Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Současné trendy ve šlechtění révy vinné s révou amurskou
Repin, Viktor
Tato bakalářská práce na téma „Současné trendy ve šlechtění révy vinné s révou amurskou je celkem rozdělena do 8 částí, kde je hlavním cílem představit odrůdy rodu Vitis amurensis Rupr. a V. vinifera L., specifikovat jejich vlastnosti včetně odolnosti vůči houbovým chorobám a mrazu. Na samotném začátku této bakalářské práce je zmíněno šlechtění od nejstarší domestikace až po moderní zpětné křížení či hybridizaci. Na konci této kapitoly je také zmíněn pan Mičurin, který je považován za předchůdce šlechtitelů s révou amurskou, díky němuž jsou i některé odrůdy pěstované přímo u nás v ČR. V další menší kapitole jsou popsány dvě hlavní choroby révy, před kterými se snaží šlechtitelé držet krok vpřed. Ze 3. kapitoly lze jasně vyčíst, že v podstatě úplná odolnost rostliny neexistuje, ale i přesto si réva po staletí buduje patřičnou ochranu díky svým rostlinným proteinům, enzymům a hormonům. Následuje okrajové popsání samotné révy vinné, která se dále dělí do 3 základních rodů Vitis, kde patří také Vitis amurensis, která je charakterizována hned v následujících částech této práce. Hlavní pozorností je závěrečná část, kde je réva standardně rozdělena na moštové, stolní a podnožové odrůdy, které v sobě mají geny z rodu V. amurensis, V. vinifera popřípadě i jiných. Kombinací vlastností těchto podrodů vznikají nejen velmi zajímavé a specifické odrůdy snášející určité typy chorob a teploty vysoko pod bodem mrazu, ale také odrůdy vhodné k výrobě opravdu kvalitního vína či oceněné přímými konzumenty ještě nezpracovaných bobulí.
Ampelografická srovnání vybraných parametrů u novošlechtění "Perun" oproti rodičovským odrůdám Merzling a Cvetočnyj
Repin, Viktor
Diplomová práce se zabývá problematikou pro identifikaci odrůdy a je cílena především na ampelografické srovnání odrůdy Perun proti jeho rodičovským odrůdám Merzling a Cvetočnyj. V literární části je stručně popsána ampelografie včetně její historie, hlavní ampelografické znaky a způsoby pro identifikaci odrůd na molekulární úrovni. V praktické části je zpracována analýza sledovaných odrůd pomocí deskriptorů, uvologické a biochemické analýzy. Byla potvrzena hypotéza, že se odrůda Perun nejvíce podobá svému rodiči Cvetočnyj, a to z 80 %. Kromě drobných odchylek je tomu tak i u uvologické a biochemické analýzy. Zároveň tato práce potvrzuje také obecnou charakteristiku odrůd, kterou lze v literatuře tudíž považovat za správnou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.