|
|
Regenerace vegetace po odstranění invazních rostlin
Pojslová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rumlerová, Zuzana (oponent)
Invazivní rostliny kolonizací nových biotopů mění tamní diverzitu a abundanci nativních druhů. Změny se však netýkají jen vegetace, ale jsou patrné i na jednotlivých úrovních abiotické a biotické složky invadovaného území. Cílem mé práce je nejen shrnout dosavadní poznatky o vlivu invazivních rostlin na vegetaci, ale také poukázat na možnou regeneraci vegetace a směr její sukcese po odstranění invazivních rostlin. Současně představím jednotlivé faktory, které proces regenerace limitují a dále typy managementu, které se pro kontrolu invazivních rostlin používají. Dále popisuji biologii, ekologii a invazní historii vrbovky žláznaté (Epilobium ciliatum spp. adenocaulon), kterou chci využít jako modelovou rostlinu pro svou budoucí práci. V neposlední řadě zmíním experimentální metody, jež se při studiu regenerace invadovaných území používají a možnost využití invazivních rostlin pro regeneraci degradovaných půd.
|
|
|
Kolonizace habitatů neofytem Impatiens glandulifera a odhad faktorů limitujících jeho rozšíření
Rumlerová, Zuzana
Invazní fáze šíření neofytu Impatiens glandulifera ve střední Evropě začala přibližně před osmdesáti lety. První záznamy velkých porostů tohoto druhu pochází z lemové vegetace na březích řek. V současné době je spektrum obsazených stanovišť mnohem širší a míra dominance neofytu na nich se různí. Práce se věnuje dominanci a fertilitě tohoto neofytu v různých typech invadované vegetace a škále stanovišť výskytu v různých částech invadovaného areálu v Evropě (tj. v České republice a ve Švýcarsku). Získané výsledky naznačují, že výška a pokryvnost (proměnné zastupující biomasu a schopnost neofytu I. glandulifera dominovat v invadované vegetaci), souvisí s (i) charakterem a složením vegetace a (ii) negativně korelují s mírou ovlivnění stanoviště člověkem (stupeň hemerobie). Na málo hemerobních stanovištích (iii) má na výšku a pokryvnost naopak pozitivní vliv množství dusíku. Fertilita I. glandulifera se nezdá být ovlivněna typem vegetace, ale je pozitivně ovlivněna výškou I. glandulifera a negativně její pokryvností. Invadovaná vegetace zahrnuje typická lemová ruderální stanoviště a břehy toků, ale i paseky, vlhké louky, suťové a bukové lesy nebo plevelovou vegetaci.
|
|
|
Kolonizace habitatů neofytem Impatiens glandulifera a odhad faktorů limitujících jeho rozšíření
Rumlerová, Zuzana
Invazní fáze šíření neofytu Impatiens glandulifera ve střední Evropě začala přibližně před osmdesáti lety. První záznamy velkých porostů tohoto druhu pochází z lemové vegetace na březích řek. V současné době je spektrum obsazených stanovišť mnohem širší a míra dominance neofytu na nich se různí. Práce se věnuje dominanci a fertilitě tohoto neofytu v různých typech invadované vegetace a škále stanovišť výskytu v různých částech invadovaného areálu v Evropě (tj. v České republice a ve Švýcarsku). Získané výsledky naznačují, že výška a pokryvnost (proměnné zastupující biomasu a schopnost neofytu I. glandulifera dominovat v invadované vegetaci), souvisí s (i) charakterem a složením vegetace a (ii) negativně korelují s mírou ovlivnění stanoviště člověkem (stupeň hemerobie). Na málo hemerobních stanovištích (iii) má na výšku a pokryvnost naopak pozitivní vliv množství dusíku. Fertilita I. glandulifera se nezdá být ovlivněna typem vegetace, ale je pozitivně ovlivněna výškou I. glandulifera a negativně její pokryvností. Invadovaná vegetace zahrnuje typická lemová ruderální stanoviště a břehy toků, ale i paseky, vlhké louky, suťové a bukové lesy nebo plevelovou vegetaci.
|
|
|
Mechanismy ovlivňující zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou u invazních druhů
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rumlerová, Zuzana (oponent)
Invazní rostliny způsobují celosvětově značné ekologické a hospodářské škody. Aby bylo možné jejich působení zamezit, je třeba porozumět mechanismům rostlinné invaze. Jedním z vysvětlení úspěšnosti invazních rostlin je jejich efektivní využívání zpětnovazebných interakcí mezi rostlinou a půdou. Zpětná vazba s půdou do velké míry ovlivňuje prospívání rostliny. Zatímco u většiny rostlin bývá vnitrodruhová zpětná vazba s půdou spíše negativní, u invazních rostlin je pozorována zpětná vazba méně negativní či dokonce pozitivní. To může být dáno tím, že invazní rostliny vykazují schopnost měnit složení půdy a přizpůsobovat ji ku svému prospěchu. Tato práce se zabývá jednotlivými složkami zpětné vazby mezi rostlinou a půdou, abiotickými i biotickými faktory ovlivňujícími tento proces, a shrnuje jejich význam pro rostlinné invaze. Předmětem navazující diplomové práce bude výzkum významu dílčích biotických a abiotických složek ve zpětné vazbě a zjišťování jejich role v rostlinné invazi. Klíčová slova: rostlinné invaze, zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, mutualismus, biotické faktory, abiotické faktory
|
|
|
Regenerace vegetace po odstranění invazních rostlin
Pojslová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rumlerová, Zuzana (oponent)
Invazivní rostliny kolonizací nových biotopů mění tamní diverzitu a abundanci nativních druhů. Změny se však netýkají jen vegetace, ale jsou patrné i na jednotlivých úrovních abiotické a biotické složky invadovaného území. Cílem mé práce je nejen shrnout dosavadní poznatky o vlivu invazivních rostlin na vegetaci, ale také poukázat na možnou regeneraci vegetace a směr její sukcese po odstranění invazivních rostlin. Současně představím jednotlivé faktory, které proces regenerace limitují a dále typy managementu, které se pro kontrolu invazivních rostlin používají. Dále popisuji biologii, ekologii a invazní historii vrbovky žláznaté (Epilobium ciliatum spp. adenocaulon), kterou chci využít jako modelovou rostlinu pro svou budoucí práci. V neposlední řadě zmíním experimentální metody, jež se při studiu regenerace invadovaných území používají a možnost využití invazivních rostlin pro regeneraci degradovaných půd.
|
host ::
RSS.