Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení stavu obnovy na kalamitní holině v oblasti východních Čech
Pišlová, Tereza
Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením stavu přirozené obnovy na kalamitní holině v oblasti východních Čech. Holina o velikosti přibližně 5 ha vznikla po větrné kalamitě v roce 2005.Původním porostem byla dospělá kmenovina s dominantním zastoupením smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karsten). V současné druhové skladbě dominují měkké listnáče pionýrského charakteru s převahou břízy bělokoré (Betula pendula Roth). Hlavní šetření probíhalo v letech 2015 - 2016. Za tímto účelem byla založená trvalá zkusná plocha o velikosti 125 m2, která byla rozdělena na dvacet samostatných dílců. Dále šetření probíhalo na třech kruhových plochách o velikosti 100 m2. Součástí této práce bylo i zhodnocení stavu umělé obnovy smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karsten). Přirozená obnova byla zjištěna v počtu 8080 ks/ha. Nejvyšší zastoupení na ploše měla bříza 70 %, která vykazovala vysoký potenciál obnovy a přirůstání a tvořila hlavní podíl horního stromového patra. Smrk, jako cílová dřevina, byl zastoupen ve 24 % z celkového počtu jedinců na ploše. Vyskytoval se pouze v podúrovni a jeho rozmístění v porostu bylo velmi nepravidelné. Umělá obnova smrku vykazovala oproti přirozené obnově vyšší průměrné tloušťky kmene a vyšší hodnotu výčetní kruhové základny.
Vliv intenzity výchovného zásahu na formování březového porostu a růst podsadby jedle bělokoré
Pišlová, Tereza
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit formování přípravného březového porostu a odrůstání podsadby jedle bělokoré. Šetření probíhalo v letech 2015 – 2018 na TVP Skrchov. Plocha byla rozčleněna do 4 variant; bez zásahu – kontrolní, s intenzitou zásahu 30 %, 50 % a jedlový kotlík. V březovém porotu byla hodnocena výčetní tloušťka a její přírůst, velikost výčetní kruhové základny a na základě Shädelinovi klasifikace stromů byli vybráni cíloví jedinci. U podsadeb jedle byla sledována mortalita, tloušťka kořenového krčku, výška, tloušťkové a výškové přírůsty, zdravotní stav a velikost korunové projekce. Nejlepších hodnot dosahoval březový porost s intenzitou zásahu 50 %, kde došlo k reakci na uvolnění po výchovném zásahu. Naopak nejnižší hodnotovou produkci vykazovala plocha břízy bez provedeného výchovného zásahu. Přesto u všech variant byl zaznamenán vysoký štíhlostní kvocient 110 – 120 a nízký podíl živé koruny 33 – 35 %, což poukazuje na sníženou vitalitu a stabilitu březového porostu a vypovídá o pozdě provedeném výchovném zásahu. Nejlépe jedle odrůstala v kotlíku, kde dosáhla nejvyššího tloušťkového i výškového přírůstu a byl zde zjištěn nejlepší zdravotní stav a nejnižší mortalita. Z podsadeb nejlépe odrůstala jedle rostoucí pod březovým porostem bez zásahu a nejhůře odrůstala jedle na variantě s intenzitou výchovného zásahu 50 %.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.