|
Stanovení vodního potenciálu vybraných rostlin pěstovaných v podmínkách vodního deficitu
Procházková, Denisa ; Hniličková, Helena (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Bakalářskou práci jsem zpracovala na téma Stanovení vodního potenciálu vybraných rostlin pěstovaných v podmínkách vodního deficitu.
Rajčata a papriky jsou teplomilné rostliny, které jsou velmi náchylné na nedostatek vláhy. Zejména pak paprika, která má menší kořenovou soustavu a sucho snáší hůře. Obě rostliny patří do čeledi Solanaceae.
Tato čeleď je velmi významná z hlediska užitkovosti, díky svým plodům, které se konzumují, potřebují ke svému vývoji dostatek vláhy. Proto je sucho jedním z nejvýznamnějších stresových faktorů. Cílem pokusu bylo sledovat průběh stresové reakce a následné vyhodnocení reakce vybraných druhů.
Pokus probíhal v létě roku 2015 s mladými rostlinami rajčete a papriky. Tyto rostliny byly vystaveny řízenému vodnímu stresu ve skleníku Katedry botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ ČZU v Praze. Během pokusu měly rostliny přirozené světelné podmínky a byly pěstovány v nádobách se zahradním substrátem. Pokusné rostliny byly rozděleny na dvě varianty a to na kontrolní a stresovanou. U kontrolní varianty probíhala pravidelná zálivka, naopak
u varianty stresované byla zálivka během pokusu přerušena. Pokus probíhal po dobu 14 dní
a byl ukončen po 7. odběru, kdy byly rostliny zcela dehydratovány. Vodní potenciál byl mě-řen Dew point meter a hmotnostní vlhkost pomocí přístroje HH2 moisture meter.
Hodnota vodního potenciálu u stresované varianty během pokusu klesala. U rostlin Solanum lycopersicum byly počáteční hodnoty - 1,09 MPa a klesaly až na - 4,07 MPa. K poklesu došlo i u Capsicum annuum, jejíž hodnoty se pohybovaly mezi - 1,02 až - 4,15 MPa . Hodnoty naměřené u rostlin stresovaných vodním deficitem byly nižší než tomu bylo u varianty kontrolní.
Hmotnostní vlhkost se u stresovaných rostlin také měnila. U obou stresovaných druhů rostlin došlo během měření k poklesu půdní vlhkosti. U Solanum lycopersicum se naměřené hodnoty pohybovaly od 0,38 g.g-1 do 0 g.g-1. U rostlin Capsicum annuum se měření pohybovalo v rozmezí od 0,55 g.g-1 do 0,01 g.g-1. Kdy hodnoty naměřené u stresovaných rostlin dosáhly nižších hodnot než u kontrolní varianty. Oba druhy rostlin měly na vodní stres podobnou reakci a nijak zvláště se nelišily.
|