Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Poválečné konfiskace na Liberecku v kontextu památkové péče
Pastorková, Šárka ; Vajčner, Jiří (vedoucí práce) ; Uhlíková, Kristina (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat osudem konfiskovaných památek zestátněných podle dekretů prezidenta republiky: č. 12/45 Sb. a 108/45 Sb. na Liberecku. První část se zaměří na kulturně historické prostředí regionu, především odsun obyvatel a problematiku konfiskací ve sledovaném poválečném období obecně. Působení prezidenta Beneše v Londýnském exilu, především dosah jím vydaných dekretů a etablování státních institucí pro záštitu konfiskovaného majetku. Druhá část bude věnována systému péče o konfiskovaný umělecký materiál na příkladech vybraných objektů, zejména významných vil a majetku nuceně vysídlených rodů. Zde bude práce vycházet především z dochovaných dokumentů státních organizací zajišťujících konfiskovaný majetek, jako byly Národní kulturní komise a jí předcházející: Zajišťovací komise, nebo Státní památkový úřad: směrnice, zajišťovací a předávací protokoly, korespondence, apod. Cílem diplomové práce je analýza zajišťování a správy majetku odsunutých obyvatel daného regionu v širším kulturně historickém kontextu. Klíčová slova Liberec, konfiskace, vysídlení Němců, Benešovy dekrety, zajišťování konfiskátů
Zdeněk Wirth a vliv jeho práce na evidenci památek
Pastorková, Šárka ; Vajčner, Jiří (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Petra (oponent)
Úvod bakalářské práce "Zdeněk Wirth a vliv jeho práce na evidenci památek" je věnován osobnosti Zdeňka Wirtha, jako historikovi umění a jednomu ze zakladatelů státní památkové péče v Čechách. Zdeněk Wirth byl činným nejen po stránce odborně - vědecké, ale i po stránce organizační, včetně řízení systému památkové péče na centrální úrovni. Je nastíněno formování jeho budoucích zájmů, zmapování rozsáhlého díla s důrazem na myšlenku soupisů památek. Práce se tedy nezaměřuje pouze na jeho osobnost, ale snaží se zprostředkovat co nejkomplexnější pohled na prostředí a období 1. poloviny 20. století z hlediska památkové péče. Tím je naznačen kontext pro následnou stěžejní část práce, která je věnovaná vyhodnocování vlivu soupisů památek na formování evidencí kulturních památek dle právních předpisů. Strukturována je tak, aby postihla co nejvíce možných aspektů průniku informací od prvních soupisů památek, přes Státní seznamy (zakotvené zákonem č. 22/1958), až po vznik Ústředního seznamu památek (ustanoveného zákonem č. 20/1987).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.