Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Podpory potravinářského sektoru ČR v kontextu s fondy EU a jejich dopady
Náglová, Zdeňka ; Rosochatecká, Eva (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou potravinářského průmyslu. V první řadě je posuzována ekonomika tohoto sektoru v oborovém a velikostním členění podniků. Přičemž hlavní pozornost je věnována otázkám čerpání podpor potravinářským průmyslem v kontextu s fondy EU. Hlavním cílem této disertační práce je zhodnotit dopady těchto podpor na ekonomiku potravinářských podniků. K analýze byl využit fixed effect model. Dle výsledků jsou patrné značné rozdíly dopadů dotací na jednotlivé výrobní obory potravinářského průmyslu. Ve většině oborů bylo prokázáno jejich neefektivní využití k růstu výkonnosti podniků.
Efektivnost opatření podporujících vznik nových odbytových organizací v České, Slovenské a Polské republice
Kotyza, Pavel ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Rosochatecká, Eva (oponent)
Předložená disertační práce je zaměřena na hodnocení efektivnosti veřejné podpory vzniku odbytových organizací producentů v zemědělství. Historický vývoj měl výrazný vliv na nynější rozdílnost českého a slovenského zemědělství v porovnání se zemědělstvím v Polsku. I přes rozdílnost se po vstupu do EU všechny vlády rozhodly podpořit vznik odbytových organizací, vypsáním veřejné finanční podpory pro nově vzniklá seskupení producentů. Hlavním cílem této práce bylo tedy porovnat, jakým způsobem byla podpora poskytována ve výše uvedených státech a zhodnotit efektivnost vynaložených prostředků. Hlavní část práce se zabývá hodnocením podpor poskytnutým v rámci prvního povstupního programovacího období, tj. hodnocením opatření vypsaných pro roky 2004 až 2006. V pokračujícím programovacím období již podpora není poskytována v ČR, hodnocení bylo tedy zaměřeno pouze na PL a SK. Vlastní práce je založena na hodnocení programů skrze identifikaci, zda podpořené subjekty stále splňují podmínky uznání. Kategorizace subjektů byla provedena na základě vlastně navržené metodiky vycházející z teoretických předpokladů a zadávacích podmínek. Subjekty, u kterých nebyl nelezen rozpor s podmínkami uznání, byly podrobeny hodnocení efektivnosti. Byl brán v potaz vliv podpořených subjektů na zemědělský sektor daného státu skrze hodnoty podílu dodané produkce na celkové produkci zemědělského sektoru, tržního podílu na relevantních trzích a přidané hodnotě, kterou podpořené subjekty generovaly. Výsledky práce naznačují, že část podpořených subjektů byla založena výhradně za účelem jednoduchého přístupu k veřejným prostředkům. Podíl na relevantním trhu je u většiny subjektů minimální, cíle koncentrace nabídky se tedy nepodařilo dosáhnout. Přidaná hodnota seskupení je minimální, což vychází z obecných charakteristik, kdy seskupení často nedisponuje žádným investičním majetkem, neeviduje žádné zaměstnance. V ČR byla založená seskupení po dočerpání možné dotace rušena, transformována na podniky s jiným předmětem podnikání nebo se měnila jejich vlastnická struktura. V Polsku založená seskupení nedosahují významného podílu na relevantním trhu, subjekty jsou často rušeny, aby mohly být znovu založeny a podpořeny. U slovenských subjektů bylo zjištěno, že většina seskupení podpořených v období 2007 až 2013 dosahuje negativní přidané hodnoty, kdy obchodní marže byla často minimální až nulová.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.