|
|
Život v pražském klášteře sv. Jiří ve středověku
Pacovský, Karel ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent) ; Eben, David (oponent)
Tato disertace pojednává o komunitě benediktinek při kostele sv. Jiří na Pražském hradě od jejího založení kolem roku 970 do 16. století. Na základě detailního studia primárních pramenů (zejména dochovaných klášterních listin, rukopisů, ale i zápisů církevní správy a dalších mimoklášterních zmínek) a s ohledem na výsledky a přístupy současného monasteriologického bádání reviduje dosavadní poznatky i tradovaná klišé, otevírá nové otázky a hledá odpovědi na otázky staré (například benediktinské observance konventu, latinské gramotnosti řeholnic, klauzury či autority nad klášterem). Jako vůbec první odborná práce podrobně zkoumá počet a původ svatojiřských benediktinek, jejich vzdělání, příbuzenské vazby, kontakty i prostorový rámec, který určoval jejich každodennost. Neopomíjí ani širší personál klášterního kostela a podrobněji analyzuje významné konflikty, které ovlivňovaly další směřování komunity.
|
|
|
Svatojiřské abatyše a korunovace českých královen
Pacovský, Karel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá korunovacemi českých královen s důrazem na účast abatyší benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Tento fenomén sleduje v průřezu celých jeho dějin, od první české korunovace v roce 1085 po poslední v roce 1836, a pokrývá tak dlouhé období od středověku přes raný novověk až po práh moderní doby. Cílem práce je objasnit vznik, vývoj a proměny úlohy, která svatojiřským abatyším během korunovačního obřadu připadla a která nemá jinde v Evropě obdoby. Pokouší se také určit, která konkrétní abatyše při které jednotlivé korunovaci asistovala, případně i zjistit podrobnější informace o jejím životě a nastínit situaci kláštera v dané době. K tomu využívá především svědectví dobových pramenů nejrůznější povahy, od letopisů a kronik, přes korunovační řády a popisy, listiny a deníky, po náhrobky a ikonografické prameny. Na základě provedeného výzkumu se ukazuje, že úloha abatyší při korunovacích se v průběhu staletí proměňovala. Zatímco ve středověku spočívala především v doprovodu královny, později se abatyše spolu s pražským arcibiskupem a nejvyšším purkrabím podílela na samotném aktu korunování. Ačkoli bývá za původce této tradice běžně považován Karel IV., je pravděpodobné, že tato zvyklost svými kořeny sahá již do doby přemyslovské. Klíčová slova:...
|
|
|
Fragmentum praebendarum. Komentovaná kritická edice a překlad rukopisu svatojiřských kanovníků ze 14. století
Pacovský, Karel ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Adámková, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rukopisem svatojiřských kanovníků ze 14. století, který je znám pod názvem Fragmentum praebendarum (Praha, Národní knihovna ČR, sign. XIII A 2). Rukopis zmiňuje mnoho osob spojených s kostelem svatého Jiří na Pražském hradě, uvádí detaily z jeho liturgického provozu a zaměřuje se především na svatojiřské kanovníky, jejich povinnosti a příjmy. Od 18. století je proto považován za cenný pramen pro poznání historie svatojiřského kostela a přilehlého kláštera benediktinek, avšak dosud byl dostupný pouze v edici z roku 1785. Předkládaná edice kodexu a jeho vůbec první překlad do češtiny přinášejí identifikaci řady uvedených osob, lokalit i citátů, a tak společně s fyzickým popisem a obsahovým rozborem rozšiřují naše poznání ohledně vzniku samotného rukopisu, každodennosti svatojiřského kostela v pozdním středověku i vztahu mezi mužským společenstvím kanovníků a ženskou komunitou benediktinek, které společně užívaly kostel svatého Jiří uprostřed pražské královské rezidence.
|
|
|
Svatojiřské abatyše a korunovace českých královen
Pacovský, Karel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá korunovacemi českých královen s důrazem na účast abatyší benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Tento fenomén sleduje v průřezu celých jeho dějin, od první české korunovace v roce 1085 po poslední v roce 1836, a pokrývá tak dlouhé období od středověku přes raný novověk až po práh moderní doby. Cílem práce je objasnit vznik, vývoj a proměny úlohy, která svatojiřským abatyším během korunovačního obřadu připadla a která nemá jinde v Evropě obdoby. Pokouší se také určit, která konkrétní abatyše při které jednotlivé korunovaci asistovala, případně i zjistit podrobnější informace o jejím životě a nastínit situaci kláštera v dané době. K tomu využívá především svědectví dobových pramenů nejrůznější povahy, od letopisů a kronik, přes korunovační řády a popisy, listiny a deníky, po náhrobky a ikonografické prameny. Na základě provedeného výzkumu se ukazuje, že úloha abatyší při korunovacích se v průběhu staletí proměňovala. Zatímco ve středověku spočívala především v doprovodu královny, později se abatyše spolu s pražským arcibiskupem a nejvyšším purkrabím podílela na samotném aktu korunování. Ačkoli bývá za původce této tradice běžně považován Karel IV., je pravděpodobné, že tato zvyklost svými kořeny sahá již do doby přemyslovské. Klíčová slova:...
|
host ::
RSS.