|
|
Hodnocení efektivity ochranných opatření přijímaných po černobylské havárii
ROTREKLOVÁ, Tereza
Využívání jaderné energie s sebou, jako každá lidská činnost, nese riziko vzniku nehod a havárií. K největší průmyslové havárii při mírovém využívání jaderné energie došlo v sobotu 26. dubna 1986 brzy ráno na čtvrtém bloku jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu. Jejím důsledkem byl rozsáhlý únik radioaktivních látek do širokého okolí. Havárie takového rozsahu nebyla dříve vůbec uvažována a překvapila národní autority odpovědné za havarijní připravenost prakticky ve všech zemích provozujících jaderné elektrárny. K omezení ozáření osob a životního prostředí v důsledku černobylské havárie bylo nezbytně nutné připravit a zavést řadu ochranných opatření. Nejvíce postiženými zeměmi jsou dnešní Bělorusko, Rusko a Ukrajina. I když před černobylskou havárií existovaly mezinárodní návody a kritéria pro zásahová opatření, tak zkušenosti s jejich aplikací byly velmi omezené. Je třeba říci, že některá neodkladná ochranná opatření byla zanedbána či nedostatečně provedena. Obyvatelstvo nebylo o havárii včas informováno a k ukrytí tudíž došlo pozdě. Také jódová profylaxe nebyla zahájena včas, což vedlo ke zbytečně vysokým dávkám na štítnou žlázu. Evakuace byla z hlediska snížení externích dávek v rámci možností provedena efektivně. Pokud jde o následná ochranná opatření, týkající se nejen likvidace následků havárie v prostoru jaderné elektrárny, nýbrž zejména dekontaminačních prací v sídlištních jednotkách a na kontaminovaných půdách, regulace potravních řetězců a přesídlení osob ze zasaženého území, preventivní a léčebné péče o obyvatele žijící na kontaminovaném území; byla tato opatření masivní a v zásadě většinou zdůvodněná a účinná. Bohužel účinnost některých z těchto opatření byla poněkud znehodnocena skutečností, že byla zaváděna plošně (pouze na základě povrchové kontaminace a nikoli odhadu dávek z celotělových měření), ne zcela zdůvodněně a později musela být z ekonomických důvodů odvolávána. Při plánování a aplikaci ochranných opatření (zejména dlouhodobých) nehrají důležitou roli pouze faktory ekonomické. Je bezesporu nutné zajistit, aby na kontaminovaných územích mohla být opatření aplikována z hlediska jejich účinnosti v dostatečné míře po dostatečně dlouhou dobu a po důkladném zhodnocení všech pro a proti, nákladů a přínosů. Stejně tak je ale potřeba brát v úvahu vliv sociálních a psychologických faktorů, v čemž se prozatím v praxi příliš nepokročilo. Řada průzkumů dokázala, že zavádění ochranných opatření má vliv na růst psychosociálního napětí mezi lidmi, kterých se opatření týká. Tento záporný postoj vychází z neinformovanosti veřejnosti o radiaci a možnostech její redukce, a z toho plynoucího strachu a úzkosti z nejistoty s ohledem na budoucnost. Vzhledem k utajování informací o černobylské havárii v jejich počátcích zůstává problémem i nedůvěra občanů k úřadům. Přístup veřejnosti je však z hlediska efektivity ochranných opatření velmi důležitý. Aby byla opatření co nejlépe přijata, je třeba zajistit odpovídající vzdělávací programy a zapojit veřejnost do diskuzí a rozhodování o zaváděných opatřeních.
|
host ::
RSS.