|
|
Použití přenosného XRF spektrometru pro hodnocení kvality vápencové suroviny a odhad zásob na ložisku Mořina - východ (Velká Amerika)
Pechar, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Knesl, Ilja (oponent)
Předkládaná diplomová práce přináší posouzení potenciálu ložiska Mořina - východ (Velká Amerika), jako surovinové rezervy za ložisko Kozolupy-Čeřinka. Důvodem zpracování této práce je omezená životnost zásob na ložisku Kozolupy-Čeřinka (cca. 11 - 14 let) neumožňující naplnit požadavek zajištění produkce vápenců pro odsiřování kouřových plynů pro ČEZ až do roku 2035. Cílem této práce bylo proto shrnout všechny dosavadní poznatky o ložisku, definovat předpokládané technologické parametry suroviny a posoudit možnost jejího využití pro odsiřování kouřových plynů. Zvláštní pozornost byla věnována studiu rozsahu a příčin dolomitizace vápenců, neboť zvýšený obsah Mg snižuje kvalitu suroviny. V práci je též navrženo několik možných variant těžebního záměru a výpočtu zásob. Na základě mikroskopických pozorování lze na lokalitě Velká Amerika rozlišit dva typy dolomitu: diagenetický a epigenetický. Diagenetický dolomit vznikal při mělkém pohřbení společně s rekrystalizací vápnitého kalu při teplotách do 50 řC. Teploty homogenizace primárních fluidních inkluzí v epigenetickém dolomitu jsou v rozpětí 76 - 92 řC (vzorek A9) a 63 - 88řC (vzorek A25). Skutečná teplota vzniku těchto inkluzí byla patrně jen nepatrně vyšší (max. o cca 15 řC) než změřené teploty homogenizace. Na základě teplot homogenizací fluidních...
|
|
|
Použití přenosného XRF spektrometru pro hodnocení kvality vápencové suroviny a odhad zásob na ložisku Mořina - východ (Velká Amerika)
Pechar, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Knesl, Ilja (oponent)
Předkládaná diplomová práce přináší posouzení potenciálu ložiska Mořina - východ (Velká Amerika), jako surovinové rezervy za ložisko Kozolupy-Čeřinka. Důvodem zpracování této práce je omezená životnost zásob na ložisku Kozolupy-Čeřinka (cca. 11 - 14 let) neumožňující naplnit požadavek zajištění produkce vápenců pro odsiřování kouřových plynů pro ČEZ až do roku 2035. Cílem této práce bylo proto shrnout všechny dosavadní poznatky o ložisku, definovat předpokládané technologické parametry suroviny a posoudit možnost jejího využití pro odsiřování kouřových plynů. Zvláštní pozornost byla věnována studiu rozsahu a příčin dolomitizace vápenců, neboť zvýšený obsah Mg snižuje kvalitu suroviny. V práci je též navrženo několik možných variant těžebního záměru a výpočtu zásob. Na základě mikroskopických pozorování lze na lokalitě Velká Amerika rozlišit dva typy dolomitu: diagenetický a epigenetický. Diagenetický dolomit vznikal při mělkém pohřbení společně s rekrystalizací vápnitého kalu při teplotách do 50 řC. Teploty homogenizace primárních fluidních inkluzí v epigenetickém dolomitu jsou v rozpětí 76 - 92 řC (vzorek A9) a 63 - 88řC (vzorek A25). Skutečná teplota vzniku těchto inkluzí byla patrně jen nepatrně vyšší (max. o cca 15 řC) než změřené teploty homogenizace. Na základě teplot homogenizací fluidních...
|
|
|
Ložiska vzácných zemin ve světě a jejich indicie v České republice
Pechar, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Přikryl, Richard (oponent)
Kovy vzácných zemin představují novou strategickou surovinu (tzv. surovinu 21. století), jejíž ekonomický význam výrazně vzorstl během několika posledních let. V současné době jsou nezbytné pro výrobu moderní elektrotechnologie či pro využívání obnovitelných zdrojů (např. jako permanentní magnety pro generátory větrných turbín). Dále se využívají v metalurgii, sklářském a automobilovém průmyslu (nosiče katalyzátorů). Prvky vzácných zemin jsou obsaženy ve více než 200 minerálech, avšak jen několik z nich je ekonomicky významných. Z výšené akumulace těchto prvků se váží především na ložiska vyvřelých peralkalických hornin, karbonatitů, rozsypů a lateritů. Největším světovým vývozcem této komodity je Čína, na kterou v současnosti připadá 97% světové produkce. Čína získává vzácné zeminy především z ložiska Bayan Obo, které samo o sobě představuje 70% světových zásob této suroviny. Díky vysoké poptávce po této komoditě jak v Číně, tak i ve světě, zavedla čínská vláda nové cenové tarify a regulaci exportu. V roce 2011 dosahovala světová produkce 133000 t oxidů vzácných zemin, přičemž podle předpokladů, bude poptávka v roce 2015 činit až 210000t oxidů vzácných zemin. Vzhledem k uvedenému stavu se roste v současné době zájem vyspělých ekonomik o zajištění nových zdrojů této suroviny mimo Čínu.
|
|
|
Závěrečná zpráva o řešení projektu v programu Trvalá prosperita MPO v roce 2006-2007
Myslil, V. ; Stibitz, M. ; Jiráková, H. ; Fritschová, L. ; Šafanda, Jan ; Burda, J. ; Brož, K. ; Karous, M. ; Landa, I. ; Procházka, M. ; Gregor, P. ; Wolfbauer, J. ; Kalaš, P. ; Motlík, J. ; Alinče, Z. ; Spudil, J. ; Pechar, T. ; Mužák, J. ; Sciranková, L.
Projekt řešil možnosti využití litoměřické geotermální struktury. Tato struktura byla vytipována jako vhodná na základě studií geotermálních poměrů českého masívu na území naší republiky.
|
host ::
RSS.