|
|
Postoj lékařů ke kompetencím sester dle zákona.
SLADKÁ, Iveta
V České republice jsou činnosti jednotlivých skupin pracovníků zdravotnického týmu dány různými vyhláškami a zákony. Kompetence všeobecné sestry jsou dány vyhláškou 424/2004 Sb., která stanovuje činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle a pět hypotéz. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda mají lékaři povědomí o existenci a o obsahu vyhlášky 424/2004 Sb. K tomu byla stanovena hypotéza H1 Lékaři vědí o existenci a obsahu vyhlášky 424/2004 Sb. Druhým cílem bylo zjistit názor lékařů na uvedené kompetence. K tomuto cíly byly stanoveny hypotézy. H2 Lékaři nejsou seznámeni s významem kvalifikačního studia, které je podepřeno získáním kompetencí určených ve vyhlášce 424/2004 Sb. H3: Činnosti, které požadují lékaři po sestrách, přesahují jejich kompetence určené vyhláškou 424/2004 Sb. H4: Činnosti, určené lékařem přesahující kompetence sester, neumožňují sestrám poskytovat ošetřovatelskou péči zaměřenou na saturaci a uspokojování potřeb pacienta. Třetí cíl byl zaměřen na zjištění názoru lékařů na uplatnění vyhlášky v praxi. K tomu byla stanovena hypotéza, že lékaři nepociťují potřebu ke změně kompetencí sester. Pro zpracování empirické části diplomové práce byla zvolena kvantitativní metoda výzkumného šetření. Pro sběr dat byla použita výzkumná technika dotazníkového šetření s náhodným výběrem respondentů. Výzkumný soubor tvořily náhodně vybrané sestry, lékařky a lékaři z nemocnic v Českých Budějovicích, v Jindřichově Hradci, v Českém Krumlově, ve Strakonicích, v Táboře, v Plzni, v Praze, v Benešově a v Ústí nad Labem. První výzkumný soubor tvořilo 66 lékařek a lékařů. Druhý výzkumný soubor tvořilo 190 (100 %) sester pracujících v nemocničních zařízeních. Všechny tři cíle práce byly splněny. V prvním případě jsme zjistili, že lékařky/ři existenci a obsah vyhlášky 424/2004 Sb. spíše neznají. V rámci druhého cíle jsme zjistili, že lékařky/ři vědí, že sestra pro svou profesi potřebuje kvalifikační přípravu a vědí, kde ji získává. Dále jsme statisticky zjistili, že kompetence, které lékařky/ři delegují na sestru, nepřesahují rámec její profese, jelikož odpověděla méně než polovina respondentů, že na sestru kompetence nad rámec její profese přenáší. Také jsme vyvrátili hypotézu, že tyto úkony nad rámec její profese neumožňují sestře poskytovat ošetřovatelskou péči zaměřenou na saturaci a uspokojování potřeb pacienta. Třetí cíl se taktéž splnil. A k němu stanovená hypotéza, že lékaři nepociťují potřebu ke změně kompetencí sester, se potvrdila. O výsledky našeho šetření již projevily zájem hlavní sestry z některých nemocnic, se kterými jsme v rámci výzkumného šetření spolupracovali. Myslíme si, že by se pomocí námi zjištěných dat dalo snížit přenášení lékařských kompetencí na sestry. Na základě těchto výsledků bychom chtěli vytvořit seznam nejčastějších kompetencí, které sestry vykonávají nad rámec svého vzdělání a poskytnout ho vrchním a staničním sestrám, které budou informovat nejen sestry ale i lékaře. Myslíme si, že si tak sestry lépe uvědomí, které kompetence mohou v rámci svého vzdělávání vykonávat a snadněji odmítnou lékařce/ři tento úkon odmítnout. A lékařky/ři si možná pak snáze uvědomění rizika spojená s delegováním jejich kompetencí na sestry.
|
|
|
Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniory v DS
SLADKÁ, Iveta
Abstract Stáří je nevyhnutelnou součástí života každého živého tvora. Je to konečná časová etapa života, ve které dochází k mnoha změnám, se kterými se člověk musí vyrovnat. Mění se vzhled, člověku přibývají vrásky, vlasy šedivějí a řídnou, dochází k úbytku svalové síly, k poruchám paměti. Ke změnám dochází i ve sféře psychické a sociální. Starý člověk je citově labilnější, mění se i jeho osobnost. Charakteristické rysy osobnosti získávají na intenzitě. Síla vztahů k blízkým lidem se ve stáří většinou nijak nemění a význam rodiny s věkem naopak znovu stoupá. V širší rodině zastává starý člověk obvykle i nadále důležitou roli rodiče, prarodiče, popřípadě prababičky a pradědečka. Stejně tak jako má starý člověk nezastupitelnou roli v rodině, hraje i rodina nezastupitelnou roli v životě i v péči o starého člověka. Dříve bylo běžné, že se děti staraly o své staré rodiče, v současnosti se spíše preferuje soběstačnost, nezávislost a ekonomický zisk. Pro mnoho rodin je v dnešní době jednodušší zajistit svým stárnoucím členům odbornou péči, než svůj život přizpůsobit jejich potřebám. Opustit svůj dům, svůj byt znamená pro staré lidi rozloučit se s minulostí, se vším, co dosud tvořilo jejich život. Vstup do zařízení sociální péče je vážnou situací. Zaměstnanci těchto zařízení, ale i rodina si pak musí uvědomit, že tato změna je pro starého člověka psychicky náročná, a musí mu velmi pozorně pomáhat při překonávání tohoto těžkého období. Cílem práce bylo zjistit, zda se rodinní příslušníci snaží zapojit do ošetřovatelské péče o seniora, a zda spolupracují se zdravotnickým personálem. K těmto cílům byly stanoveny dvě hypotézy. Rodinní příslušníci se aktivně zapojují do ošetřovatelské péče o seniora v DD (H1) a (H2) rodinní příslušníci spolupracují se zdravotnickým personálem v ošetřovatelské péči o seniora v DD. Ke zpracování praktické části bakalářské práce na téma {\clqq} Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniora v DD`` byl použit kvantitativní výzkum. Jako technika sběru dat byla použita metoda dotazování. Výzkumný soubor tvořili náhodně vybraní senioři a zdravotnický personál z DD Máj a DD ÚSP Hvízdal v Českých Budějovicích, DD Mistra Křišťana v Prachaticích a v DD na Hluboké nad Vltavou. Bylo rozdáno 80 dotazníků klientům DD a 100 dotazníků pro zdravotnický personál DD. Dotazníky byly anonymní a obsahovali 17 otázek pro seniory a 13 otázek pro zdravotnický personál. Výsledky ukazují, že 55 klientů jejich rodina navštěvuje, z těchto 55 respondentů jich 67,3% napsalo, že se jejich rodina při návštěvách zapojuje do péče o ně. 40,3% sester uvedlo, že se rodina zapojuje do péče o klienta a 33,3% sester uvedlo, že se rodina do péče zapojuje jen někdy. 40,3% sester potvrzuje, že rodina aktivně vyhledává spolupráci se zdravotníky a 75,7% odpovědí klientů potvrzuje, že ve většině případů rodina spolupracuje se zdravotnickým personálem. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu mohou posloužit nejenom rodinám při jejich nelehké roli pečovatele o seniora, ale i těm rodinám, které se do péče o seniora nezapojují a zvýšit tak jejich zájem o péči o klienta. Zároveň bych chtěla apelovat i na zdravotnický personál a povzbudit ho k aktivnímu vyhledávání spolupráce s rodinou. .
|
host ::
RSS.