|
|
Negativní dopady inbreedingu u volně žijících zvířat
Podhajecká, Iva ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Vostrý, Luboš (oponent)
Tato bakalářská práce nejprve vysvětluje pojem inbreeding, uvádí různé jeho definice a vzorce, pomocí kterých lze určovat stupeň inbreedingu u jedince. Dále je popsáno, jakým způsobem inbreeding ovlivňuje alelovou četnost populací a jaké jsou další efekty, které na ně působí, např. efekt hrdla láhve, efekt zakladatele či genetický drift. Inbreeding je v přírodě nežádoucí, protože vede k inbrední depresi, která se projevuje snížením fitness jedinců, což má zásadní vliv na dynamiku populací. Hlavní část práce je již zaměřena na volně žijící populace ptáků a savců. Stupeň inbreedingu se u nich zjišťuje nejčastěji analýzou rodokmenu, která je velice náročná, protože vyžaduje dlouhodobé pozorování populace v terénu a v mnoha případech i odběr vzorků na genetickou analýzu. Posledním krokem je pečlivá statistická analýza, která umožňuje co nejpřesněji určit příbuzenské vztahy v populaci. Z rodokmenu lze vypočítat koeficient inbreedingu F, s jehož pomocí se dá určit rozsah inbrední deprese. V poslední části práce jsou popisovány vlivy inbreedingu na fitness mláďat, reprodukční úspěšnost a imunitu v ptačích a savčích populacích. Každá populace má jiná specifika, nejprve je tedy uvedena její základní charakteristika a poté dopady inbreedingu na jednotlivé ukazatele fitness. Na volně žijící populace, na rozdíl od populací chovaných v zajetí, působí ještě další nepříznivé faktory, především environmentální, které mohou prohlubovat inbrední depresi. Studie zabývající se touto problematikou jsou proto velice důležité, neboť jejich poznatky se dají využít ke zlepšování managementu zachování ohrožených druhů.
|
host ::
RSS.