Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Detekce časných patofyziologických změn dýchání u dětí s chronickým plicním onemocněním
Koucký, Václav ; Pohunek, Petr (vedoucí práce) ; Rybníček, Ondřej (oponent) ; Chlumský, Jan (oponent)
Detekce časných patofyziologických změn dýchání u dětí s chronickým plicním onemocněním MUDr. Václav Koucký - dizertační práce Abstrakt Úvod: V současné době je k dispozici řada metod plicní funkční diagnostiky nespolupracujících dětí (iPFT) a morfologického hodnocení mikroskopických změn ve vzorcích endobronchiálních biopsií (EBB). V rámci výzkumu umožňují detekovat časné patofyziologické změny dýchání již u nejmenších dětí s chronickým respiračním onemocněním, resp. v riziku jeho vzniku. Jejich klinické využití však v této věkové kategorii není dosud plně akceptováno. Cílem předkládané práce je zhodnotit bezpečnost, proveditelnost a klinický význam těchto metod ve věkové kategorii do 2 let. Ve vybraných skupinách pacientů je též hodnocena funkce periferních chemoreceptorů a dále vzájemný vztah morfologických a funkčních změn dýchacího traktu. Metodika: Studijní soubor tvoří 55 dětí s cystickou fibrózou (CF), 35 s opakovanými obstrukčními epizodami (AB), 9 s vrozenou brániční kýlou, 7 s intersticiálním plicním onemocněním (chILD) a 3 s primární ciliární dyskinezí (PCD). U všech pacientů bylo provedeno vyšetření iPFT a zaznamenány relevantní anamnestické údaje. CF skupina byla podle věku rozdělena na CFmalí (do 6 měsíců věku) a CFvelcí (nad 6 měsíců). Ve skupině AB byla na základě klinického indexu rizika...
Epidemiologické a klinické aspekty potravinové alergie
Bělohlávková, Simona ; Panzner, Petr (vedoucí práce) ; Krčmová, Irena (oponent) ; Rybníček, Ondřej (oponent)
Prevalence potravinové alergie v posledních dvou desetiletích výrazně stoupla. Její výskyt se mezi lety 1999 a 2011 zdvojnásobil. V současnosti postihuje 6-8 % dětí a 3-6 % dospělých v Evropě a okolo 10 % v USA. Potravinová alergie je častější u dětí než u dospělých a její prevalence se v rozvinutých západních zemích liší. Spektrum nejčastějších spouštěcích potravin, příznaky potravinové alergie a typy potravinové senzibilizace jsou geograficky odlišné. Dosud byla data týkající se epidemiologie potravinové alergie v České republice dostupná pouze v omezené míře. Cílem studie bylo získat epidemiologická data týkající se pacientů trpících potravinovou alergií z různých regionů ČR. Ke sběru dat byl použit elektronický registr DAFALL (Databáze potravinových alergií, Database of food allergies), do nějž byla prospektivně vkládána data pacientů s nově diagnostikovanou potravinovou alergií. Během 3 let sledování bylo do registru zařazeno celkem 1747 pacientů s IgE i non-IgE mediovanou potravinovou alergií. 22,1 % pacientů byli kojenci, 26,1 % děti od 1 do 6 let věku, 24,9 % děti mezi 7 a 18 roky věku a 26,9 % pacientů byli dospělí. Sledovali jsme nejčastější spouštěče potravinových reakcí v jednotlivých věkových skupinách, závažnost symptomů a prevalenci IgE senzibilizace ve srovnání s daty dostupnými z...
Detekce časných patofyziologických změn dýchání u dětí s chronickým plicním onemocněním
Koucký, Václav ; Pohunek, Petr (vedoucí práce) ; Rybníček, Ondřej (oponent) ; Chlumský, Jan (oponent)
Detekce časných patofyziologických změn dýchání u dětí s chronickým plicním onemocněním MUDr. Václav Koucký - dizertační práce Abstrakt Úvod: V současné době je k dispozici řada metod plicní funkční diagnostiky nespolupracujících dětí (iPFT) a morfologického hodnocení mikroskopických změn ve vzorcích endobronchiálních biopsií (EBB). V rámci výzkumu umožňují detekovat časné patofyziologické změny dýchání již u nejmenších dětí s chronickým respiračním onemocněním, resp. v riziku jeho vzniku. Jejich klinické využití však v této věkové kategorii není dosud plně akceptováno. Cílem předkládané práce je zhodnotit bezpečnost, proveditelnost a klinický význam těchto metod ve věkové kategorii do 2 let. Ve vybraných skupinách pacientů je též hodnocena funkce periferních chemoreceptorů a dále vzájemný vztah morfologických a funkčních změn dýchacího traktu. Metodika: Studijní soubor tvoří 55 dětí s cystickou fibrózou (CF), 35 s opakovanými obstrukčními epizodami (AB), 9 s vrozenou brániční kýlou, 7 s intersticiálním plicním onemocněním (chILD) a 3 s primární ciliární dyskinezí (PCD). U všech pacientů bylo provedeno vyšetření iPFT a zaznamenány relevantní anamnestické údaje. CF skupina byla podle věku rozdělena na CFmalí (do 6 měsíců věku) a CFvelcí (nad 6 měsíců). Ve skupině AB byla na základě klinického indexu rizika...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.