|
|
Mezináboženský dialog a bioetika
RODKOVÁ, Iveta
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématikou mezináboženského dialogu a bioetiky. Analyzuje etické souvislosti spojené s vybranými biomedicínskými tématy, konkrétně eutanázií, interrupcí, asistovanou reprodukcí a výzkumem na embryonálních kmenových buňkách pohledem tří světových monoteistických náboženství (křesťanství, judaismu a islámu). V posvátných knihách, vydaných dokumentech a dalších dostupných zdrojích hledá odpovědi na otázky, jak a proč se jednotlivá náboženství staví k těmto bioetickým tématům. Teoreticky zaměřená práce si klade za cíl poukázat na zjištěné rozdíly a především shody. Ve své úvodní části práce popisuje jednotlivá náboženství v souvislosti s lékařskou etikou obecně. Stručně charakterizuje náboženská vyznání a čtenářům nabízí dokumenty, ze kterých etické pohledy vychází. Udává rozdílnosti a společné rysy monoteistických náboženství. Po obecnější problematice jednotlivých náboženství následuje kapitola zaměřená výhradně na mezináboženský dialog. Práce poukazuje na důležitost dialogu mezi náboženstvími, který je předpokladem náboženského smíru a tím i světového míru. Mezináboženský dialog představuje otevřenost vůči neznámému a ochotu k diskuzi. Nelze se krátce nepozastavit u projektu Světový étos švýcarského profesora teologie Hanse Künga, v jehož centru zájmu se nachází právě několikrát zmiňovaný mezináboženský dialog. Další kapitoly diplomové práce již hovoří o vybraných bioetických otázkách a přístupu k nim ze strany judaismu, křesťanství a islámu. Práce se tu nejprve zabývá problematikou eutanázie, následně interrupce, asistované reprodukce a nakonec výzkumem na embryonálních kmenových buňkách. Z nabytých znalostí studiem dostupných zdrojů je patrné, že světová náboženství jsou z uvedených bioetických témat nejvíce jednotná v názoru na eutanázii. Všechna monoteistická náboženství se odvolávají na nedotknutelnost a posvátnost lidského života od jeho počátku až po přirozenou smrt. Jediný Bůh je tvůrcem a majitelem veškerého stvoření. Proto na eutanázii i asistované suicidium pohlíží negativně a s odstupem jako na čin, který do rukou člověka nepatří. V roce 2005 podepsali zástupci tří monoteistických náboženství České republiky dokument, v němž vyjadřují společný negativní postoj k otázce eutanázie. Na rozdíl od souhlasného názoru na konec lidského života, který pro všechna náboženství nastává okamžikem přirozené smrti, panuje nejednotný názor v pohledu na jeho počátek. Z toho, jaký mají křesťané, židé a muslimové názor na počátek lidského života se potom odvíjí postoj k interrupcím, asistovaným reprodukcím i výzkumu na embryonálních kmenových buňkách. Podle křesťanství začíná lidský život v okamžiku početí. Proto k těmto medicínským technikám zaujímá z etického hlediska nejkontroverznější postoj. Život matky tu má stejnou hodnotu jako život jejího plodu. V židovství má lidské embryo nižší status než narozené dítě. Proto tato víra zaujímá k problematice o něco benevolentnější postoj nežli křesťanství. Přesto však musí být dodržovány určité mantinely, o kterých je pojednáno níže. V myšlení islámu je pro otázku interrupce, asistované reprodukce i výzkumu na embryonálních kmenových buňkách zásadní okamžik tzv. oduševnění plodu. Teprve po tomto okamžiku embryo získává status lidské osoby a tím se stává nedotknutelné. Islám a judaismus se tedy k bioetickým otázkám (vyjma eutanázie) staví méně přísně než křesťanství. Diplomová práce nabízí svým čtenářům přehled názorů a hodnot jednotlivých monoteistických náboženství na otázku bioetiky se zaměřením na mezináboženský dialog. Tím přináší přehled shod a rozdílností v etických názorech.
|
|
|
Bariéry dobrovolnictví ve zdravotně sociální oblasti
RODKOVÁ, Iveta
Práce se věnuje problematice profesionálně řízeného dobrovolnictví, coţ je v současné době vysoce rozvinutá, profesionalizovaná, moderní a rychle se rozvíjející činnost. Konkrétně se zaměřuje na bariéry dobrovolnictví, a to v okruhu zdravotně sociální oblasti. V teoretické části nejprve autorka věnuje pozornost informacím důleţitým pro ucelený pohled na dobrovolnictví, uvádí jeho legislativní zakotvení. Dále např. uvádí rozdělení dobrovolných činností z různých hledisek. Postupně v myšlenkách přechází k charakteristikám bariér, se kterými se dobrovolnictví potýká a které mu tím znemoţňují úspěšně se realizovat. Osvětluje jejich projevy a snaţí se hledat moţná řešení. Důraz je kladen na bariéry vyskytující se na straně sociálních a zdravotnických zařízení. Smyslem praktického výzkumu je poukázat na bariéry dobrovolnictví ve zdravotně sociální oblasti a nabídnout moţnosti jejich odstranění. Prvním cílem práce je tedy zmapovat nejčastější bariéry dobrovolnictví ze strany zdravotnických a sociálních zařízení v České republice. Na to navazuje i druhý, dílčí cíl, zmapovat moţnosti překonání bariér u organizací, které dobrovolníky vyuţívají. Na problematiku je pohlíţeno dvojím pohledem. Poznatky jsou ve výzkumu zpracovány u organizací, které dobrovolníky nemají, ale i u těch, které jejich sluţeb jiţ vyuţívají. Výzkum byl zrealizován kvantitativní formou. Data jsou sesbírána pomocí metody dotazování, techniky polostrukturovaného dotazníku, vyhodnocena graficky a statisticky. Výsledky pojmenovávají nejčastější bariéry a také dokazují, ţe bariér, se kterými se zařízení v kontextu s dobrovolnictvím potýkají, je skutečně mnoho. Proto díky konkrétním příkladům z praxe přinášejí organizacím, které budou mít o dobrovolníky zájem, několik moţných cest, jak situaci řešit.
|
host ::
RSS.