Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využitelnost synoptické typizace podle Hesse a Brezowského k popisu klimatických prvků v Evropě
Sýkorová, Petra ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Racko, Stanislav (oponent)
Tato práce se zabývá využitelností synoptické typizace podle Hesse a Brezowského pro popis klimatických prvků, konkrétně minimální a maximální teploty vzduchu a srážek, v Evropě. V první části jsou shrnuty poznatky týkající se klasifikací polí atmosférické cirkulace (s důrazem na typizaci Hesse a Brezowského) a jejich využití pro popis klimatických prvků. V druhé části je analyzována vhodnost typizace Hesse a Brezowského pro popis těchto prvků na území Evropy, a to pomocí dvouvýběrového Kolmogorovova-Smirnovova testu. Testována byla data za období 1961 - 2000, ze 113 stanic z databáze ECA&D. Vhodnost využití typizace k popisu klimatických prvků na dané stanici byla posuzována podle podílu synoptických typů, při kterých měl daný prvek odlišné pravděpodobnostní rozdělení od všech hodnot na stanici. Nejvhodnější byla typizace k popisu klimatických prvků v Německu a okolních státech, nejméně vhodná byla k tomuto účelu ve Středomoří a Východní Evropě. U minimálních a maximálních teplot byla využitelnost lepší než u srážek. V létě byla využitelnost typizace horší než v zimě. Klíčová slova: synoptická typizace, atmosférická cirkulace, klimatické prvky, Evropa
Využitelnost synoptické typizace podle Hesse a Brezowského k popisu klimatických prvků v Evropě
Sýkorová, Petra ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Racko, Stanislav (oponent)
Tato práce se zabývá využitelností synoptické typizace podle Hesse a Brezowského pro popis klimatických prvků, konkrétně minimální a maximální teploty vzduchu a srážek, v Evropě. V první části jsou shrnuty poznatky týkající se klasifikací polí atmosférické cirkulace (s důrazem na typizaci Hesse a Brezowského) a jejich využití pro popis klimatických prvků. V druhé části je analyzována vhodnost typizace Hesse a Brezowského pro popis těchto prvků na území Evropy, a to pomocí dvouvýběrového Kolmogorovova-Smirnovova testu. Testována byla data za období 1961 - 2000, ze 113 stanic z databáze ECA&D. Vhodnost využití typizace k popisu klimatických prvků na dané stanici byla posuzována podle podílu synoptických typů, při kterých měl daný prvek odlišné pravděpodobnostní rozdělení od všech hodnot na stanici. Nejvhodnější byla typizace k popisu klimatických prvků v Německu a okolních státech, nejméně vhodná byla k tomuto účelu ve Středomoří a Východní Evropě. U minimálních a maximálních teplot byla využitelnost lepší než u srážek. V létě byla využitelnost typizace horší než v zimě. Klíčová slova: synoptická typizace, atmosférická cirkulace, klimatické prvky, Evropa

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.