|
|
Problematika výživy u těhotných žen
RŮTHOVÁ, Kateřina
Pro zpracování mé bakalářské práce jsem si vybrala téma: Problematika výživy u těhotných žen. Těhotenství klade mimořádně vysoké nároky na organismus ženy. Racionální výživa těhotné ženy vytváří předpoklady pro normální průběh porodu, zdraví novorozence i matky samotné. Žena by měla dodržovat pravidelný denní režim ve stravování. Jídelníček by měl být pestrý s ohledem na zajištění přísunu všech potřebných živin. Dobrá informovanost těhotné ženy v problematice zdravé výživy je pro toto období zásadní. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části jsou popisována specifika těhotenství, význam prekoncepční výživy, důležitost nutrientů ve výživě a pitný režim. Důležité je navýšit příjem některých potřebných nutrientů už v době před otěhotněním, v tzv. prekoncepčním období. Již 3 měsíce před plánovaným otěhotněním se doporučuje navýšit příjem kyseliny listové, pomocí suplement. Během těhotenství dochází k zvýšené potřebě některých vitaminů, minerálních látek a stopových prvků. Cílem práce bylo zmapovat problematiku výživy těhotných žen ze Strakonicka a přilehlého okolí. Součástí kvalitativního výzkumu bylo položení tří výzkumných otázek: 1.Jaké jsou rozdíly ve stravování před otěhotněním a v průběhu těhotenství? 2.Jak stravování těhotných žen koresponduje s výživovými doporučeními pro období těhotenství? 3.Jaké jsou znalosti těhotných žen o vlivu jednotlivých složek potravin na organismus? Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 17 těhotných žen ze Strakonicka a okolí v 7. 9. měsíci těhotenství. Věkové rozmezí těhotných žen se pohybovalo mezi 21 - 39 roky. Témata rozhovoru byla prekoncepce, těhotenství, výživová doporučení, informovanost o potravinách a demografické poznatky. Ze získaných dat byly vytvořeny celkem tři kategorie: stravovací zvyklosti, výživová doporučení v těhotenství a informovanost o potravinách. K vytvořeným kategoriím náleží podkategorie, které obsahují kódy znázorňující data z odpovědí respondentek. Z výsledku vyplývá, že většina těhotných žen svou stravu v těhotenství nezměnila. Malá část těhotných žen stravu v těhotenství poupravila, kvůli nevolnostem, většímu hladu nebo změně chutí. Všechny respondentky tvrdily, že výživová doporučení v období před těhotenstvím a během těhotenství nedodržovaly. Přesto z odpovědí vyplývá, že respondentky dodržovaly přiměřené množství konzumace ovoce a zeleniny, mléčných výrobků a ostatních potravin, což odpovídá výživovým doporučením. Hlavním cílem respondentek bylo konzumovat pestrou a vyváženou stravu s nízkým obsahem tuku a smažených jídel, vyvarovat se konzumace zkažených a plesnivých jídel, sladkých jídel a slazených nápojů. Pitný režim byl u všech respondentek dostatečný. Respondentky měly většinou správné informace o vlivu jednotlivých složek potravin na organismus. Správná informovanost převažovala u ovoce a zeleniny, mléčných výrobků a ryb. Ze stravy většina respondentek zcela vyloučila alkohol a kávu, vyřadila také plísňové sýry a syrové maso. V diskuzi byla zhodnocena všechna získaná data a porovnána s jinými daty a autory, kteří se zabývali stejnou problematikou. Na konci diskuze byly zhodnoceny výzkumné otázky. Všechna fakta týkající se jednotlivých výzkumných otázek byla shrnuta v závěru práce.
|
|
|
Zdravotní gramotnost zaměstnanců
RŮTHOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá zdravotní gramotností zaměstnanců. V celé České republice je zdravotní gramotnost na velmi nízké úrovni. Diplomová práce má stanovený jeden cíl: Zmapovat zdravotní gramotnost u zaměstnanců. V rámci výzkumu jsem si zvolila tři hypotézy. Hypotéza 1: Očekávaná zdravotní gramotnost zaměstnanců vybraných kolektivů je nedostatečná. Hypotéza 2: Ženy vykazují vyšší míru zdravotní gramotnosti než muži. Hypotéza 3: Úroveň zdravotní gramotnosti je závislá od dosaženého vzdělání. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je vymezení pojmu zdravotní gramotnost, metody rozvoje zdravotní gramotnosti, podpora a prevence zdraví včetně determinant zdraví a zdravotního stavu obyvatelstva České republiky. Část práce je věnována také pracovnímu prostředí, rizikovým faktorům, a pracovně lékařské péči. Praktická část byla zpracována metodou kvantitativního šetření pomocí dotazníků. Potřebná data k analýze byla získána od respondentů vybraných kolektivů, kteří byli informováni o anonymitě dotazníkového šetření. Získaná data byla zpracována v programu MS Excel a SPSS. Výsledky mé práce vyvrátily všechny tři stanovené hypotézy. Respondenti výzkumného souboru jsou zdravotně gramotní, mezi pohlavím neexistuje převaha zdravotní gramotnosti a zdravotní gramotnost není závislá od dosaženého vzdělání. Výsledky práce by mohly sloužit jako dobrý zdroj informací pro širokou veřejnost nebo zaměstnance a zaměstnavatele firem.
|
host ::
RSS.