Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Formy a úroveň spolupráce základních škol se středisky výchovné péče při prevenci sociálně patologických jevů
SÁDOVSKÁ, Petra
Bakalářská práce zjišťuje, jaké jsou formy a úroveň spolupráce základních škol (ZŠ) se středisky výchovné péče (SVP) při prevenci sociálně patologických jevů. V teoretické části jsem se věnovala základní škole a prevenci, která zde probíhá, dítěti školního věku a faktorům ovlivňujícím možnost vzniku sociálně patologického jevu jako je osobnost, její vývoj a socializace, a rodina. Dále jsem popsala činnost SVP a možnosti spolupráce se ZŠ a nakonec vybrané sociálně patologické jevy. Cílem práce bylo zmapovat spolupráci ZŠ se SVP při prevenci sociálně patologických jevů, její formy a úroveň, na které tato spolupráce probíhá, a to v Jihočeském a Pardubickém kraji. Dále zjištěný stav mezi sledovanými kraji porovnat a zjistit, zda je spolupráce dostatečná. Vytyčeného cíle práce bylo dosaženo. K tomu jsem v praktické části použila kvantitativního výzkumu, metodu dotazování, techniku dotazníkového šetření a řízený rozhovor. Na základě vytyčeného cíle jsem stanovila 2 hypotézy. První hypotéza: "Více než polovina dotazovaných základních škol spolupracuje se středisky výchovné péče při prevenci sociálně patologických jevů" se nepotvrdila. V Jihočeském kraji se středisky výchovné péče spolupracuje 44% základních škol a v Pardubickém pouze 29% základních škol. Ale bylo zjištěno, že většina škol, které nespolupracují, jsou školy venkovské a těch se mého výzkumu zúčastnilo v obou krajích více, proto první hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza: "Počet středisek výchovné péče není ani v jednom ze sledovaných krajů dostačující pro pokrytí prevence sociálně patologických jevů na všech základních školách ve zmíněných lokalitách" byla potvrzena výpovědí pracovníků SVP i ZŠ. Výzkum tedy odhalil, že spolupráce ZŠ se SVP při prevenci sociálně patologických jevů je nedostatečná v obou sledovaných krajích, přičemž v Pardubickém kraji je situace horší, než v kraji Jihočeském. Jako řešení této problematiky navrhuji zvýšení počtu SVP, kvalifikovaných pracovníků v nich a kvalitnější propagaci jejich služeb. Práce a její výsledky mohou být využity k informování laické i odborné veřejnosti, jako podklad pro další práce a výzkumy zaměřené na problematiku prevence na ZŠ.
Zdravotní a sociální služby nabízené obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Českých Budějovicích
SÁDOVSKÁ, Petra
Diplomová práce zjišťuje, jaké zdravotní a sociální služby jsou poskytovány obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Českých Budějovicích. Sociální vyloučení je proces, v jehož rámci je jedinci, skupině jedinců či komunitě výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti. O vážnosti situace vypovídá i fakt, že rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Jednou z možností řešení této situace, je poskytování zdravotních a sociálních služeb, jako jsou například terénní programy, sociální poradenství, krizová pomoc, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Práce zjišťuje, zda zdravotní a sociální služby poskytované v sociálně vyloučených lokalitách v Českých Budějovicích jsou dostupné, dostatečné, orientované správným směrem a zda jsou využívané. V teoretické části jsem se ze začátku krátce věnovala definici pojmu sociální vyloučení a chudoby. Dále byly popsány hlavní problémové oblasti sociálně vyloučených, na které mají zdravotní a sociální služby reagovat, také se zde objevuje současná situace v jednotlivých vybraných sociálně vyloučených lokalitách a specifikace zdravotních a sociálních služeb, kterými se práce zabývá. Na konci teoretické části je shrnutí teoretické části a náměty na vlastní výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat dostupnost a dostatečnost služeb, zejména zdravotních a sociálních, nabízených obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Českých Budějovicích. Vytyčeného cíle práce bylo dosaženo. K tomu jsem použila kvalitativní výzkum, metodu dotazování, techniku polořízený rozhovor, a dále přímé pozorování. Šetření bylo provedeno u dvou výběrových souborů, a to u obyvatel vybraných sociálně vyloučených lokalit a u poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb v Českých Budějovicích. Získaná data mohou být využitelná pro poskytovatele služeb k úvaze nad jejich rozšířením. Dále jako výstup pro odborný článek nebo jako podklad pro další výzkumy realizované v této oblasti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.