|
|
Petržalka – udržitelné město
Pružincová, Mária ; Pech, Zbyněk (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Celý svet sa snaží dosiahnuť uhlíkovú neutralitu. Mitigačné opatrenia a kompenzácie uhlíkovej stopy sú vo vyspelej spoločnosti top témou politických summitov. Ak však chceme myslieť na budúce generácie, musíme hovoriť o udržateľnosti. Ako dosiahnuť, aby uhlíková neutralita bola udržateľná a teda, aby kroky, ktoré pre to robíme, mali dlhodobý pozitívny dopad a neboli to len dočasné záplaty na deravý systém? Dávno vieme, že nestačí namontovať solárne panely na strechy. Nestačí budovať nové štvrte založené na modernom nízkoemisnom princípe. Musíme sa venovať najmä rozvoju toho, čo sme už vybudovali a do čoho sme už vložili nemalé množstvo energie a zdrojov. Panelové sídliská sú špecifickou sídelnou štruktúrou, ktorá sa stala neodmysliteľnou súčasťou obrazu miest nášho regiónu. Prefabrikáciou vznikli typizované prvky a objekty, ktoré sú ich charakteristickým prejavom, no každé sídlisko má aj svoje nezameniteľné špecifiká. Rozvoj Petržalky bol dlhodobo neregulovaný. Zatiaľ, čo na periférii vznikajú nové štvrte s tisíckami nových obyvateľov, rozvoj vnútorného mesta, až na pár výnimiek, stagnoval. Práve v tejto oblasti je ukrytí najväčší potenciál. Diskusie o osude panelových sídlisk sa posunuli od radikálnej humanizácie cez ich asanáciu až po zachraňovanie ich architektonických hodnôt. Dnes sa musíme posunúť ešte ďalej. V dobe klimatickej krízy a nedostatku zdrojov je nevyhnutné myslieť aj na udržateľnosť znižovanie globálneho otepľovania. Cieľom Manuálu Udržateľného Rozvoja je vytvorenie súboru opatrení, ktoré budú viesť Petržalskú lokalitu Dvory IV k environmentálne a spoločensky udržateľnému rozvoju. Navrhované opatrenia sú výsledkom analytickej práce založenej na kvalitatívnom výskume a rešerši odbornej literatúry. Základným kameňom manuálu je stanovenie problémov riešeného územia. Problémy som vymedzila na základe pozorovaní a vedenia rozhovorov s obyvateľmi in situ. Na získanie hlbšej perspektívy pri riešení vytýčených problémov som diskutovala s odborníkmi, ktorých špecializácia súvisí s danou tematikou.
|
|
|
Územní studie „Zbrojovka“
Glötzerová, Kateřina ; Pech, Zbyněk (oponent) ; Herzan, Radovan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá revitalizací bývalého zbrojního podniku - Zbrojovka Brno, který se nachází v městské čtvrti Zábrdovice . Areál je vymezen ze západu řekou Svitavou, z východu železniční tratí a z jihu ulicí Lazaretní. Cílem návrhu bylo vytvořit ze zpustošeného brownfieldu fungující městský organismus, který by neprohluboval problémy ve svém okolí, ale naopak přispíval k jejich řešení.
|
|
|
Územní studie „Zbrojovka“
Šírek, Michal ; Pech, Zbyněk (oponent) ; Herzan, Radovan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problémem jednoho z největším brněnských brownfieldů, areálu bývalé továrny na výrobu zbraní, Zbrojovky Brno. Výsledným řešením je revitalizace území na atraktivní městskou strukturu nabízející různorodé prostory pro seberealizaci široké skupiny nejen stálých rezidentů, ale i dočasných návštěvníků. Z urbanistického hlediska je území rozděleno na klidovou zónu podél břehů řeky Svitavy, určenou pro bydlení, rekreaci a odpočinek; centrální část se smíšenými plochami pro obchod, služby a bydlení; a v neposlední řadě administrativní část podél železniční trati separující obytnou část od hluk emitujícího železničního tělesa. Z architektonického hlediska dochází k symbiotickému spojení historického odkazu průmyslových staveb se současným pojetím moderní architektury v jeden funkční celek.
|
|
|
Jezero pod Petrovem - architektonicko urbanistická studie dostavby prostoru v cípu ulic Biskupská a Petrov s vazbou na brněnské podzemí
Zdražilová, Jana ; Pech, Zbyněk (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Idea řešení Petrov je kamenný ostroh v jihozápadní části Brna. Pozoruhodný sklep, který se nachází na řešeném pozemku, je pravděpodobně středověký a je převážně vytesaný ve skále. Navržená budova je pokračovatelkou skály, vyrůstá na povrch, kde krystalizuje a pozvolna se zvyšuje i rozšiřuje směrem od Šilingrova náměstí ke katedrále sv. Petra a Pavla. Dalším prvkem je voda, která prýští ze zvětralé diabasové skály na povrch, a to díky puklinovým pramenům, které se tu vyskytují. Tak vzniká jezero pod Petrovem. V budově se promítá motiv vody i v interiérech. Pro stavbu jsou charakteristické výhledy, které umožňuje jedinečná poloha pozemku. Byla navržena tak, aby jich bylo co nejvíce využito. Z terasy, kavárny a také víceúčelového sálu jsou výhledy na katedrálu i Zelný trh a kašnu Parnas. Umístění funkcí 1) Zájmové aktivity= více lidí= více života. Na tomto místě stávala už od poloviny 14. století jedna z nejstarších škol v Brně. Proto tuto funkci, i když v poněkud pozměněné podobě, chci na místě zachovat. Navrhuji jednu třídu a víceúčelový sál, který může sloužit například pro výuku tance nebo v denní době, kdy nebude využíván, může být pronajímaný pro komerční účely. 2) Vchod do podzemí do středověkého sklepa vytesaného ve skále, který se pod pozemkem nachází. Ve sklepě jsou dvě činné studny, které v dnešní době neustále prostor zaplavují. Voda bude čerpána na terasu, kde vytvoří jezírko. Celý prostor bude sloužit jako malá galerie. 3) Kavárna, cukrárna se nachází na velice atraktivním místě s atraktivními výhledy. Přilehlá terasa bude sloužit jako letní zahrádka, ale veřejností může být využívaná po celý rok.
|
|
|
Prázdné urbánní monumenty – aktivace zhlaví Pražského viaduktu v Brně urbanisticko-architektonická studie
Slouková, Hana ; Pech, Zbyněk (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je urbanisticko - architektonická studie lokality podél železničního viaduktu v Brně na severním okraji čtvrti Trnitá. Cílem je propojení historického jádra města Brna s doposud zanedbaným územím v okolí stávajícího fragmentu viaduktu. Podkladem a východiskem je analýza všeobecně o problematice území v post – industriálních městech. Prostřednictvím rehabilitace současných industriálních staveb a doplněním hmotové struktury je vybrané území začleněno do organismu města s důrazem na zvýšení prostupnosti území a vytvoření kvalitních veřejných prostor.
|
|
| |
|
|
Management postindustriálního vývoje
Pokorný, Filip ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Pech, Zbyněk (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Tématem této práce je “Management postindustriálního vývoje”. Cílem práce je nalezení podpůrných prostředků pro rozvoj postindustriálního území v ČR. Tyto podpůrné prostředky byly hledány v zemích EU, které mají bohaté zkušenosti s regenerací postindustriálního území. Jako nejvhodnější byla vybrána Spolková republika Německo s koncentrací na oblast kolem města Lipska a Spojené Království Velké Británii a Severního Irska, kde jako stěžejní oblast byla zvolena oblast kolem Manchesteru. Následně byl analyzován jak legislativní rámec prostorového plánování, tak konkrétní nástroje podpory regenerace území v těchto zemích a v neposlední řadě také konkrétní postupy v regeneraci konkrétních měst. Jako další nástroje podpory byly prozkoumány certifikační nástroje hodnocení indikátorů udržitelného rozvoje a jejich možný podpůrný vliv na regeneraci postindustriálního území. Výše uvedené bylo dáno do souvislosti se čtyřmi konkrétními příklady deprivovaného postindustriálního území v ČR. Tyto čtyři příklady pokrývají širokou škálu typických příkladů českých deprivovaných postindustriálních území a jejich typické problémy při jejich regeneraci. Na základě těchto příkladů jsou doporučeny k přebrání vytipované vhodné zahraniční nástroje podpory regenerace území.
|
|
| |
|
|
Prázdné urbánní monumenty – aktivace zhlaví Pražského viaduktu v Brně urbanisticko-architektonická studie
Slouková, Hana ; Pech, Zbyněk (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je urbanisticko - architektonická studie lokality podél železničního viaduktu v Brně na severním okraji čtvrti Trnitá. Cílem je propojení historického jádra města Brna s doposud zanedbaným územím v okolí stávajícího fragmentu viaduktu. Podkladem a východiskem je analýza všeobecně o problematice území v post – industriálních městech. Prostřednictvím rehabilitace současných industriálních staveb a doplněním hmotové struktury je vybrané území začleněno do organismu města s důrazem na zvýšení prostupnosti území a vytvoření kvalitních veřejných prostor.
|
|
|
Management postindustriálního vývoje
Pokorný, Filip ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Pech, Zbyněk (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Tématem této práce je “Management postindustriálního vývoje”. Cílem práce je nalezení podpůrných prostředků pro rozvoj postindustriálního území v ČR. Tyto podpůrné prostředky byly hledány v zemích EU, které mají bohaté zkušenosti s regenerací postindustriálního území. Jako nejvhodnější byla vybrána Spolková republika Německo s koncentrací na oblast kolem města Lipska a Spojené Království Velké Británii a Severního Irska, kde jako stěžejní oblast byla zvolena oblast kolem Manchesteru. Následně byl analyzován jak legislativní rámec prostorového plánování, tak konkrétní nástroje podpory regenerace území v těchto zemích a v neposlední řadě také konkrétní postupy v regeneraci konkrétních měst. Jako další nástroje podpory byly prozkoumány certifikační nástroje hodnocení indikátorů udržitelného rozvoje a jejich možný podpůrný vliv na regeneraci postindustriálního území. Výše uvedené bylo dáno do souvislosti se čtyřmi konkrétními příklady deprivovaného postindustriálního území v ČR. Tyto čtyři příklady pokrývají širokou škálu typických příkladů českých deprivovaných postindustriálních území a jejich typické problémy při jejich regeneraci. Na základě těchto příkladů jsou doporučeny k přebrání vytipované vhodné zahraniční nástroje podpory regenerace území.
|
host ::
RSS.