|
|
Tělesné složení a morfologické asymetrie u fotbalistů a jejich možné rezidua ve fáze návratu po zranění
Pečl, Adam ; Malá, Lucia (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název práce: Tělesné složení a morfologické asymetrie u fotbalistů a jejich možná rezidua ve fázi návratu po zranění Cíl práce: Cílem práce bylo identifikovat změny tělesného složení a výskyt morfologických asymetrií a délku období rezidua po zranění předního křižního vazu (ACL) u elitních fotbalistů. Metody: Výzkumný soubor tvořili dva elitní dospělí hráči fotbalu. Základní charakteristiky uvádíme v tabulce 2. Hráči byli aktivní v nejvyšších národních soutěžích a jejich tréninkový objem odpovídá 15-23 hodinám za týden. Výběr hráčů byl záměrný. Před samotným měřením jsme zjistili aktuální tělesnou výšku probandů ve stoji s přesností na 1 mm pomocí stadiometru (SECA 242, Hamburg, Německo) a tělesnou hmotnost s přesností na 1 g pomocí digitální váhy (SECA 769, Hamburg, Německo). Pro stanovení tělesného složení jsme použili multifrekvenční bioimpedanční analyzér (Tanita MC-980MA, Tanita Corporation, Japonsko). Vlastní měření trvalo přibližně 120 s, aktuální tělesnou hmotnost k přepočtu nepřímo měřitelných parametrů zaznamenal samotný analyzér s přesností na 1 g. K přepočtu nepřímo měřitelných parametrů byly použity predikční rovnice softwaru zabudovaného v analyzátoru, v módu sportující populace. Zjišťovali jsme: aktuální tělesné složení a jeho změny u sledovaných probandů. Sledovali jsme změnu...
|
|
|
Tělesné složení a morfologické asymetrie u fotbalistů a jejich možné rezidua ve fáze návratu po zranění
Pečl, Adam ; Malá, Lucia (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název práce: Tělesné složení a morfologické asymetrie u fotbalistů a jejich možná rezidua ve fázi návratu po zranění Cíl práce: Cílem práce bylo identifikovat změny tělesného složení a výskyt morfologických asymetrií a délku období rezidua po zranění předního křižního vazu (ACL) u elitních fotbalistů. Metody: Výzkumný soubor tvořili dva elitní dospělí hráči fotbalu. Základní charakteristiky uvádíme v tabulce 2. Hráči byli aktivní v nejvyšších národních soutěžích a jejich tréninkový objem odpovídá 15-23 hodinám za týden. Výběr hráčů byl záměrný. Před samotným měřením jsme zjistili aktuální tělesnou výšku probandů ve stoji s přesností na 1 mm pomocí stadiometru (SECA 242, Hamburg, Německo) a tělesnou hmotnost s přesností na 1 g pomocí digitální váhy (SECA 769, Hamburg, Německo). Pro stanovení tělesného složení jsme použili multifrekvenční bioimpedanční analyzér (Tanita MC-980MA, Tanita Corporation, Japonsko). Vlastní měření trvalo přibližně 120 s, aktuální tělesnou hmotnost k přepočtu nepřímo měřitelných parametrů zaznamenal samotný analyzér s přesností na 1 g. K přepočtu nepřímo měřitelných parametrů byly použity predikční rovnice softwaru zabudovaného v analyzátoru, v módu sportující populace. Zjišťovali jsme: aktuální tělesné složení a jeho změny u sledovaných probandů. Sledovali jsme změnu...
|
|
|
Komparace vytrvalostních schopností tenistů a cyklistů
Pečl, Adam ; Kočíb, Tomáš (vedoucí práce) ; Carboch, Jan (oponent)
Název práce: Komparace vytrvalostních schopností cyklistů a tenistů Cíl práce: Hlavním cílem této práce je porovnání výsledků funkční zátěžové diagnostiky tenistů a silničních cyklistů. Současně je cílem práce zjistit jaké jsou rozdíly ve vytrvalostních schopnostech mezi tenisty a silničními cyklisty. Metoda: V této práci jsme použili zátěžové testy do vita maxima. Tenisté jej absolvovali na běhátku a cyklisté na cyklistickém ergometru. Výsledná data jsou tabulkově zpracována a statisticky vyhodnocena. Pro statické zpracování byly použity aritmetický průměr, směrodatná odchylka a výpočet rozdílu ve formě procent. Výsledky: Výsledky funkční zátěžové diagnostiky v testu na cyklistickém ergometru byli u tenistů a cyklistů rozdílné. Cyklisté dosáhli vyšších hodnot u všech měřených parametrů. Hodnota maximálního příjmu kyslíku se lišila o 29,4%, u srdeční frekvence na hranici aerobního prahu byl rozdíl 7,4%, u srdeční frekvence na hranici anaerobního prahu činil rozdíl 5,4%, u vitální kapacity plic byl rozdíl 14,8% a minutová ventilace se lišila o 8,9%. Rozdíly v hodnotách prokázali lepší vytrvalostní předpoklady u cyklistů než tenistů. Klíčová slova: Tenis, cyklistika, test do vita maxima, vytrvalostní předpoklady
|
host ::
RSS.