|
|
Financování církví v českých zemích v 20. století
Pustina, Radek ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Závěr Systémy financování církví v jednotlivých zemích světa lze rozdělit do třech hlavních skupin: systém darů a sbírek (např. Francie, USA), systém církevních dávek (např. církevní příspěvek v Rakousku, církevní daně v Německu nebo Švédsku a církevní asignace v Itálii či ve Španělsku) a systém dominantního přímého financování ze strany státu (Belgie, Řecko).1 Co se týče českých zemí, financování církví bylo a je vícezdrojové. "Církve financovaly svou činnost na území českých zemí tradičně z výnosu vlastního církevního majetku, z náhrady za sekularizovaný církevní majetek, z výnosů náboženských fondů, ze státních a obecních dotací a subvencí a z příspěvků a darů členů a příznivců církví."2 "V průběhu 20. století se důležitost některých zdrojů zvýraznila, jiné zdroje byly naopak zatlačeny do pozadí."3 Církve získávaly prostředky pro svou činnost z výnosů z vlastního majetku4 především v první polovině dvacátého století. O část svého majetku přišly prováděním první pozemkové reformy mezi lety 1919 a 1930. Možnost využívat tento zdroj příjmů byla prakticky vyloučena po druhé světové válce. Částečně se církevního majetku dotkly prezidentské dekrety. Především to však byla revize první pozemkové reformy a nová pozemková reforma (společně prováděné v průběhu roku 1948), které vedly "k likvidaci tohoto významného...
|
|
|
Financování církví v českých zemích v 20. století
Pustina, Radek ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Závěr Systémy financování církví v jednotlivých zemích světa lze rozdělit do třech hlavních skupin: systém darů a sbírek (např. Francie, USA), systém církevních dávek (např. církevní příspěvek v Rakousku, církevní daně v Německu nebo Švédsku a církevní asignace v Itálii či ve Španělsku) a systém dominantního přímého financování ze strany státu (Belgie, Řecko).1 Co se týče českých zemí, financování církví bylo a je vícezdrojové. "Církve financovaly svou činnost na území českých zemí tradičně z výnosu vlastního církevního majetku, z náhrady za sekularizovaný církevní majetek, z výnosů náboženských fondů, ze státních a obecních dotací a subvencí a z příspěvků a darů členů a příznivců církví."2 "V průběhu 20. století se důležitost některých zdrojů zvýraznila, jiné zdroje byly naopak zatlačeny do pozadí."3 Církve získávaly prostředky pro svou činnost z výnosů z vlastního majetku4 především v první polovině dvacátého století. O část svého majetku přišly prováděním první pozemkové reformy mezi lety 1919 a 1930. Možnost využívat tento zdroj příjmů byla prakticky vyloučena po druhé světové válce. Částečně se církevního majetku dotkly prezidentské dekrety. Především to však byla revize první pozemkové reformy a nová pozemková reforma (společně prováděné v průběhu roku 1948), které vedly "k likvidaci tohoto významného...
|
host ::
RSS.