|
|
Zhodnocení léčby parodontálních kostních defektů kompozitním syntetickým materiálem Fortoss? Vital
Sukumar, Sujith ; Dřízhal, Ivo (vedoucí práce) ; Poleník, Pavel (oponent) ; Korábek, Ladislav (oponent)
Úvod. Aloplastické kostní štěpy se široce užívají v současnosti v kombinaci s membránami, což zajišťuje realizaci řízené tkáňové regenerace při léčbě nitrokostních parodontálních chobotů. Tato studie byla určena k hodnocení klinických výsledků kompozitního materiálu beta trikalcium fosfátu v kombinaci s kalcium sulfátem při léčení kostních parodontálních chobotů. Kombinace uvedených matriálů umožňuje realizaci řízené tkáňové regenerace. Metoda. Celkem 47 kostních defektů u 26 pacientů bylo léčeno preparátem Fortoss® Vital (Biocomposites, Staffordshire, UK). Pacienti byli sledováni po 2 roky. Klinické parametry hodnocení zahrnovaly změny hloubky parodontálních chobotů, úroveň gingivodentálního spojení, gingivální recesy,přítomnost či absenci dentálního plaku, BOP na začátku (před operací) a za 2 roky po operaci. Výsledky. Po chirurgickém ošetření se zmenšila hloubka parodontálních chobotů, zvýšila se úroveň gingivodentálního spojení. Redukce hloubky parodontálních chobotů poklesla po 1 a 2 letech od operace o 1,97 ± 1.15 mm (p < 0,0001) a 2,07 ± 1,14mm (p < 0,0001 ), úroveň gingivodentálního spojení stoupla o 1,68 ± 1.12 mm (p < 0,0001) a 1,93 ± 1,36mm (p < 0,0001), gingivální recesy se zvětšily o 0,30 ± 0.71 mm (p = 0,009) a 0,14 ± 0,73mm (p = 0,571). Procento plošek s plakem a s pozitivním BOP se...
|
|
|
Vliv kyseliny hyaluronové na kmenové buňky zubní dřeně
Schmidt, Jan ; Suchánek, Jakub (vedoucí práce) ; Dostálová, Taťjana (oponent) ; Poleník, Pavel (oponent)
Souhrn Kyselina hyaluronová (KH) a kmenové buňky zubní dřeně (KBZD) jsou aktuálními výzkumnými tématy a jejich kombinované použití v rámci tkáňového inženýrství je nadějným směrem regenerativní medicíny. KBZD jsou mezenchymální populací kmenových buněk, které jsou získávány z měkkých tkání dřeňové dutiny zubu. Jejich výhodami jsou snadná dostupnost, vysoká proliferační aktivita a široký diferenciační potenciál. KH je extracelulární biopolymer vyskytující se napříč tkáněmi lidského těla včetně zubní dřeně a díky její biokompatibilitě a biodegradabilitě se jedná o vhodný materiál pro tvorbu buněčných nosičů. Degradací vysokomolekulárních (VM) řetězců KH, které jsou v tkáních enzymaticky štěpeny, dochází ke vzniku nízkomolekulárních (NM) fragmentů KH. V porovnání s VM KH vykazují NM frakce KH výrazně odlišné bioaktivní vlastnosti. Z tohoto důvodu je nutné posuzovat vliv KH na tkáně a buňky separátně pro její jednotlivé frakce. V této práci jsou prezentovány výsledky dvou in vitro experimentů. První z nich byl zaměřen na vliv širokého spektra molekulárních hmotností KH (116 kDa, 540 kDa, 1500 kDa) na dvě linie KBZD. Tento pilotní experiment ověřil základní předpoklad, že buňky v prostředí zvolených molekul adherují, přežívají, proliferují, zachovávají si svůj typický fenotyp a udržují si schopnost diferencovat...
|
|
| |
|
|
Účinek antimikrobiálních prostředků na mikroorganismy dutiny ústní
Kudiyirickal, Marina George ; Koberová Ivančaková, Romana (vedoucí práce) ; Hamal, Petr (oponent) ; Poleník, Pavel (oponent)
Zatímco onemocnění zubní dřeně a periodoncia, která představují většinu odontogenních infekcí, jsou vyvolána především endogenní bakteriální mikroflórou dutiny ústní, neodontogenní infekce v téže anatomické krajině mají různé původce v závislosti na povaze a lokalizaci onemocnění. Uvážené podávání antibiotik má význam v prevenci vývoje rezistentních kmenů a dalších vedlejších účinků léků. Cíl studie: Zjistit (i) prevalenci výskytu bakteriálních druhů v dutině ústní u souboru pacientů s bakteriálními infekcemi léčených na Stomatologické klinice LFUK a FN v Hradci Králové (1996 - 2007), (ii) vztah k věku a pohlaví, (iii) specifické vztahy jednotlivých druhů, (iv) profil rezistence bakterií izolovaných z odontogenních a neodontogenních infekčních lézí. Materiál a metodika: Retrospektivní hodnocení nálezů laboratorního a klinického vyšetření pacientů, získaných z elektronické databáze Oddělení klinické mikrobiologie LFUK a FN v Hradci Králové v letech 1996 - 2007. Výsledky: Bakteriální odontogenní či neodontogenní infekce dutiny ústní byla hodnocena u 678 jedinců, z nichž 350 tvořili muži (51,5 %) a 328 ženy (48,2 %). Bakteriální izoláty z dutiny ústní obsahovaly 48 bakteriálních druhů s převahou fakultativních anaerobů 78,5 % (n = 1263) a obligatorních anaerobů 21,5 % (n = 346). Mezi fakultativně anaerobními...
|
|
|
Zhodnocení léčby parodontálních kostních defektů kompozitním syntetickým materiálem Fortoss? Vital
Sukumar, Sujith ; Dřízhal, Ivo (vedoucí práce) ; Poleník, Pavel (oponent) ; Korábek, Ladislav (oponent)
Úvod. Aloplastické kostní štěpy se široce užívají v současnosti v kombinaci s membránami, což zajišťuje realizaci řízené tkáňové regenerace při léčbě nitrokostních parodontálních chobotů. Tato studie byla určena k hodnocení klinických výsledků kompozitního materiálu beta trikalcium fosfátu v kombinaci s kalcium sulfátem při léčení kostních parodontálních chobotů. Kombinace uvedených matriálů umožňuje realizaci řízené tkáňové regenerace. Metoda. Celkem 47 kostních defektů u 26 pacientů bylo léčeno preparátem Fortoss® Vital (Biocomposites, Staffordshire, UK). Pacienti byli sledováni po 2 roky. Klinické parametry hodnocení zahrnovaly změny hloubky parodontálních chobotů, úroveň gingivodentálního spojení, gingivální recesy,přítomnost či absenci dentálního plaku, BOP na začátku (před operací) a za 2 roky po operaci. Výsledky. Po chirurgickém ošetření se zmenšila hloubka parodontálních chobotů, zvýšila se úroveň gingivodentálního spojení. Redukce hloubky parodontálních chobotů poklesla po 1 a 2 letech od operace o 1,97 ± 1.15 mm (p < 0,0001) a 2,07 ± 1,14mm (p < 0,0001 ), úroveň gingivodentálního spojení stoupla o 1,68 ± 1.12 mm (p < 0,0001) a 1,93 ± 1,36mm (p < 0,0001), gingivální recesy se zvětšily o 0,30 ± 0.71 mm (p = 0,009) a 0,14 ± 0,73mm (p = 0,571). Procento plošek s plakem a s pozitivním BOP se...
|
|
| |
host ::
RSS.