|
|
Periferní sídla okresu České Budějovice a jejich lidský a demografický kapitál
PSOHLAVCOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se věnuje hodnocení lidského a demografického kapitálu v periferních a dalších sídlech okresu České Budějovice. Periferní a ultraperiferní sídla jsou definována na základě jejich větší časové odlehlosti veřejnou dopravou od mikroregionálních měst. Suburbánní sídla se vyznačují silnou výstavbou suburbánních domů. Semiperiferní sídla jsou zbývajícími sídly. Periferní oblasti vznikají jako shluky sousedních periferních a ultraperferních sídel (+ sídla bez spojů). Nejprve bylo proto třeba vymezit mikroregionální města a také nižší sídelní střediska (velmi malá města, městyse, střediskové vesnice, významnější vesnice a větší vesnice) s využitím čtyř ukazatelů sídelní střediskovosti - počtu obyvatel, služeb, dojíždějících a dopravních spojů. Následně bylo uskutečněno vyhodnocení lidského a demografického kapitálu typů sídel a periferních oblastí na základě několika ukazatelů populačního vývoje, věkové struktury, vzdělanosti, výstavby bytů, nezaměstnanosti, míry podnikání a dalších ukazatelů. V okrese České Budějovice byly vymezeny tři mikroreginální města, čtyři velmi malá města, dva městyse a množství dalších nižších sídelních středisek. Rozsáhlá území periferních a ultraperiferních sídel (+ sídel bez spojů) se vytvořila ve větší vzdálenosti od mikroregionálních měst. V rámci těchto bylo vymezeno 15 periferních oblastí. Velmi příznivé hodnoty lidského a demografického kapitálu vykazují suburbánní sídla, málo příznivé pak mikroregionální města a městyse. Periferní oblasti v přírodně hodnotné krajině jižně od Českých Budějovic mají výrazně příznivé hodnoty sledovaných kapitálů, opačně jsou na tom některé periferní oblasti kolem Týna nad Vltavou a v Novohradských horách.
|
|
|
Využití pšenice s purpurovým perikarpem ve výživě brojlerových kuřat
Psohlavcová, Tereza
Diplomová práce se zabývá využitím barevného zrna pšenice s purpurovým perikarpem ve výživě brojlerových kuřat Ross 308. Cílem práce bylo vyhodnotit vliv zkrmování pšenice RU 687 12 s purpurovým perikarpem a vyšším obsahem antokyanů na parametry užitkovosti vykrmovaných brojlerů a na jejich metabolismus hodnocený na základě biochemického vyšetření krve. Pokus byl realizován na 240 kohoutcích brojlerových kuřat rozdělených na 2 skupiny (kontrolní a pokusná) po 120 kusech. Kuřata každé skupiny byla rozdělena do samostatných kójí po 20 kusech (6 opakování). První skupina pokusná, byla krmena krmnou směsí s 60% podílem barevné pšenice RU 687 12. Kontrolní skupina byla krmena krmnou směsí obsahující stejný podíl běžné pšenice Bohemia. Pokus trval od 12. do 39. dne věku kuřat. Během pokusu byla kuřata 1 týdně vážena a byla sledována spotřeba krmiva v jednotlivých kójích. Při porážce na konci pokusu byla v každé kóji od 2 náhodně vybraných kuřat odebrána krev pro biochemické vyšetření (celkem 12 kuřat z každé skupiny). Všechna kuřata byla po porážce jatečně zpracována, zjištěna hmotnost jatečně upraveného těla a u části kuřat byl stanoven podíl prsní a stehenní svaloviny. Na základě statistického zpracování a porovnání výsledků byl zjištěn průkazný rozdíl v některých parametrech minerálního metabolismu (v koncentraci hořčíku, železa, aktivitě glutationperoxidázy) a v koncentraci glukózy v krvi. V parametrech spotřeby krmiva, přírůstcích hmotnosti, konverzi krmiva a výtěžnosti nebyly průkazné rozdíly zjištěny. Zařazení pšenice s barevným perikarpem do krmné směsi (namísto běžné pšenice) nemělo na užitkové vlastnosti ani metabolismus vykrmovaných brojlerových kuřat zásadní vliv (pozitivní ani negativní).
|
|
|
Zásady chovu klokanů v zoologických zahradách
Psohlavcová, Tereza
Bakalářská práce se zabývá problematikou chovu klokanů v zoologických zahradách. Práce je rozdělena na několik částí. V literárním přehledu jsem se zaměřila na sepsání dostupných literárních zdrojů. Popisuji charakteristické znaky klokanů, jejich způsob života, stavbu těla, výskyt, rozmnožování, porod a vývoj mláděte. Ze zásad chovu klokanů se věnuji doporučeným rozměrům výběhu, vhodné krmné dávce, onemocnění vyskytující se u klokanů a následnou prevencí. V metodice předkládám vzorový dotazník, který jsem zaslala do zoologických zahrad v zahraničí. Ze zahraničních zoo mi přišla odpověď ze slovenské Zoo Bratislava a Zoo Košice, z Německa ze Zoo Heidelberg a Zoo Hof, z Rakouska ze Zoo Linz, z Schönnbrunu a zooparku z Atzesbergu. V České republice jsem osobně navštívila Zoo Brno, Zoo Lešná, Zoo Jihlava, Zoo Hodonín a Zoo Olomouc. Při svých návštěvách zoologických zahrad jsem vždy mluvila s ošetřovateli klokanů nebo hlavními zoology. Ve výsledcích srovnávám jednotlivé chovy a odpovědi na dotazníky.
|
host ::
RSS.