|
|
Integrace dětí vychovávaných mimo rodinu do společnosti
PEŘINOVÁ, Eva
Tato diplomová práce s názvem Integrace dětí vychovávaných mimo rodinu do společnosti se zabývá životními příběhy mladých dospělých, kteří opustili dětský domov. Hlavním cílem práce je zjistit osudy mladistvých, kteří opouštějí náhradní rodinnou péči. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a empirickou. V teoretické části práce je popsána problematika rodiny z hlediska její typologie, funkčnosti a sanace rodiny. Dále se zabývá systémem náhradní rodinné péče, včetně ústavní péče a jejích úskalí, odchodem z ústavní péče a souvisejícími problémy při vstupu do samostatného života. Ve stručnosti jsou zde také popsány projekty napomáhající integraci mladých jedinců do společnosti při odchodu z ústavní péče. Empirická část práce byla zpracována kvalitativní metodou. Data byla získána metodou dotazování, přičemž byla využita technika narativního rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo deset dospělých lidí, kteří vyrůstali v dětském domově v Jihočeském kraji a mají zkušenosti s odchodem z domova. Data byla zpracována pomocí softwaru ATLAS.ti, bylo provedeno otevřené kódování a následná kategorizace dat. Z výzkumu vyplynulo, že mladí jedinci opouštějící dětský domov ve velmi mladém věku mají problémy při vstupu do samostatného života především v oblasti hospodaření s financemi, zaměstnání, bydlení a vytváření sociálních sítí. I přes přípravu, která probíhá v dětském domově je pro ně obtížné uspět v tak mladém věku mimo dětský domov bez podpory někoho blízkého, který by jim mohl být nápomocný při řešení obtížných i každodenních starostí. Práce by mohla posloužit laické veřejnosti, zajímající se o tuto problematiku, protože obsahuje stručný nástin teoretických informací. Dále by mohla být využita jako informační zdroj pro organizace s touto cílovou skupinou, neboť mapuje základní problémy a potřeby této cílové skupiny.
|
|
|
Ochranné známky s dobrým jménem ve světle rozhodovací praxe EU
Peřinová, Eva ; Pítra, Vladimír (vedoucí práce) ; Růžička, Michal (oponent)
Rigorózní práce "Ochranné známky s dobrým jménem ve světle rozhodovací praxe EU" podává ucelený výklad o dané problematice, přičemž je zaměřena zejména na analýzu judikatury Soudního dvora Evropské unie, která má zásadní vliv na rozhodovací praxi v České republice. V úvodní části práce pojednává o postavení ochranné známky Společenství v rámci českého a mezinárodního systému známkoprávní ochrany, obsahuje pojednání o soukromoprávních aspektech ochranné známky jako takové a zabývá se procesní stránkou věci. Dále se věnuje výkladu problematických pojmů včetně jiných interpretačních nejasností a tzv. příbuzným tématům, kdy se jedná se o porovnání s institutem známky "obecně známé" a o pojednání o "zvýšené rozlišovací způsobilosti" a "známkové řadě". Stěžejním pilířem předmětné práce je rozbor čl. 8 odst. 5 Nařízení (protějšek ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) a e) zákona o ochranných známkách) a jeho kumulativních podmínek pro úspěšné uplatnění ochranné známky s dobrým jménem. Zejména je zde obsažena analýza jednotlivých forem zásahů do práv z předmětné ochranné známky v podobě těžení z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména a újmy na nich, a to ve světle rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie a Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu, vše rovněž v procesněprávních souvislostech. Práce se v...
|
|
|
Stigmatizace osob s duševní poruchou
PEŘINOVÁ, Eva
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Stigmatizace osob s duševní poruchou. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám duševním zdravím, duševními poruchami a jejím rozdělením dle MKN 10, historií péče o duševně nemocné, postavením psychicky nemocných ve společnosti. Zaměřuji se také na sociální práci s lidmi s duševním onemocněním a na stigmatizaci duševně nemocných. Cílem výzkumné části této bakalářské práce je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou osoby trpící duševní poruchou stigmatizovány. Dalším cílem je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou stigmatizováni sociální pracovníci, kteří pracují s lidmi s duševním onemocněním. Praktická část práce je zpracována kvalitativní metodou. Pro tuto práci byla využita metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Polořízené rozhovory byly vedeny se dvěma zaměstnanci a čtyřmi uživateli Domina služby pro osoby s duševním onemocněním při Městské charitě České Budějovice (dále jen Domino). Uživatelé i pracovníci Domina byli vybráni účelovým kvótním výběrem. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad zaměstnanců Domina byla ochota spolupracovat a praxe v oboru minimálně dva roky. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad uživatelů Domina byla ochota spolupracovat a doba onemocnění minimálně pět let. Z výsledků rozhovorů s uživateli vyplynulo, že využívání této sociální služby uživatelům pomáhá a doporučili by ji dalším lidem s podobnými problémy. Dále bylo z rozhovorů patrné, že tito uživatelé se potýkají s různými obtížemi, které jim znesnadňují život. Od dvou ze čtyř komunikačních partnerů se odvrátila i rodina a přátelé. Výsledky výzkumu poukazují na to, že jeden z uživatelů nepociťuje stigmatizaci v žádné oblasti života, dva uživatelé se cítí stigmatizovaní jen v některých oblastech života a jeden dotazovaný spatřuje stigmatizaci téměř ve všech oblastech svého života. Z výsledků rozhovorů se zaměstnankyněmi vyplynulo, že práce s touto cílovou skupinou s sebou přináší různé klady i zápory, ale jedna z komunikačních partnerek žádné klady v této práci nenachází. V organizaci se snaží pracovat se stigmatizací a destigmatizací, snaží se tuto sociální službu prezentovat na veřejnosti, aby se veřejnost seznámila s touto cílovou skupinou. Ani jedna z komunikačních partnerek se necítí stigmatizována v žádné z oblastí života. Dle jejich názoru je tomu tak proto, že veřejnost neví, s jakou cílovou skupinou pracují. Komunikační partnerky si myslí, že osoby s duševní poruchou jsou v naší společnosti stigmatizovány. Znají některé mýty a předsudky, které v naší společnosti o duševně nemocných kolují. Obě se domnívají, že největší podíl na této situaci mají média. Tato práce může sloužit jako zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost v oblasti problematiky stigmatizace osob s duševní poruchou.
|
host ::
RSS.