|
| |
|
|
Ruské zajetí jako celoživotní profesní inspirace. Válečná léta botanika Josefa Podpěry
Pazdera, David ; Kodera, Pavel
V úvodu studie autoři představují svou pracovní typologizaci životních osudů českých vědců v první světové válce. Následně se pouštějí do analýzy válečných osudů českého, resp. moravského botanika Josefa Podpěry, který je zajímavým příkladem toho, jak se válečný konflikt za určitých okolností může stát významným profesním přínosem. Podpěra prodělal začátek války jako důstojník c. k. domobrany. V březnu 1915 se při pádu pevnosti Přemyšl dostal do ruského zajetí a byl umístěn do východoruského města Ufa, kde se záhy začal systematicky zabývat studiem místní flóry a ruské botaniky, od podzimu 1915 dokonce pod patronátem zdejšího gubernského muzea. Jeho vědeckou činnost v Ufě přerušil až příchod československých legií, do nichž v létě 1918 vstoupil. Pobyt v Ufě dal Podpěrovi pevné základy znalostí ruské přírody a botaniky, na nichž po válce postavil svou velmi úspěšnou kariéru na Masarykově univerzitě v Brně.
|
|
|
Neobvyklý památník obětem Velké války v Obříství na Mělnicku
Pazdera, David ; Kodera, Pavel
V úvodu článku se autoři pokoušejí o základní typizaci pomníků a památníků padlým v první světové válce na území českých zemí. Následně podrobují důkladné analýze vznik a komemorační využívání památníku obětem Velké války v obci Obříství na Mělnicku s cílem zjistit důvody jeho podoby symbolického hřbitova, která značně vybočuje z obvyklých forem těchto staveb. Zjišťují, že příčinou této diference je osoba hlavního inspirátora a organizátora výstavby památníku, jímž byl obřístevský farář Karel Preininger. Postava fundátora památníku je pak dalším nestandardním rysem této stavby, neboť památné stavby padlým se v meziválečném Československu obvykle stávaly symbolem sekularizované ideologie nového státu.
|
host ::
RSS.