|
|
Supervize sociálních pracovníků v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí
ROHOVÁ, Andrea
Supervize je v pomáhajících profesích vnímána především jako podpůrný nástroj, který se snaží napomoci růstu kvality práce pracovníků a tím i zlepšuje celkovou kvalitu dané služby. Supervize by měla poskytnout pracovníkům nadhled nad situací a schopnost reflektovat vlastní práci, čímž mohou předcházet syndromu vyhoření. Cílem diplomové práce je analyzovat a popsat realizaci supervize, včetně možných rizik, v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pro dosažení cíle empirické části práce byl vybrán kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla využita metoda dotazování a dvě techniky - polořízený a neřízený rozhovor. Pro analýzu dat byla zvolena kategorizace dat a metoda vytváření trsů. Analýzou dat bylo zjištěno, že sociální pracovnice považují supervizi za významnou součást jejich profese, ale vnímání samotné supervize nesouvisí s přínosem jejich supervizních setkáních. Odehrává se pod vedením externího supervizora ve formě týmové případové supervize, která probíhá nejčastěji jednou za dva měsíce v rozmezí dvou až čtyř hodin v pracovní době. Za největší riziko považují přítomnost vedení nebo koalici mezi supervizorem a supervidovaným. Samotní supervizoři vnímají přínos jejich supervize ve sdílení případů, které souvisí s vytvořením bezpečného otevřeného prostředí. Za hlavní riziko považují také koalici, ale i přílišnou emoční angažovanost supervizora či křížení rolí supervizora. Tato diplomová práce může sloužit jako informativní a podkladový materiál pro sociální pracovníky, kteří vykonávají sociálně-právní ochranu dětí, ale i pro studenty vzdělávající se v oblasti sociální práce. Pro supervizory, ale i vedení a pracovníky OSPODu, by práce mohla být určena jako inspirace toho, co by mohli na supervizi vylepšit a zefektivnit.
|
|
|
Zapojení rodinných příslušníků do péče o klienta v domovech pro seniory
ROHOVÁ, Andrea
Bakalářská práce má název Zapojení rodinných příslušníků do péče o klienta v domovech pro seniory. Jako hlavní cíl jsem si stanovila zjištění toho, jestli se rodinní příslušníci zapojují do chodu celého domova pro seniory a jsou o tom dostatečně informovaní. Dále jsem konkrétně zjišťovala, jakým způsobem se zapojují do chodu domova nebo alespoň do péče o příbuzného. Zadala jsem dvě hlavní výzkumné otázky. První otázka se zabývá právě tím, jakým způsobem jsou rodinní příslušníci klientů zapojeni do péče a života vybraných klientů domovů pro seniory. Druhá otázka zkoumá, jaké představy mají rodinní příslušníci vybraných klientů o svém zapojení v rámci péče v domovech pro seniory. Práce se dělí na část teoretickou a empirickou. Teoretická část má tři hlavní odvětví. V prvním se věnuji seniorovi, stáří, stárnutí a charakteristickým změnám ve stáří. V druhém odvětví se zabývám jeho rodinou. Především typy rodin, funkcemi, mezigeneračním soužitím a spoluprací rodiny s institucionální péčí. A v posledním odvětví již konkrétně popisuji domov pro seniory jako sociální službu. Zmiňuji se i o právech a povinnostech seniora v zařízení a o činnosti sociálního pracovníka v domově pro seniory. Pro empirickou část jsem si zvolila kvalitativní výzkum. Data jsem zjišťovala pomocí narativních rozhovorů u rodinných příslušníků a polostrukturovaných rozhovorů u sociálních pracovníků. Do výzkumu se zapojilo 5 rodinných příslušníků a 5 sociálních pracovnic. Získaná data jsem zpracovala pomocí otevřeného kódování. Z výsledků vyplynulo, že rodinní příslušníci se spíš zapojují do péče o svého příbuzného, než do chodu celého zařízení. Příčinou je především časová a pracovní vytíženost. Bakalářská práce může sloužit jako informativní materiál pro sociální pracovníky v domovech pro seniory. Dále i pro rodiny, které mají příbuzného v domově pro seniory, jako zamyšlení nad tím, jestli není potřeba s touto sociální službou víc spolupracovat.
|
host ::
RSS.