Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Intenzita frekvenčně závislé selekce proti minoritnímu cytotypu v rostlinných populacích tvořených diploidy a polyploidy
Pilneyová, Markéta ; Čertner, Martin (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Pro studium vlivu duplikace genomu na rostliny jsou ideální smíšené populace různých cytotypů. Důležitou roli v nich hraje frekvenčně závislá selekce, známá jako nevýhoda malých čísel, ale existuje mnoho faktorů, které ji omezují. Tato práce se zabývá vyhodnocením změn v cytotypovém složení a uspořádání v trvalých plochách v přirozených smíšených populacích tří druhů cévnatých rostlin - šmelu okoličnatého (Butomus umbellatus), chrastavce hadcového (Knautia serpentinicola) a heřmánkovce nevonného (Tripleurospermum inodorum), a dále experimentálním studiem dílčích aspektů frekvenčně závislé selekce proti minoritnímu cytotypu v uměle založených cytotypově smíšených populacích dvou rostlinných druhů - huseníčku písečného (Arabidopsis arenosa) a heřmánkovce nevonného (Tripleurospermum inodorum). V trvalých plochách byly odhaleny různé změny frekvence minoritního cytotypu, většinou šlo o různě velký pokles, ale ve dvou případech došlo i k nárůstu frekvence minoritního cytotypu, jednou do té míry, že se v populaci stal dominantním. Pozorované změny závisely na počáteční frekvenci minoritního cytotypu v populaci, biologických vlastnostech druhu a prostředí konkrétní trvalé plochy. Ke srovnávání prostředí trvalých ploch mezi druhy byly využity relativní indexy popisující frekvenci a sílu disturbancí a obsah...
Koexistence cytotypů v rostlinných populacích, její mechanismy a vývoj v čase
Pilneyová, Markéta ; Čertner, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Jan (oponent)
Smíšené populace r zných cytotyp jsou ideálním modelovým systémem pro studium vlivu duplikace genomu na rostliny. Srovnáním polyploid s jejich diploidními p edky lze odhalit, jaké zm ny polyploidizace zp sobuje na úrovni jedinc i populací, a jaká je její role v evoluci. V této rešerši se zabývám mechanismy, které ovliv ují koexistenci r zných cytotyp ve smíšených populacích. Popisuji nevýhodu malých ísel a r zné reproduk ní bariéry mezi cytotypy (prostorová segregace cytotyp , kv tní fenologie, chování opylova , autogamie, kompetice gametofyt , triploidní blok) i vlivy okolí na smíšené populace (disturbance, migrace). Zvlášt se zabývám vytrvalostí smíšených populací v ase, protože ta je zásadní pro porozum ní polyploidizaci jakožto evolu nímu procesu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.