Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Modlitba u sv. Augustina
Poříz, Jan ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Resumé: Jan Poříz, Modlitba u sv. Augustina Práce se pokouší představit svatého Augustina jako muže a učitele modlitby a o zasazení jeho duchovní nauky do celku jeho teologie a filosofie, i do širších událostí církevních a obecných dějin. Modlitba a duchovní život přitom zůstávají zorným úhlem z nějž se nahlíží na celek. Ukazuje a zdůrazňuje se tak jejich význam pro celek světcova myšlení i pro jeho život. První kapitola poukazuje na historické souvislosti Augustinovi doby. Ve třech bodech postupuje od vzdálenějších souvislostí, událostí spojených s nástupem křesťanství a pádem Západořímské říše, přes situaci církve v této době, až k pojednání o Augustinových předchůdcích, kteří již dříve zpracovali téma modlitby. Druhá kapitola mapuje vývoj Augustinovi modlitby a duchovního života, od dětství až do smrti. Zvláštní pozornost je přitom věnována událostem souvisejících s procesem jeho intelektuálního i morálního obrácení, neboť, podle názoru autora, tvoří konstitutivní zkušenost, kterou Augustin promýšlel, teologicky zpracovával a navracel se k ní po zbytek života. Jádrem a vyústěním třetí kapitoly je pojednání o jednotlivých typech modlitby, které Augustin tematizoval a o jejich vzájemném prostupování. Tomuto jádru jsou předřazeny důležité antropologické otázky, bez nichž nelze plně pochopit některé...
Přátelství Terezie od Ježíše s Jeronýmem Graciánem na pozadí reformy karmelitánského řádu
Poříz, Jan ; Červenková, Denisa (oponent)
Rigorózní práce "Přátelství Terezie od Ježíše s Jeronýmem Graciánem na pozadí reformy karmelitánského řádu" nejprve stručně nastiňuje různé náhledy na význam přátelství a mezilidských vztahů v duchovní tradici (1. kapitola). Následně představuje Tereziiny nejvýznamnější přátelské vztahy a ukazuje, jakým vnitřním vývojem v této oblasti života procházela (2. kapitola). Nejhlubším vztahem, který prožila, bylo přátelství s otcem Jeronýmem Graciánem, prvním provinciálem bosých karmelitánů. Trvalo posledních osm let jejího života (1575 - 1582). Mělo rozměr přirozeně lidský, ale i duchovní a praktický. Terezie s Graciánem si navzájem sloužili duchovními radami, společně uvažovali o reformě karmelitánského řádu a uváděli ji do praxe. Jednotlivé roviny přátelství a jejich vývoj jsou analyzovány rok po roce (3. kapitola). Svou zkušenost přátelství s Bohem i s lidmi se Terezie snažila předávat formou nauky především svým "duchovním dcerám", bosým karmelitkám (4. kapitola). Vedle přínosu k hlubšímu porozumění přirozenému a lidskému rozměru osobnosti Terezie od Ježíše a jeho začlenění do vztahu s Bohem, práce rovněž představuje možná vysvětlení některých zdánlivých protikladů mezi její životní praxí a naukou o přátelství a lásce k bližnímu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Modlitba u sv. Augustina
Poříz, Jan ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Resumé: Jan Poříz, Modlitba u sv. Augustina Práce se pokouší představit svatého Augustina jako muže a učitele modlitby a o zasazení jeho duchovní nauky do celku jeho teologie a filosofie, i do širších událostí církevních a obecných dějin. Modlitba a duchovní život přitom zůstávají zorným úhlem z nějž se nahlíží na celek. Ukazuje a zdůrazňuje se tak jejich význam pro celek světcova myšlení i pro jeho život. První kapitola poukazuje na historické souvislosti Augustinovi doby. Ve třech bodech postupuje od vzdálenějších souvislostí, událostí spojených s nástupem křesťanství a pádem Západořímské říše, přes situaci církve v této době, až k pojednání o Augustinových předchůdcích, kteří již dříve zpracovali téma modlitby. Druhá kapitola mapuje vývoj Augustinovi modlitby a duchovního života, od dětství až do smrti. Zvláštní pozornost je přitom věnována událostem souvisejících s procesem jeho intelektuálního i morálního obrácení, neboť, podle názoru autora, tvoří konstitutivní zkušenost, kterou Augustin promýšlel, teologicky zpracovával a navracel se k ní po zbytek života. Jádrem a vyústěním třetí kapitoly je pojednání o jednotlivých typech modlitby, které Augustin tematizoval a o jejich vzájemném prostupování. Tomuto jádru jsou předřazeny důležité antropologické otázky, bez nichž nelze plně pochopit některé...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.