|
|
Emise Hg z antropogenních zdrojů
Podolský, Filip ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje toky rtuti v životním prostředí s důrazem na antropogenní průmyslové znečištění. V návaznosti na obecné informace o vlastnostech rtuti a jejích sloučenin, výskytu rtuti v atmosféře, hydrosféře a pedosféře jsou popsány toky a chování rtuti v jejím globálním biogeochemickém cyklu. Hlavním tématem této práce je přehled odvětví, která se nejvýznamněji podílí na zněčištění životního prostředí rtutí. Největší podíl na průmyslových emisích rtuti má spalování uhlí v tepelných elektrárnách, domorodá těžba zlata a těžba/produkce polymetalických kovů. V závěru práce je provedeno srovnání podílu antropogenních a přírodních emisí rtuti v dnešní a předindustriální době.
|
|
|
Rtuť v půdách z důlních a hutních oblastí Zambie a Namibie
Podolský, Filip
Diplomová práce, která je součástí projektu IGCP No. 594: "Assessment of impact of mining and mineral processing on the environment and human health in Africa.", měla za cíl stanovit a porovnat koncentrace Hg v 91 půdních vzorcích z hutních a důlních oblastí severní Namibie a 68 půdních vzorcích z důlní province Copperbelt v Zambii. Nejvyšší koncentrace Hg v půdách byly zjištěny v okolí namibijské huti Tsumeb (maximum 4,39 mg Hg kg-1 ). V Zambii byly koncentrace výrazně nižší (maximum 0,39 mg Hg kg-1 ). Na obou lokalitách byla potvrzena klesající kontaminace půd se vzdáleností od zdroje znečištění. Pro zjištění možného zdroje kontaminace bylo odebrán 23 vzorků z hutních procesů a odpadů. Nejvyšší koncentrace Hg byly zjištěny v Tsumebu, a sice 219 mg Hg kg-1 v prachu z rukávovýchfiltrů a 3,5 mg Hg kg-1 v úpravnických odpadech na odkalištích. Při studiu mobility Hg v půdách s využitím lineární korelace byla zjištěna závislost obsahu Hg na obsahu organického uhlíku (Corg) a síry (Stot), tedy obsahu organické hmoty. Z kovů a metaloidů byla nejvýznamnější korelace Hg zjištěna pro Cu, As, Sb, Pb a Zn. Protože je Hg v současnosti studována hlavně v souvislosti s domorodou těžbou zlata, nebývá při studiu kontaminace způsobené těžbou a metalurgií barevných kovů často vůbec měřena a interpretována. Z tohoto...
|
|
|
Rtuť v půdách z důlních a hutních oblastí Zambie a Namibie
Podolský, Filip
Diplomová práce, která je součástí projektu IGCP No. 594: "Assessment of impact of mining and mineral processing on the environment and human health in Africa.", měla za cíl stanovit a porovnat koncentrace Hg v 91 půdních vzorcích z hutních a důlních oblastí severní Namibie a 68 půdních vzorcích z důlní province Copperbelt v Zambii. Nejvyšší koncentrace Hg v půdách byly zjištěny v okolí namibijské huti Tsumeb (maximum 4,39 mg Hg kg-1 ). V Zambii byly koncentrace výrazně nižší (maximum 0,39 mg Hg kg-1 ). Na obou lokalitách byla potvrzena klesající kontaminace půd se vzdáleností od zdroje znečištění. Pro zjištění možného zdroje kontaminace bylo odebrán 23 vzorků z hutních procesů a odpadů. Nejvyšší koncentrace Hg byly zjištěny v Tsumebu, a sice 219 mg Hg kg-1 v prachu z rukávovýchfiltrů a 3,5 mg Hg kg-1 v úpravnických odpadech na odkalištích. Při studiu mobility Hg v půdách s využitím lineární korelace byla zjištěna závislost obsahu Hg na obsahu organického uhlíku (Corg) a síry (Stot), tedy obsahu organické hmoty. Z kovů a metaloidů byla nejvýznamnější korelace Hg zjištěna pro Cu, As, Sb, Pb a Zn. Protože je Hg v současnosti studována hlavně v souvislosti s domorodou těžbou zlata, nebývá při studiu kontaminace způsobené těžbou a metalurgií barevných kovů často vůbec měřena a interpretována. Z tohoto...
|
|
|
Rtuť v půdách z důlních a hutních oblastí Zambie a Namibie
Podolský, Filip ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Diplomová práce, která je součástí projektu IGCP No. 594: "Assessment of impact of mining and mineral processing on the environment and human health in Africa.", měla za cíl stanovit a porovnat koncentrace Hg v 91 půdních vzorcích z hutních a důlních oblastí severní Namibie a 68 půdních vzorcích z důlní province Copperbelt v Zambii. Nejvyšší koncentrace Hg v půdách byly zjištěny v okolí namibijské huti Tsumeb (maximum 4,39 mg Hg kg-1 ). V Zambii byly koncentrace výrazně nižší (maximum 0,39 mg Hg kg-1 ). Na obou lokalitách byla potvrzena klesající kontaminace půd se vzdáleností od zdroje znečištění. Pro zjištění možného zdroje kontaminace bylo odebráno 23 vzorků z hutních procesů a odpadů. Nejvyšší koncentrace Hg byly zjištěny v Tsumebu a to 219 mg Hg kg-1 v prachu z rukávových filtrů a 3,5 mg Hg kg-1 v úpravárenských odpadech na odkalištích. Při studiu mobility Hg v půdách s využitím lineární korelace, byla zjištěna závislost obsahu Hg na obsahu organického uhlíku (Corg) a síry (Stot), tedy obsahu organické hmoty. Z kovů a metaloidů byla nejvýznamnější korelace Hg zjištěna pro Cu, As, Sb, Pb a Zn. Protože je Hg v současnosti studována hlavně v souvislosti s domorodou těžbou zlata, nebývá při studiu kontaminace způsobené těžbou a metalurgií barevných kovů často vůbec měřena a interpretována. Z...
|
|
|
Emise Hg z antropogenních zdrojů
Podolský, Filip ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje toky rtuti v životním prostředí s důrazem na antropogenní průmyslové znečištění. V návaznosti na obecné informace o vlastnostech rtuti a jejích sloučenin, výskytu rtuti v atmosféře, hydrosféře a pedosféře jsou popsány toky a chování rtuti v jejím globálním biogeochemickém cyklu. Hlavním tématem této práce je přehled odvětví, která se nejvýznamněji podílí na zněčištění životního prostředí rtutí. Největší podíl na průmyslových emisích rtuti má spalování uhlí v tepelných elektrárnách, domorodá těžba zlata a těžba/produkce polymetalických kovů. V závěru práce je provedeno srovnání podílu antropogenních a přírodních emisí rtuti v dnešní a předindustriální době.
|
host ::
RSS.