|
|
Determinismus, path-dependence a nejistota pohledem postkeynesovské ekonomie
Máslo, Lukáš ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent) ; Pastoráková, Erika (oponent)
Tato práce je zaměřená na analýzu koncepčně-metodologických problémů zkoumaných v rámci postkeynesovské ekonomie. Autor této práce si klade za cíl předložit řešení problému definice (non)determinismu v deterministických a stochastických systémech a rovněž také stávajících konfuzí ohledně pojetí (ir)reverzibility path-dependent a tradičně-rovnovážných systémů. Problém determinismu/non-determinismu vidí autor jako bytostně spjatý s problémem definice fundamentální nejistoty. Autor dále identifikuje jako klíčové problémy "problém generátoru endogenních šoků" a "problém selection - creation", jejichž vyřešení umožňuje zaujmout stanovisko k platnosti či neplatnosti klasické dichotomie. Autor předkládá Davidsonovu interpretaci ergodicity spolu s O´Donnellovou kritikou této interpretace, a na základě této kritiky a kritiky ze strany Álvareze, Ehntse odmítá autor Davidsonovo zjednodušující schéma, podle kterého neoklasická ekonomie stojí na ergodickém axiomu. Řešení "problému selection - creation" navrhuje autor rozlišením epistemologického a ontologického determinismu na jedné straně, a epistemologického determinismu a epistemologického non-determinismu na straně druhé. Zatímco selection charakterizuje sféru epistemologického determinismu, a tudíž sféru "fundamentální jistoty", creation podle autora charakterizuje sféru epistemologického non-determinismu, a tudíž sféru fundamentální nejistoty. "Problém generátoru endogenních šoků" považuje autor na základě principu kauzality a principu sporu za logický rozpor a řešení vidí v odmítnutí konceptu endogenních šoků. Současně na základě argumentu prvotní příčiny, který vyplývá z principu kauzality, odmítá autor Davidsonovu rétoriku "základního článku neoklasické víry" jako nesmyslnou. V protikladu k Davidsonovi považuje autor fundamentální nejistotu za zásadně epistemologickou, spočívající v naší neznalosti "ultimátního zákona změny", "Božského vzorce". Na rozdíl od O´Donnella, který akcentuje ve svém epistemologickém přístupu k nejistotě prvek epistemologické nejistoty, autor vedle této epistemologické nejistoty zdůrazňuji současně i prvek ontologické jistoty, spočívající ve znalosti existence "Božského vzorce".
|
|
|
Fiskální politika a dluhové krize
Pikhart, Zdeněk ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Eva (oponent) ; Pastoráková, Erika (oponent)
Práce se zabývá problematikou fiskální politiky s akcentem na dluhové krize. Nejprve jsou analyzována specifika datového zachycení vládního sektoru pro účely hodnocení fiskální pozice včetně indikátorů udržitelnosti a je zhodnocena historická reakční funkce fiskální politiky v zemích EU. Navazující část přispívá do diskuse ohledně optimálního nastavení fiskální politiky s akcentem na dluhovou udržitelnost v dlouhém období a dostatečnou míru flexibility v krátkém období, které předchází analýza cyklického očišťování vládního salda, definice fiskálního impulsu a odhad fiskálních multiplikátorů v podmínkách ČR. Práce uzavírá identifikací příčin fiskálních dluhových krizí s následnou analýzou možných cest k řešení již vzniklých fiskálních nerovnováh a zhodnocením vhodnosti vládní konsolidace v podmínkách ČR.
|
|
|
ANALÝZA VYUŽITÍ PPP PROJEKTŮ PŘI ZAJIŠTĚNÍ RESTRIKTIVNÍCH FUNKCÍ STÁTU
Juříček, Petr ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent) ; Pastoráková, Erika (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou financování českého vězeňského systému, resp. zaměřuje se na analýzu možnosti vstupu privátních partnerů do jedné z restriktivní oblasti, které musí stát zajišťovat. V teoretické části se v rámci úvodní kapitoly zabývá možnostmi externího financování veřejných služeb, tedy využitím této formy finančního zajištění u specifické služby restriktivní povahy. Zaměřuje se především na alternativu financování prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP projektů), na které pohlíží jako na součást ucelené problematiky veřejných zakázek. Akcent je kladen na odpovídající definici PPP projektů ze standardně užívaných pojmů tak, aby byla aplikovatelná na oblast funkce a účelu výkonu trestu, a především na dílčí fáze v procesu resocializace. Vzhledem k nulové možnosti posouzení této alternativy v českých podmínkách, jsou poznatky teoretické části čerpány výhradně ze zahraničních vězeňských systémů, charakteristické pro země, ve kterých dominuje anglosaský právní systém. Získané poznatky jsou pak implementovány a konfrontovány se stěžejními pilíři, které představuje oblast bezpečnosti, resocializačního procesu a samotné ekonomické efektivity. V rámci teoretické části je představena případová studie vývoje ekonomických nákladů u tří vybraných amerických věznic, s cílem komparovat odhadnuté a reálné náklady při jejich řízení státním aparátem a formou privátního managementu. Výzkumná část práce využívá data ze Studie proveditelnosti na výstavbu privátní věznice. Na základě těchto údajů byly provedeny příslušné kalkulace prostřednictvím CBA analýzy u standardní formy financování, u varianty DBFO a modelové varianty BOT, která je založena na využití pracovního potenciálu vězněných osob, s cílem zajistit vyšší návratnost finančních prostředků vynaložených do procesu penitenciárního zacházení s odsouzenými. Výsledky navrhované varianty BOT ukázaly, že účast privátního partnera do českého vězeňského systému může být přínosná již samotnou existencí, neboť přinese významný atribut soutěživosti a základní tržní principy. Efektivní pro státní rozpočet může být pouze v případě, kdy dojde k lepšímu nastavení mechanismu hrazení pohledávek za odsouzenými, právě formou pravidelného výdělku odsouzených, což souvisí s maximální snahou vytvořit odpovídající míru zaměstnanosti vězněných osob v České republice.
|
host ::
RSS.