Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reprodukční chování sumce velkého Silurus glanis L. v řece Berounce
Lüftner, Radek ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Randák, Tomáš (oponent)
Schopnost přirozené reprodukce je klíčovým faktorem pro přežívání a šíření každého druhu. O reprodukci ryb dorůstajících větších rozměrů je však jen velmi málo informací. Samci sumce velkého, naší největší původní ryby, vytváří hnízdo ve vegetaci a zde se poté třou v páru se samicí. Po úspěšném vytření samec hlídá hnízdo a pečuje o jikry a plůdek. K samotné reprodukci by mělo docházet v noci při teplotě vody od 18 do 24 řC. Dostupné záznamy o reprodukčním chování jsou však zastaralé, neúplné nebo pocházejí z akvakultur. Chování sumce jsme se rozhodli ověřit pomocí radiové telemetrie v prostředí jeho přirozeného výskytu v řece Berounce. Zaznamenávala se prostorová distribuce sumců v průběhu celého roku, přičemž byl kladen důraz na odlišení reprodukčního období od zbytku roku. Cílem bylo zjistit, za jakých podmínek dochází u sumce velkého k reprodukci a zda samotná reprodukce probíhá v párech. Za tímto účelem bylo pomocí radiové telemetrie po dobu dvou let (2002-2004) sledováno 10 dospělců sumce velkého v řece Berounce. Pozice ryb v toku byly určovány vždy po čtrnácti dnech v průběhu celého čtyřiadvacetihodinového cyklu (šest hodnot vždy po čtyřech hodinách). Ve druhé části práce jsem zjišťoval, jakou projevuje sumec reprodukční strategii, konkrétně zda vytvořené páry přetrvávají i po skončení...
Reprodukční chování sumce velkého Silurus glanis L. v řece Berounce
Lüftner, Radek ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Randák, Tomáš (oponent)
Schopnost přirozené reprodukce je klíčovým faktorem pro přežívání a šíření každého druhu. O reprodukci ryb dorůstajících větších rozměrů je však jen velmi málo informací. Samci sumce velkého, naší největší původní ryby, vytváří hnízdo ve vegetaci a zde se poté třou v páru se samicí. Po úspěšném vytření samec hlídá hnízdo a pečuje o jikry a plůdek. K samotné reprodukci by mělo docházet v noci při teplotě vody od 18 do 24 řC. Dostupné záznamy o reprodukčním chování jsou však zastaralé, neúplné nebo pocházejí z akvakultur. Chování sumce jsme se rozhodli ověřit pomocí radiové telemetrie v prostředí jeho přirozeného výskytu v řece Berounce. Zaznamenávala se prostorová distribuce sumců v průběhu celého roku, přičemž byl kladen důraz na odlišení reprodukčního období od zbytku roku. Cílem bylo zjistit, za jakých podmínek dochází u sumce velkého k reprodukci a zda samotná reprodukce probíhá v párech. Za tímto účelem bylo pomocí radiové telemetrie po dobu dvou let (2002-2004) sledováno 10 dospělců sumce velkého v řece Berounce. Pozice ryb v toku byly určovány vždy po čtrnácti dnech v průběhu celého čtyřiadvacetihodinového cyklu (šest hodnot vždy po čtyřech hodinách). Ve druhé části práce jsem zjišťoval, jakou projevuje sumec reprodukční strategii, konkrétně zda vytvořené páry přetrvávají i po skončení...
Vývoj pstruha obecného (Salmo trutta) po vylíhnutí: srovnávací analýza vlivu rodičů původem z přirozeného a umělého prostředí
Prokeš, Miroslav ; Randák, T. ; Peňáz, Milan ; Baruš, Vlastimil ; Žlábek, V.
Byl analyzován časný vývoj pstruha (Salmo trutta L.) v období po vylíhnutí z hlediska ověření případných negativních vlivů rodičů (generačních jedinců) původem z umělého chovu. Za tím účelem byly srovnány tři rozdílné vývojové série vzorků volných embryí, larev a juvenilních jedinců. Pomocí vybraných morfologických parametrů (celková délka, délka Smittova, délka těla, výška těla, délka, výška a šířka žloutkového váčku, šířka těla, šířka úst, průměr ústního otvoru, hmotnost, délko-hmotnostní vztah, faktor hmotnostní kondice). Vývoj zárodků původem od generačních jedinců z přirozeného prostředí (série A) a umělého chovu (série B) byl standardní bez signifikantních diferencí. Růstová a vývojová intenzita zárodků ve skupině C (samice z umělého chovu a samci z přirozeného prostředí) byla signifikantně nižší v období exogenní výživy. Kombinace C se jeví ve smyslu našich výsledků jako méně vhodná pro účely produkce násad pstruha obecného.

Viz též: podobná jména autorů
1 RANDÁK, Tomáš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.