|
|
Review of knowledge on the Mediterranean marine gobies
Chalupecká, Katarína ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Petrtýl, Miloslav (oponent)
Hlaváče sú malé nenápadné ryby, ktoré sa vyskytujú v morskom, brakickom a sladkovodnom prostredí. Tvoria veľmi početnú skupinu a v súčasnosti rozpoznávame viac ako 1700 druhov a približne 260 rodov. Sú celosvetovo rozšírené v pobrežných vodách s výnimkou arktických a antarktických oblastí. Viac ako polovica sa vyskytuje v tropických moriach. V Stredozemnom mori je aktálne známych 60 druhov, ktoré rozpoznávajú štyri typy habitatov: bentický, kryptobentický, hyperbentický a nektonický. Európske hlaváče boli rozdelené do troch odlišných línií. Vo všetkých týchto líniách sú severo-východné atlantické a stredozemné druhy umiestnené spoločne, čo dokazuje spoločný vývoj hlaváčov z týchto dvoch vodných más. V každej tejto európskej línii hlaváča môže byť pozorovaná pestrosť ekologických a biologických vlastností. Nektonický spôsob života sa vyvinul trikrát nezávisle na sebe v priebehu evolúcie. Napriek tomu, že sú druhovo najbohatšia čeľaď rýb v Stredozemnom mori, existuje o nich ešte stále málo informácií. V niektorých prípadoch naše poznatky o geografickom rozšírení sú založené iba na niekoľkých nálezoch. Životnosť a reprodukcia je známa iba u tretiny druhov. Táto práca je zhrnutie zverejnených údajov o hlaváčovitých rybách v Stredozemnom mori. Pre veľkú časť druhov sú v znalostiach mnohých aspektov...
|
|
| |
|
|
Tvarová plasticita velevruba tupého (Unio crassus, Unionidae) v závislosti na lokalitě a velikostních proměnných
Jandáková, Miriam ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Petrtýl, Miloslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tvarovou plasticitou druhu Unio crassus na 12 lokalitách. V práci bylo použito celkem 1129 obrysů, které byly získány z 260 lastur tím, že se analyzovaly jednotlivé zimní růstové linie. Fourierova eliptická analýza se ukázala jako vhodný nástroj pro hodnocení tvaru lastur mlžů. Využití zimních růstových linií prokázalo velký potenciál pro morfometrické analýzy. Výsledky ukazují, že osy PC1 a PC2 (z analýzy hlavních komponent tvarových koeficientů) jsou závislé na růstu. Vliv alometrie byl proto ošetřen hodnocením reziduálních hodnot získaných pomocí zobecněného lineárního modelu (generalized linear model - GLM).Vhodnou kombinací pro obecné ošetření alometrie u mlžů se jeví použití věku a délky a výšky, současně jako vysvětlujících proměnných v GLM modelu. Výsledky ukazují signifikantní rozdíly mezi lokalitami ve všech hodnocených parametrech. Dále byla prokázána statisticky významná odlišnost rychlosti růstu mezi lokalitami. Ukazatele rychlosti růstu jsou také korelované s tvarovými proměnnými. Lokality lze rozdělit na dvě skupiny, které se odlišují svou rychlostí růstu (Bertalanffyho růstovou konstantou, délkou ve třetím roce a délkou relativní na věku a lokalitě). Tyto skupiny se liší zhruba o 10 mm mezi průměrnými délkami. Nejvíce podobné jsou si lokality "Blanice...
|
|
|
Review of knowledge on the Mediterranean marine gobies
Chalupecká, Katarína ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Petrtýl, Miloslav (oponent)
Hlaváče sú malé nenápadné ryby, ktoré sa vyskytujú v morskom, brakickom a sladkovodnom prostredí. Tvoria veľmi početnú skupinu a v súčasnosti rozpoznávame viac ako 1700 druhov a približne 260 rodov. Sú celosvetovo rozšírené v pobrežných vodách s výnimkou arktických a antarktických oblastí. Viac ako polovica sa vyskytuje v tropických moriach. V Stredozemnom mori je aktálne známych 60 druhov, ktoré rozpoznávajú štyri typy habitatov: bentický, kryptobentický, hyperbentický a nektonický. Európske hlaváče boli rozdelené do troch odlišných línií. Vo všetkých týchto líniách sú severo-východné atlantické a stredozemné druhy umiestnené spoločne, čo dokazuje spoločný vývoj hlaváčov z týchto dvoch vodných más. V každej tejto európskej línii hlaváča môže byť pozorovaná pestrosť ekologických a biologických vlastností. Nektonický spôsob života sa vyvinul trikrát nezávisle na sebe v priebehu evolúcie. Napriek tomu, že sú druhovo najbohatšia čeľaď rýb v Stredozemnom mori, existuje o nich ešte stále málo informácií. V niektorých prípadoch naše poznatky o geografickom rozšírení sú založené iba na niekoľkých nálezoch. Životnosť a reprodukcia je známa iba u tretiny druhov. Táto práca je zhrnutie zverejnených údajov o hlaváčovitých rybách v Stredozemnom mori. Pre veľkú časť druhov sú v znalostiach mnohých aspektov...
|
|
|
Ekosystémové služby mokřadů v krajině
Brynychová, Kateřina ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Veronika (oponent)
Cílem této práce je seznámit se a pochopit důležitost ekosystémových služeb, které mokřady plní v krajině. Pouze důkladné pochopení a docenění ekologických funkcí mokřadů v krajině může vést k udržitelnému hospodaření a zajištění ochrany mokřadů. Ekologické funkce mokřadů jsou závislé na přirozených procesech (fyzikálních, chemických a biologických), které se v mokřadech odehrávají. Z nich plynou pro člověka přínosy označované jako ekosystémové služby, jejichž hodnotu si stanovuje člověk.
Mokřad je jedinečný biotop, který tvoří přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem. Vyznačuje se specifickým výskytem organismů, jejichž existence vyžaduje ke své prosperitě trvalý účinek povrchové vody nebo alespoň velmi vysoké hladiny podzemní vody.
V práci je zaměřena pozornost na funkci mokřadů v hydrologickém režimu krajiny, při hromadění živin, produkci biomasy, stabilizaci břehů, ochraně proti erozi, krajinotvorné činnosti vodních toků a na jejich úlohu při tlumení průběhu povodní, v disipaci energie a stabilizaci mikroklimatu. Je zde zmíněn i kulturní a historický význam mokřadů. Mokřady jako domov mnoha druhů flóry i fauny obohacují významným způsobem biodiverzitu české krajiny.
Všechny přirozené mokřadní lokality v České republice jsou v současné době nějakým způsobem ovlivněny lidskou činností. Z velké většiny jsou poškozené, především v důsledku intenzivní zemědělské činnosti. Z těchto důvodů by mělo docházet k integraci mokřadů do zemědělské krajiny.
O významu mokřadů na jedné straně a jejich vážném ohrožení na straně druhé svědčí i mezinárodní úmluva na ochranu mokřadů, tzv. Ramsarská úmluva. Nejvýznamnější mokřady České republiky jsou zapsány v seznamu mokřadů mezinárodního významu podle Ramsarské konvence.
|
|
|
Vývoj kvality povrchových vod na území ČR
Boháčová, Tereza ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Předkládaná bakalářská práce na téma Vývoj kvality povrchových vod na území ČR má za cíl seznámit čtenáře s historickým vývojem a současným stavem jakosti povrchových vod v České republice. Metodikou práce je vytvoření literární rešerše z dostupné vědecké literatury, kde kromě ní jsou důležitým zdrojem zejména Zprávy o hodnocení jakosti povrchových vod v jednotlivých povodích. V první části práce je stručně popsaná hydrologická síť ČR a základní ukazatelé jakosti vody. Druhá část práce se zabývá vývojem kvality povrchových vod v jednotlivých povodích. Část práce je věnována také legislativním opatřením v oblasti ochrany povrchových vod.
V minulém století bylo znečištění povrchových vod považováno za jeden z nejvýraznějších problémů životního prostředí u nás. Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových byly čištěny nedokonale a v mnoha případech nebyly čištěny vůbec. Z tohoto důvodu, a také kvůli intenzivnímu rozvoji průmyslu, byly povrchové vody vystaveny nadměrnému znečištění. K výraznému zlepšení jakosti povrchových vod došlo až po roce 1989, a to zejména díky omezení vypouštění kontaminujících látek, výstavbě či intenzifikaci čistíren odpadních vod a kanalizací. Jakost našich toků byla po roce 1989 více ohrožena hlavně povodněmi v letech 1997 a 2002, kdy docházelo k častým výpadkům čistíren odpadních vod a únikům nebezpečných látek z průmyslových výrob.
Hlavním zjištěním této práce je fakt, že kvalita našich povrchových vod je na mnohem lepší úrovni, než v minulém století. Nicméně je třeba nadále věnovat pozornost menším tokům, které jsou ohroženy vypouštěným znečištěním z obcí, které stále nemají své vlastní čistírny odpadních vod.
|
|
|
Invazivní druhy ryb na území ČR
Kozlovcev, Jiří ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Souhrn
Tato bakalářská práce se zabývá invazivními druhy ryb, které jsou schopny ovlivňovat naši původní ichtyofaunu a legislativou, která tuto problematiku obsahuje.
V prvních kapitolách práce je vysvětlena otázka ekologické biodiverzity, dále pak průběhu zavlékání nepůvodních druhů ryb na naše území, kterou představuje introdukce
s návazností na aklimatizaci, potažmo na úplnou naturalizaci.
Další část práce je věnována podrobné charakteristice invazivních druhů ryb, které představují aktuální hrozbu pro naše původní druhy ryb. V této kapitole je popsán karas
stříbřitý (Carassius gibelio), střevlička východní (Pseudorasbora parva), sumeček americký
(Ameiurus nebulosus) a hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus).
Mezi nepůvodní druhy ryb nesoucí předpoklady pro invazivní průnik do českých vod,
byly zařazeny druhy z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae), tedy hlavačka mramorovaná
(Proterorhinus marmoratus), hlaváč Kesslerův (Ponticola kessleri), hlaváč lysohrdlý (Neogobius gymnotrachelus) a hlaváč říční (Neogobius fluviatilis). Z čeledi
hlavačkovcovitých (Odontobutidae) byl do této kategorie zařazen i hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii).
V kapitole invazivních druhů v minulosti jsou charakterizovány celkem dva druhy,
slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus) a koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus), u
kterých jejich průnik do českých vod sice nesl známky invazivnosti, ovšem postupem času
došlo spíše k úbytku jejich počtů.
Závěrečná část práce je věnována legislativním opatřením, které se týkají introdukce
nepůvodních druhů ryb na naše území.
Příloha pak obsahuje fotografickou dokumentaci jednotlivých druhů ryb.
|
|
|
Kvalita vody ve vodárenských nádržích a možné zdroje znečištění
Slabá, Nela ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první části je seznámení s tématem práce a popis základnách pojmů, druhou část tvoří hydrologická síť České republiky. Je zde popis nejdůležitějších vodních nádrží na jednotlivých Povodích ČR, kterých je 5, a rozdělení na jednotlivé závody. U každé vybrané nádrže je hydrologický a technický popis a grafické znázornění vyhovujících profilů v období 2009-2014. U Povodí Vltavy je popsáno VD Švihov, VD Římov a VD Hracholusky. U Povodí Labe je VD Vrchlice a VD Josefův důl. Na Povodí Ohře je ve správě VD Horka, VD Přísečnice a VD Chřibská Kamenice. Povodí Odry spravuje VD Kružberk a Povodí Moravy VD Vír I., VD Karolinku a VD Opatovice. Dále je v této části legislativa vztahující se ke kvalitě pitné vody, popis ukazatelů, požadavky na kvalitu a spotřeba vody v ČR. Třetí část se zabývá problematikou znečištění, zdroje znečištění a je zde hlavně zmíněna eutrofizace. Ve čtvrté části je práce zaměřena na vliv klimatu na kvalitu pitné vody. Závěr zhodnocuje momentální stav kvality pitné vody v ČR, kdy lze závěrem říci, že kvalita se stále zvyšuje díky poklesu bodového znečištění a stále lepší technologií čištění vod.
|
|
|
Nelegální, nehlášený a neregulovaný rybolov: vývoj a současný stav
Neuwirthová, Veronika ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Koleška, Daniel (oponent)
Hlavním tématem této bakalářské práce je nelegální, nehlášený a neregulovaný rybolov. Cílem je poukázat na tuto problematiku a poskytnout základní informace o nelegálním, nehlášeném a neregulovaném (NNN) rybolovu. Každý rok je v rámci NNN rybolovu vyloveno mezi 11 a 26 miliony tun ryb, což může představovat až jednu třetinu celkového ročního rybího úlovku. Tato čísla dokládají, že se jedná o velice závažný problém.
První kapitola je věnována obecnému popisu NNN rybolovu. Je v ní vysvětleno několik termínů důležitých pro orientaci v této problematice, jako je nechtěný úlovek nebo regionální organizace pro řízení rybolovu. Dále je zde analyzována ekonomická stránka NNN rybolovu, v níž je vysvětlena motivace rybářů k podílení se na NNN rybolovu. Také je zde zmíněna problematika udržitelné využitelnosti světových oceánů. Pokud bude komerční rybolov probíhat nadále stejným tempem, existuje reálná hrozba, že během následujících několika desítek let dosáhne úbytek mořských ryb kritické úrovně.
Ve druhé kapitole jsou popsány hlavní druhy rybářských zařízení a metody rybolovu, které jsou nejčastěji používány rybáři po celém světě. Rybářská zařízení jsou zde kategorizována a detailně popsána, u některých jsou přiloženy názorné ilustrace.
Třetí kapitola zkoumá vývoj mezinárodního mořského práva, které se vyvíjelo během tří konferencí OSN o mořském právu a také výsledné rozdělení mořských vod do zon. Závěrem se věnuje současným možnostem boje proti NNN rybolovu. Předkládá některé zvažované možnosti a návrhy, jak lze bojovat proti NNN rybolovu: zákaz některých nehumánních rybolovných zařízení, zvýšení pokut a trestů pro všechny, kteří se zapojují do NNN rybolovu, nebo také založení registru, v němž budou vedeny informace o všech velitelích rybolovu.
|
|
|
Chov delfína skákavého (Tursiops truncatus) v zajetí
Šablaturová, Tereza ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Práce je zaměřena na fyzické a behaviorální aspekty chovu delfína skákavého (Tursiops truncatus) v zajetí.
Úvodem je v práci rozepsáno aktuální taxonomické zařazení druhu, stručně je popsán fylogenetický vývoj a základní biologie druhu, včetně hrozeb vyplývajících z interakcí s lidským druhem.
Hlavní část práce se pak zabývá historií chovu, stručným výčtem parků chovajících delfíny skákavé s popisem vždy několika zástupců chovných zařízení na jednotlivých kontinentech, technické aspekty chovu delfína skákavého v zajetí a požadavky na chov. Jsou zde také uvedeny požadavky na výživu a výcvik, stručný výčet onemocnění, metody diagnostiky onemocnění, a metody eutanazie chovaných jedinců.
Je podstatné si uvědomit, že i když jsou dnes delfinária na vysoké technické úrovni a trenéři mají o svých svěřencích více informací než kdykoliv v minulosti, přesto jsou delfíni ukazování spíše pro pobavení veřejnosti, ochrana, výzkum, a péče je často až na místě druhém.
V závěru práce je proto nastíněn vztah veřejnosti k delfináriím a akváriím a uveden stručný výčet organizací, které zajišťují ochranu druhu v zajetí.
|
host ::
RSS.