|
|
Role sestry v péči o výživu nemocného
SKŘÍŠOVSKÁ, Martina
Diplomová práce "Role sestry v péči o výživu nemocného" je zpracována v čistě teoretické rovině, zabývá se základním pilířem existence lidského organismu, správnou a dostatečnou výživou člověka a je zaměřena na rozsah zapojení všeobecné sestry při uspokojování bio-psycho-sociálního aspektu potřeby výživy u pacienta v ošetřovatelském procesu. Problematika výživy tvoří nedílnou součást kompletního spektra všech zdravotnických odborností, uspokojení potřeby výživy u pacienta ve všech věkových životních etapách v ošetřovatelském procesu je součástí náplně všeobecné sestry na jednotkách intenzivní a resuscitační péče, na odděleních standardní péče, ale také na geriatrických odděleních a v ústavech sociální péče. Diplomová práce je metodicky členěna do samostatných, logických, na sebe navazujících celků. V úvodu diplomová práce definuje malnutrici jako globální medicínsko-společensko-ekonomický problém a předkládá principy a teoretická východiska organizace optimální nutriční péče, představuje mezinárodní aktivity, které se podílejí na tvorbě guidelines s využitím metody Evidence Based Practice a implementaci efektivních postupů při poskytování komplexní péče o výživu pacienta ve zdravotnických zařízeních a v ústavech sociální péče. Navazuje sumarizace jednotlivých základních nutrientů s ohledem na jejich význam pro správnou funkci lidského organismu a negativní dopad při jejich nedostatečném přísunu v potravě. Diplomová práce prezentuje algoritmus zhodnocení nutričního stavu pacienta v ošetřovatelském procesu porovnáním dostupných screeningových standardizovaných dotazníků, které jsou využitelné k detekci známek malnutrice, předkládá možnosti fortifikace stravy, specifikuje cíle nutriční podpory ve zdravotnickém zařízení se zaměřením na indikace, přínosy, rizika a aplikační cesty enterální a parenterální výživy a poskytuje kompletní přehled nutričních intervencí v kontextu ošetřovatelské péče orientovaných na zabezpečení příjmu potravy. Závěr diplomové práce identifikuje obtížně naplnitelné a realizovatelné aspekty v péči o výživu nemocného, aspekty psychologické a sociokulturní, které v ošetřovatelském procesu všeobecná sestra může uspokojit pouze holistickým a empatickým přístupem. Altruistické, přesto kontroverzní a eticko-filozofické téma představuje nezahájení nebo ukončení intervencí nutriční podpory, přičemž toto rozhodnutí respektuje principy beneficence a non maleficence Hippokratovy přísahy, kvalitu života pacienta a lidskou důstojnost.
|
|
|
Úloha sestry v péči o chronickou ránu s využitím alternativních metod a materiálů vlhkého hojení
SKŘÍŠOVSKÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá rozborem aktuální klasifikace ran a problematikou léčby chronické rány. V úvodu teoretické části práce je definován pojem rána společně s klasickým rozdělením ran z hlediska jejich patologicko-traumatologického vzniku. V následujících kapitolách je v obecné části rozebrán proces hojení rány z molekulárně biologického aspektu, definován pojem akutní a chronická rána, nově zavádí pro chronickou ránu termín nehojící se rána. Ve speciální části jsou popsány jednotlivé patologicko-chirurgické typy chronických ran z jejich molekulárně biologického, chirurgicko anatomického a terapeutického hlediska. Následně bakalářská práce specifikuje rizikové faktory ovlivňující proces hojení rány se zaměřením na jejich terapeutickou ovlivnitelnost. Tyto faktory jsou rozděleny na systémové a lokální. Bakalářská práce pokračuje rozborem terapeutických a ošetřovatelských možností v léčbě chronické rány od tradičních převazů s využitím sterilních mulových čtverců a dezinfekčních roztoků k materiálům vlhkého hojení, dále pak navazují kapitoly zabývající se moderními metodami débridementu chronické rány jako jsou ultrazvuková hydrochirurgie, terapie řízeným podtlakem nebo larvoterapie. Jednotlivé kapitoly popisují indikace a kontraindikace pro použití těchto metod, jejich výhody a přínos pro pacienta, zaměřují se na roli sestry v péči o chronickou ránu s využitím těchto metod. Závěr teoretické části práce je věnován nutriční podpoře a systémové enzymoterapii, která má zajistit organismu dostatečný příjem energie, všech makronutrientů i mikronutrientů důležitých a nezbytných pro stavbu nových tkání. Empirická část bakalářské práce je formou kvalitativního výzkumu zaměřena na zdokumentování role sestry v péči o pacienta s jedním typem chronické rány, konkrétně o pacienta po laparotomické operaci s rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následně sekundárně se hojící chronickou ránou. K dosažení tohoto cíle bylo použito metody případových kazuistik, kdy byl u skupiny cíleně vybraných pacientů zaznamenán průběh systémové terapie s podporou kardiovaskulárních, ventilačních a nutričních funkcí a se zřetelem na provedený operační výkon, doplněn popisem lokální terapie o chronickou ránu se zaměřením na podíl sestry v péči o tuto ránu, popis dokresluje pořízená fotodokumentace. Kazuistiky popisným způsobem přibližují regresi, stagnaci či progresi vývoje v procesu hojení rány, mapují roli a míru zapojení sestry do péče o tuto ránu, využití alternativních pomůcek v péči o tuto ránu, umění improvizace. Shrnutí výsledků v bakalářské práci přináší závěr, že vědeckotechnický pokrok, který otevírá pacientovi s chronickou ranou nové možnosti a zavádí do terapie chronické rány moderní technologické postupy, přesto existuje skupina pacientů po laparotomických operacích s provedeným rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následnou dehiscencí anastomozy, která je pro využití těchto technologií kontraindikována. Tito pacienti jsou odkázáni na holisticky poskytovanou péči multidisciplinárního týmu, v němž má sestra svojí nezastupitelnou pozici. Biopsychosociální potřeby takto nemocného pacienta kladou na sestru vysoké nároky po stránce osobnostní i profesionální. Úvaha na závěr zvažuje a navrhuje možnost zapojení sestry do předoperační přípravy pacienta k plánovanému resekčnímu výkonu na GIT, a to formou edukace v oblasti podpory nutričních funkcí a systémové enzymoterapie.
|
host ::
RSS.