliv samotných rostlin saturejky horské před zapojením porostu na růst plevelů v polních podmínkách nebyl prokázán.
|
|
|
Vliv konvenčního pěstování pšenice a kukuřice na biodiverzitu epigeických brouků
SLOVÁKOVÁ, Karolína
V roce 2016 probíhal průzkum vlivu konvenčního pěstování pšenice a kukuřice na biodiverzitu epigeických brouků. Pole vybrána k tomuto průzkumu spadala do katastrálního území Českých Budějovic a nacházela se mezi obcemi Pašinovice a Římov. Na těchto polích hospodařilo zemědělské družstvo Ločenice. Pomocí zemních pastí s roztokem etylenglykolu bylo v průběhu května až září odchyceno 622 ks brouků. Ti byli využiti ke stanovení aktivity, dominance, biodiverzity podle Shannon-Weaverova indexu (H), reliktnosti a antropogennímu ovlivnění společenstev epigeických brouků těchto lokalit. Nejvyšší aktivita byla zaznamenána v kukuřičném poli (353 ks) a 269 ks v poli pšeničném. Nejčastějšími čeleděmi obou lokalit byli střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae). Nejpočetnějším druhem byl Poecilus cupreus, který byl v kukuřičném poli nalezen 153x a v pšeničném poli 140x. Biodiverzita vyšla v porovnání s jinými lokalitami nízká H kukuřičného pole 1,11 a H pšeničného pole 0,87. Obě lokality se ukázaly jako velmi silně ovlivněné z hlediska antropogenního ovlivnění ISD kukuřičného pole 1,5 a ISD pšeničného pole 0. Tyto hodnoty poukázaly na 100 procentní výskyt expanzivních druhů v pšeničném poli. Velmi nízký počet (9 ks) reliktů 2. Řádu adaptabilních druhů - byl zaznamenán v kukuřičném poli. Adaptabilní druhy byly 2 z čeledi střevlíkovití - Harpalus latus (Linnaeus, 1758) a Notiophilus biguttatus (Fabricius, 1778) a 3 z čeledi drabčíkovití: Othius punctulatus (Goeze, 1777), Philonthus quisquiliarius (Gyllenhal, 1810) a P. umbratilis (Gravenhorst, 1802). V žádném z polí, jak už z předešlého vyplývá, nebyly zaznamenány relikty 1. Řádu, tedy vzácné a ohrožené druhy. Výsledky této práce byly ovlivněny klimatickými podmínkami a pohybem zvěře v průběhu období sběru vzorků.
|
host ::
RSS.