Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Informovanost dětí a mládeže v Namibii o problematice HIV/AIDS
REGULOVÁ, Kristýna
Předkládaná bakalářská práce se věnuje problematice onemocnění HIV/AIDS v Namibii, konkrétně v regionu Karas, ve městě Keetmanshoop, kde během tříměsíční pracovní stáže byla autorkou zjišťována míra informovanosti o HIV/AIDS u namibijských dětí a mládeže.Cílem práce bylo zjistit míru informovanosti dětí a mládeže ve vymezené oblasti v Namibii o problematice HIV/AIDS. Pro potřeby výzkumu byly stanoveny tyto výzkumné otázky:Jaká je současná úroveň znalostí o problematice HIV/AIDS u dětí a mládeže v Namibii? Jaké jsou nejčastější zdroje informací o HIV/AIDS, jaké preventivní programy se jeví jako nejefektivnější a jakou úlohu hraje rodina a škola v rámci osvětové činnosti? Výsledky výzkumu ukázaly, že informovanost dětí a mládeže o problematice HIV/AIDS je ještě uspokojivá, celých 62 % uvedlo dva až tři správné způsoby přenosu viru a současně také dvě až tři správné možnosti ochrany před nakažením nemocí HIV/AIDS. Znalost minimálně dvou správných odpovědí ze tří možných byla považována za kritérium optimální informovanosti respondentů. Ze sesbíraných dat se ukázalo, že valná většina uvedla školu jako hlavní zdroj informací o HIV/AIDS ? 77 %, další nejpočetnější skupinou jsou ti žáci, kteří získávají informace z domova ? 12 %,méně pak od kamarádů ? 4 % a od lékaře ? 2 %. 5 % poznamenalo, že informace nikde nezískává. Je vidět, že škola má nezastupitelnou úlohu pro děti a mládež v Namibii i v oblasti prevence HIV/AIDS, vyplývá to i z toho, že 80 % dotázaných tvrdí, že má ve škole preventivní programy proti HIV/AIDS. Rodina podle všeho zastává druhé místo v důležitosti pro mladou generaci. 32 % žáků se prý s rodiči baví velmi často o sexu a HIV/AIDS, jen občas 43 %, zatímco nikdy se o podobných věcech doma nebaví 25 % respondentů. Bohužel bylo též zjištěno, že 68 % dětí a mládeže zná ve svém okolí člověka, který je HIV pozitivní, a 69 % uvedlo, že znali osoby, které v důsledku AIDS zemřely. To, že je onemocnění HIV/AIDS hrozbou, dosvědčuje i 84 % respondentů, kteří odpověděli, že z HIV/AIDS strach mají, a dokonce 93 % si myslí, že jít na testy na HIV/AIDS je velmi důležité. Kvalitativního výzkumu se zúčastnili tři lidé žijící v Namibii v Keetmanshoopu, kteří jsou ve své profesi v přímém kontaktu s dětmi a mládeží a sami mají také děti. Rozhovor poskytl zdravotník pracující na klinice v chudé čtvrti Tseiblaagter a v terénu, ředitelka a zároveň učitelka na základní škole v Tseiblaagteru a sociální pracovnice. Rozhovory podle návodu byly uskutečněny v anglickém jazyce, ale pro účely této práce, jíž jsou součástí, byly přepsány do češtiny. Dotazovaným byly kladeny otázky na téma problematiky HIV/AIDS a efektivní primární prevence a osvěta pro děti a mládež zaměřená proti HIV/AIDS. Otázky se týkaly též jejich osobních zkušeností v rámci jejich profese. Odpovědi potvrzují více či méně výsledky sběru dat z dotazníkového šetření u žáků a rovněž odpovídají na část výzkumné otázky. Jako nejefektivnější preventivní programy se jeví interaktivní hry, debaty a peer programy, které jsou pořádané v rámci komunity. Výsledným zjištěním se ukázalo, že škola hraje nejdůležitější roli v prevenci HIV/AIDS pro mladou generaci. Její činnost by tedy měla směrovat mladé lidi tak, aby byli schopni se sami do budoucna ochránit před virem HIV. Evidentně méně jsou angažováni rodiče či širší rodina dětí. Důvodem může být jejich neznalost problematiky, nebo i chybění rodičů a rodiny, případně chybění příkladného chování dospělých. Zda se dnešní děti budou chovat zodpovědně, až dospějí, nyní tvrdit s jistotou nelze. Záleží na tom, jak budou do života motivovány svým okolím.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.