Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociální rehabilitace pro osoby s poruchou pohybového aparátu
ROSENTHALOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá teoretickými pohledy souvisejícími se sociální rehabilitací pro osoby s poruchou pohybového aparátu. Sociální rehabilitace je intervencí snažící se o prevenci či zmírnění negativních důsledků zdravotního postižení a napomáhá osobám se zdravotním postižením k integraci do intaktní populace. Sociální rehabilitaci jako sociální službu poskytují poskytovatelé sociálních služeb podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách v platném znění. Sociální rehabilitace je poskytovaná formou terénních, ambulantních či pobytových služeb. Výzkumná část práce se snaží prostřednictvím kvalitativní strategie výzkumu, posoudit, zda jsou bývalí klienti centra pro tělesně postižené spokojeni s dovednostmi, které se naučili v centru pro tělesně postižené. Ke sběru dat využívá polostandardizovaný rozhovor ?face to face.? Na základě stanoveného cíle práce byly vytvořeny dva druhy tématických okruhů. První okruh otázek se týká dovedností, které se učí klienti v centru pro tělesně postižené (sociální rehabilitaci), konkrétně jestli bývalým klientům stačí dovednosti, které se v centru naučili. Druhý okruh otázek se týká naopak přebytku těchto dovedností, konkrétně jestli bývalým klientům centra pro tělesně postižené některé dovednosti, které se učili v centru pro tělesně postižené přebývají. Výběrový soubor tvořilo 8 bývalých klientů centra pro tělesně postižené, zřizované Arcidiecézní charitou Praha. Získané informace jsou obsaženy v případových studiích. Byl zjištěn výrazný pokles potřeby pomoci osobního asistenta. I když klienti uvedli, že potřebují pomoc osobního asistenta, dá se považovat, že tuto činnost zvládají jelikož si umí vést asistenci. Jejich zdravotní stav totiž neumožňuje, aby činnosti zvládli vlastními silami. Dále bylo zjišťováno, jestli bývalým klientům centra pro tělesně postižené stačí dovednosti, které se naučili během poskytování sociální rehabilitace. Sedm z osmi respondentů uvedlo fakt o dostatku naučených dovedností, které potřebují pro samostatný život ve vlastním bytě. Dvě respondentky musely dovednosti přizpůsobit vybavení svého bytu. A jedna z toho uvedla že jí dovednosti nestačili. Poslední část byla zaměřena na zjištění, jestli respondentům některé dovednosti co se učili v centru pro tělesně postižené přebývají. Z výzkumu bylo zjištěno, že pět respondentů při otázce týkající se přebytku dovedností naučených v centru pro tělesně postižené uvedlo, že jim žádné dovednosti nepřebývají. Tři respondenti uvedli, že jim některé dovednosti přebývají. Tyto činnosti jsou však mnohdy důležité. Jeden respondent uvedl, že nepotřebuje dovednosti spojené se sprchou, jelikož nemá k dispozici bezbariérovou sprchu. Druhý respondent uvedl, že se nemůže přesouvat z lůžka na vozík a nazpět z důvodu nového sedáku. Třetí respondentka uvádí nutnost vymyšlení nových způsobů přesunů na WC a sprchování z důvodu jinak uzpůsobené domácnosti. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty Centru pro tělesně postižené, pro možné zkvalitnění jeho služeb. Dále může být také zdrojem informací pro uživatele, kteří chtějí tuto službu využít.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.