|
|
Studie připravenosti zdravotnické záchranné služby na mimořádnou událost s velkým počtem raněných a obětí - dopravní nehoda autobusu
PRUDEL, Ondřej
Diplomová práce se zabývá problematikou připravenosti poskytovatelů zdravotnické záchranné služby (ZZS) v České republice v rámci provádění záchranných a likvidačních prací v místě mimořádné události s hromadným postižením osob na zdraví (hromadné neštěstí), konkrétně při dopravní nehodě autobusu. Nehoda tohoto typu je spojená s vysokým rizikem velkého počtu raněných a obětí a dále pak se zmatečným prvotním voláním na tísňovou linku, kdy zpravidla není známo, kolik osob bylo zraněno. Teoretická část diplomové práce shrnuje vývoj ZZS v ČR, která byla transformována z okresních na krajské ZZS. Během vývoje ZZS byla vytvořena i nová legislativa (zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, včetně všech provádějících předpisů). Ta upravuje nejen činnost ZZS, ale i řešení mimořádných událostí a krizových situací včetně přípravy organizace a řízení zásahu (traumatologický plán). Na základě uvedených legislativních norem vznikla pracoviště krizové připravenosti při ZZS, která mají mimo jiné zodpovědnost za připravenost ZZS na řešení těchto mimořádných událostí, kterými se tato práce zabývá. Praktická část diplomové práce je tvořena sběrem a vyhodnocením dat výše popsané připravenosti u vybraných ZZS v ČR (počet vybraných ZZS byl určen kvalitou jejich informačních zdrojů), rozborem zásahů u autobusových nehod a cvičení simulujících autobusové nehody. Cílem práce je posouzení změny úrovně připravenosti ZZS na mimořádnou událost v časové závislosti spolu s vlivem cvičení a systému přípravy na zvládnutí této události ve 21. století. Současně je porovnáno taktické cvičení s reálným zásahem a vyhodnocení připravenosti ZZS. Zmíněná část práce je u vybraných ZZS doplněna popisem technického a materiálního vybavení ke zvládání mimořádných událostí a vyhodnocením přípravy zaměstnanců formou taktických cvičení (simulace nehody autobusu) - byl detekován vliv cvičení na reálný zásah. Práce zároveň zahrnuje výčet nehodovosti autobusů v období let 2000 - 2011 převzatý z dat dopravní policie ČR, počet raněných a obětí u těchto nehod z dat Ministerstva vnitra - Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru České republiky. Data jsou zpracována graficky, přičemž z nich jasně vyplývá klesající tendence počtu nehod. Dále byla praktická část zpracována metodou analýzy informací z interních zdrojů ZZS (dokumenty a osobní jednání na pracovištích krizové připravenosti - PKP) a zdrojů externích (informační servery, články v odborných časopisech atd.). Na základě analýzy a syntézy spolu s analogií dat byla vyhodnocena celková připravenost ZZS. Z analýzy vyplývá, že na území ČR je ZZS nesjednocená a chybí jí centrální vedení, což způsobuje především materiální rozdílnost vybavení jednotlivých ZZS, rozličnou odbornou a technickou připravenost jejich zaměstnanců pro řešení mimořádných událostí a nejednotnost postupů při zásazích a likvidaci hromadných neštěstí. ?Nejednotnost a nesjednocenost? je způsobena v praxi převážně opomíjenou legislativou, která řeší mimořádné události a hlavně pozdním vznikem zákona o zdravotnické záchranné službě, který bohužel dříve neexistoval. U řešení hromadných neštěstí na hranicích krajů tak může docházet k nežádoucímu antagonismu, v jehož důsledku mohou vznikat nedorozumění a prodlevy mající negativní vliv na provádění přednemocniční neodkladné péče i možné nepříjemné forenzní dopady. Pro porovnání s ostatními státy je v diplomové práci okrajově zmíněno řešení krizové připravenosti v zahraničí. Např. v Polsku, kde se uskutečnilo školení specialistů z řad zasahujících složek, v USA, kde existuje speciální poplachové centrum Medical Alert Center (MAC) k vytvoření záznamové činnosti a zpětné analýzy dané události a v Izraeli, kde mají výbor pro hromadná neštěstí, který se podílí na směrnicích k řešení hromadného neštěstí a případného následného cvičení vztahujícího se k dané události.
|
host ::
RSS.