|
|
Nástroje k identifikaci a analýze rizik v ošetřovatelské praxi.
PUCHNAROVÁ, Jana
Současný stav: V současné době je v ošetřovatelství velmi důležité využívání nástrojů k identifikaci a analýze rizik, aby se minimalizovalo riziko poškození pacientů, kterému je možné předcházet. Velmi efektivním nástrojem k řešení problému pochybení je analýza možností vzniku a následků selhání FMEA (Failure Mode and Effect Analysis). Jedná se o důležitou preventivní metodu, která určuje možná pochybení a navrhuje preventivní opatření, aby došlo k minimalizaci rizika vzniku chyb. Dalším velmi důležitým nástrojem k řešení problému pochybení je analýza skutečných příčin/kořenů pochybení RCA (Root Cause Analysis).Cíle práce: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké procesy jsou nejrizikovější v ošetřovatelské praxi a jaká nejčastější rizika jsou spojena s výkonem profese sestry. Dalším cílem je popsat systémy způsobu hlášení nežádoucích událostí. Zjistit využití všech metod analýzy rizik sestrami. A posledním cílem bylo popsat intervenční programy prevence pádů. Metodika: Ke zpracování empirické části diplomové práce byla použita kvalitativní metoda výzkumného šetření. Realizace sběru dat byla prováděna pomocí hloubkových rozhovorů. Kvalitativní data byla kódována technikou tužka a papír a následně byla provedena kategorizace dat, stanoveny jednotlivé podkategorie, které byly znázorněny v aplikaci SmartArt. Výzkumný soubor: Rozhovory byly prováděny s hlavní sestrou, manažerkou kvality, vrchní a staniční sestrou z interního, neurologického oddělení a oddělení následné péče. První výzkumné šetření probíhalo v Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. Druhé výzkumné šetření bylo provedeno v Nemocnici Tábor, a.s. a poslední v Nemocnici Písek, a.s. Výsledky: Z výsledků kvalitativního šetření bylo zjištěno, že mezi nejrizikovější procesy patří podávání léků ve formě tabletek, kdy například dochází k záměně léků generiky nebo podání špatné síly léku. Druhým rizikovým procesem je příprava léčiv z koncentrovaných roztoků kália, heparinu či inzulínu. Třetím rizikovým procesem je podávání intravenozních léčiv a infuzních roztoků.Příčinou mnohdy bývá příliš činností sestry najednou. Také nespolupráce pacienta, špatná komunikace s nemocným a jeho rodinou vede ke vzniku rizikových situací. Další závažnou skupinou rizikových procesů jsou překlad pacienta, přesun z lehátka na lůžko či přesun na WC. Dále bylo zjištěno, že nejčastějšími riziky jsou nozokomiální nákazy, pády a dekubity. Za riziko je také uváděna přetíženost sester, nový personál, který se teprve zapracovává. Jsou to zejména zdravotničtí asistenti. Za časté riziko je rovněž považovaná ordinace léčiv lékařem přes počítačový systém, kdy lékař spoléhá na sestru, že na špatnou ordinaci upozorní, ačkoliv to není v jejich povinnostech. Následujícím rizikem je zrušení infekčního oddělení v jedné nemocnici. Pacienti, kteří mají podezření na určitá onemocnění, pak chodí na vyšetření na oddělení. Sestry, které zde pracují, se bojí, že se od nemocného nakazí, mnohdy se u pacientů onemocnění skutečně prokáže. V odpovědích na postup hlášení nežádoucích událostí se respondentky lišily podle jednotlivých nemocnic. Nicméně, veškeré hlášení se dostávají k vedení nemocnice, které je vyhodnocuje. V dotazovaných nemocnicích sestry žádnou metodu analýz rizik nepoužívají. Ani sestry na vedoucích pozicích s jednotlivými metodami nepracují a metodu FMEA neznají. Přímou analýzou se zabývá manažerka kvality, která nejčastěji používá RCA analýzu. Její výsledky se projednávají na poradách sester na oddělení, poradách vrchních sester nebo primářských poradách.U preventivních programů snižující riziko pádů bylo zjištěno, že screening rizika pádů se standardně ve všech nemocnicích provádí u všech pacientů při příjmu, vyjma krátkodobých hospitalizací kratších než 3 dny.
|
|
|
Význam nutriční podpory při léčbě ran
PUCHNAROVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřená na význam nutriční podpory při léčbě ran. Význam nutrice je dnes znám ve všech medicínských odvětvích. V důsledku nesprávné výživy dochází u pacientů ke špatnému hojení ran, a proto by sestra při ošetřování těchto pacientů měla znát důležitost správně vyvážené stravy a správnou péči o hojící se ránu. Díky správné výživě je člověk odolný proti infekci, dochází k lepšímu hojení rány a zlepšuje se léčebný výsledek. Teoretická část bakalářské práce se zabývá významem nutriční podpory, malnutricí, nutričním týmem, perorální podporou, enterální a parenterální výživou. Dále se zaobírá ránami akutními a chronickými, fázemi hojení, faktory ovlivňující hojení a ošetřovatelskou péčí o ránu. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny dva cíle. První cíl si kladl za úkol zjistit, zda sestry znají význam nutriční podpory u pacientů při léčbě ran. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry aktivně přistupují k řešení problematiky nutriční podpory při léčbě ran. V empirické části bakalářské práce byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření a metoda sběru dat pomocí nestandardizovaného dotazníku. Výzkumný soubor se skládal ze směnných sester a staničních sester pracujících na interních, chirurgických odděleních a odděleních následné péče v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s, a Nemocnici České Budějovice a.s. Na dotazník složený z 31 otázek odpovědělo 126 sester. Jeho zpracování statistického šetření bylo provedeno pomocí Microsoft Office Excel 2007. Dotazník s otázkami je uveden v příloze 2. Na podkladě cílů byly stanoveny tři hypotézy. H1: Sestry znají význam nutriční podpory při léčbě ran. H 2: Nutriční podpora je podávána pacientům dle výsledku nutričního screeningu. H 3: Záznam nutriční podpory je prováděn staniční sestrou.
|
host ::
RSS.