|
|
Odhad genetické variance užitkových vlastností kapra obecného s cílem předpovědět potenciál selekčního šlechtění v rybničních podmínkách chovu
PRCHAL, Martin
Hlavním cílem této práce bylo prostudovat genetickou varianci užitkových znaků kapra obecného v rybničních podmínkách chovu a na jejich základě odhadnout perspektivy dlouhodobě udržitelného selekčního programu. Ve všech prezentovaných studiích byl použit Amurský lysec (AL) a syntetická linie maďarských lysců (HSM). Většina studovaných užitkových znaků vykázala dostatečnou genetickou varianci (h2 = 0.12 1.0), což ukazuje na dobrý potenciál pro jejich genetické zlepšování s využitím selekčního šlechtění. Navíc se ukázalo, že selekce kapra obecného by měla být v rybničních podmínkách optimálně prováděna po druhém zimování. Zimní období (přezimování) je často kritickým obdobím v chovu kapra. Z tohoto důvodu bylo studováno genetické pozadí znaků, jež mohou mít vliv na přezimování. Nejvyšší pozornost byla věnována obsahu tuku ve svalovině a hmotnosti ryb a jejich dynamice v průběhu zimního a následného třetího vegetačního období. Bylo zjištěno, že selekce na i) nižní obsah tuku před a po zimě, ii) nižší pokles obsahu tuku a hmotnosti těla během zimy, iii) vyšší kondiční faktor mohou vést k obecně lepšímu přežití ryb a také k lepšímu růstu během třetí vegetační sezony. Bohužel přímá selekce na výtěžnost není možná na živých kandidátech. Nicméně morfologické prediktory, které se mohou měřit in vivo, jsou považovány za zajímavou alternativu. Z tohoto důvodu byla zkombinována externí a interní měření z 1553 ryb a pomocí lineární regrese byly předpovězeny log-log reziduály (Logr) výtěžnostních ukazatelů. Bylo zjištěno, že přesnost předpovědi jateční výtěžnosti může být spolehlivá. Z genetické hlediska jsou kombinované modely pro odhad výtěžnosti (h2 = 0.48 0.63) a dokonce i jednotlivé prediktory h2 = (0.34 0.72) vysoce dědivé a příznivě korelované s Logr jatečními výtěžnostmi. Lze tedy říci, že selekce s využitím předpovězených hodnot má zajímavou perspektivu pro genetické zlepšování jateční výtěžnosti kapra obecného. Dále byly studovány genetické parametry obsahu mastných kyselin ve filetě a užitkových vlastností tržního kapra obecného chovaného v polointenzivních podmínkách. Pro analýzu mastných kyselin bylo zpracováno 158 jedinců. Míra dědivosti obsahu tuku ve svalovině, některých skupin mastných kyselin a většiny užitkových znaků byla střední až vysoka (0.23 0.62). Genetické korelace ukázaly, že genetické zlepšování růstu selekčním šlechtěním ve středoevropských podmínkách chovu by bez změny technologie chovu pravděpodobně negativně ovlivnilo kvalitu masa. Nakonec byla využita metoda založená na náhodném sekvenování úseků po štěpení DNA s využitím restrikčních enzymů (tzv. RAD sekvenování). Byly konstruovány středně-husté genetické mapy (12,311 SNPs) a nalezené jedno nukleotidové polymorfismy (SNPs) byly využity pro určení rodičovství a testování účinnosti selekce s využitím těchto markerů (tzv. MAS, marker assisted selection) pro rychlost růstu a odolnost vůči Koi herpes viróze (KHV). Pro růst nebyl identifikován žádný významný lokus (tzv. QTL, quantitative trait locus). Nicméně genomická predikce plemenné hodnoty pro rychlost růstu by mohla překonat selekci založenou na rodokmenu a zvýšila by efektivitu selekce až o 18%. Na druhou stranu byl ve vazebné skupině 44 identifikován poměrně významný QTL pro odolnost vůči KHV vysvětlující přibližně 7% aditivní genetické variance tohoto znaku. Prezentované výsledky v této práci přinášejí další důkazy podporující využití selekčního šlechtění kapra obecného i v tradičních podmínkách rybničního chovu. Je však zřejmé, že technologie chovu kapra bude vyžadovat vhodné úpravy. Skutečný dopad selekčního šlechtění na ekonomiku chovu by měl být navíc ověřen výpočtem realizovaných dědivostí, skutečným genetickým ziskem a celkovým výnosem rybí biomasy geneticky zlepšených populací z jednotky plochy rybníka.
|
|
|
Porovnání biometrických a výtěžnostních ukazatelů kříženců kapra obecného s využitím dvou různých linií Amurského lysce
PRCHAL, Martin
Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnání biometrických a výtěžnostních ukazatelů hybridů kapra obecného s využitím dvou linií Amurského lysce v testu užitkovosti. Při založení testu bylo využito vrcholového křížení, kde byl na mateřské pozici použit Maďarský lysec (M2). Na toto plemeno byli kříženi samci Maďarského lysce M2 (pro produkci čistého plemene), Severského lysce (M72) a dvě linie Amurského lysce (ALP ? vyšlechtěn v Pohořelicích, ALV ? vyšlechtěn ve Vodňanech) a jako kontrolní skupina byl použit hybrid šupinatého fenotypu Ropšínského (ROP) a Tatajského kapra (TAT). Test užitkovosti započal v rybnících (celkem na pěti lokalitách) s polointenzivním způsobem hospodaření vysazením váčkového plůdku (K0) a pokračoval jeho odchovem do tržní velikosti (K3). Po třetím roce testování byl test užitkovosti v rybnících ukončen a u testovaných skupin ryb byly hodnoceny biometrické a výtěžnostní ukazatele. Při celkovém hodnocení výsledků jedlých částí těla (opracovaného trupu a filetů) metodou ANCOVA, nebyl mezi lysými testovanými skupinami ryb zjištěn statistický rozdíl. Výjimku tvořil podíl filetů bez kůže, který byl průkazně vyšší u křížence M2 x ALP vůči plemenu M2, proto bych toto plemeno (M2) ke komerčnímu chovu nedoporučil. Při srovnání mých výsledků s ostatními publikacemi by mohl být pro komerční chov využit hybrid M2 x M72 a taktéž oba hybridi s Amurským lyscem, kteří nejen dosáhli vysoké výtěžnosti jedlých podílů těla, ale i z dřívějších testů byl potvrzen vyšší růst, přežití a odolnost vůči viru KHV.
|
|
|
Porovnání růstu a přežití u vybraných plemen lína obecného
PRCHAL, Martin
Tato bakalářská práce byla zaměřena na porovnání užitkových vlastností růstu a přežití u vybraných plemen lína obecného při užití čistokrevné plemenitby. Nejobjektivněji je možné užitkové vlastnosti jednotlivých plemen posoudit v tzv. testech užitkovosti. Pro tuto práci byla vybrána plemena: Vodňanské (V), Hlubocké (H), Königswartha (Německé - N), Mariánsko-Lázeňské (ML), Rumunské (R) a jako kontrola sloužilo plemeno zlatého lína pro korekci vlivu prostředí na dosaženou hmotnost. Testování započalo selekcí a předvýtěrovou přípravou generačních ryb příslušných plemen vybraných k založení testu. Odchov testovaných skupin ryb probíhal od stádia váčkového plůdku do věkové kategorie L2 v rybnících s polointenzivním způsobem hospodaření. Každé testované plemeno bylo chováno v prvním vegetačním období a v zimním období jen s kontrolní skupinou. Po skupinovém označení (druhé vegetační období) kryogenní metodou se všechny plemena chovala společně ve trojím opakování. Za první testované období se hodnotily reprodukční ukazatele generačních ryb a dále hmotnost a přežití testovaných skupin, v dalších obdobích se hodnotil jen růst a přežití. Reprodukční ukazatele se u samců statisticky nelišily v žádném z parametrů u žádné z použitých statistických metod, u samic byly průkazné rozdíly zaznamenány, ale byly zjištěny vždy jen mezi plemenem Hlubockým a kontrolním plemenem. Po druhém roce testování dosáhlo nejvyšší hmotnosti Mariánsko-Lázeňské plemeno (112,9 ? 44,9 g), tato hmotnost byla statisticky srovnatelná pouze s Německým plemenem. (105,4 ? 32,4 g). Přežití po tomto období se pohybovalo od 70,4 % (Rumunské plemeno) do 84,1 % (Mariánsko-Lázeňské plemeno), u všech plemen byly hodnoty statisticky srovnatelné. Nejlepších užitkových vlastností po druhém roce testování dosáhlo Mariánsko-Lázeňské plemeno.
|
host ::
RSS.